|
|
Přibík Jeníšek z Újezda, úředník v pobělohorské době
Bacík, Radek ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
V polistopadovém období nebývalou měrou stoupla produkce literatury věnující se dějinám šlechty. Je to pochopitelné, protože právě šlechta po celá staletí disponovala rozhodující politickou a hospodářskou mocí, stejně jako se významně podílela na kulturních dějinách země. Kromě výzkumu postavení aristokracie, tedy jakési úzké elity v rámci panského stavu, se současné bádání stále více orientuje na nižší podmnožinu šlechtické obce Českého království, rytířstvo. Podíl nižší šlechty na správě země, rozkrytí klientského systému, úloha rytířů v úvěrovém podnikání, kulturní aktivity vladyků a zemanů, to jsou jen některé otázky, na něž dnešní historikové a historičky hledají odpovědi. Podobně jsem se tázal i já při psaní této práce. Jakou stopu v historii (celozemské či regionální) zanechal rytíř Přibík Jeníšek z Újezda?
|
|
|
Povinnosti poddaných měst a městeček lanškrounsko-lanšperského panství podle urbáře z roku 1568
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Ve své práci jsem se snažil o využití urbáře jako materiálu pro popsání osídlení, lidnatosti, výčtu poddanských dávek a povinností, platů stálých i běžných. V textu jsem se také pokusil naznačit přednosti i nevýhody tohoto pramene obecně. Dnešní historiografie se od urbářů a jejich údajů poněkud odklání, zaměřuje se spíše na jejich evidenci a celkový popis. Přesto si myslím, že tento úřední soupis může stále nabízet podněty k různým otázkám. Již samotný fakt, zda se vždy skutečně podařilo vybrat vypsané množství, popřípadě zda mohly následovat určité sankce. Osobně považuji za nejzajímavější samotný praktický akt odevzdávání peněžních i naturálních dávek. Jak probíhalo předávání mnohdy marginálních peněžních částek či až neuvěřitelně přesného objemového množství obilí, zůstává nedořešeno. Mám za to, že zejména při odevzdávání obilí, kdy se užívalo současně několika stejných i nepatrně odlišných měrných jednotek, muselo docházet k nepřesnostem. Celkové sumáře dávek pak nutně musely být zaokrouhleny či zkresleny. Ovšem snad i to bylo součástí úřední praxe vrchnostenských statků. Urbáře by tak mohli posloužit i k tak dnes oblíbené každodennosti, zde konkrétně v oblasti hospodářsko-sociální. Pro sledovaný urbář z roku 1568 navíc hovoří skutečnost, že se jedná o jediný takový pramen pro celé panství...
|
|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
|
|
Povinnosti poddaných měst a městeček lanškrounsko-lanšperského panství podle urbáře z roku 1568
Síč, Jan ; Bacík, Radek (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se snažil o využití urbáře jako materiálu pro popsání osídlení, lidnatosti, výčtu poddanských dávek a povinností, platů stálých i běžných. V textu jsem se také pokusil naznačit přednosti i nevýhody tohoto pramene obecně. Dnešní historiografie se od urbářů a jejich údajů poněkud odklání, zaměřuje se spíše na jejich evidenci a celkový popis. Přesto si myslím, že tento úřední soupis může stále nabízet podněty k různým otázkám. Již samotný fakt, zda se vždy skutečně podařilo vybrat vypsané množství, popřípadě zda mohly následovat určité sankce. Osobně považuji za nejzajímavější samotný praktický akt odevzdávání peněžních i naturálních dávek. Jak probíhalo předávání mnohdy marginálních peněžních částek či až neuvěřitelně přesného objemového množství obilí, zůstává nedořešeno. Mám za to, že zejména při odevzdávání obilí, kdy se užívalo současně několika stejných i nepatrně odlišných měrných jednotek, muselo docházet k nepřesnostem. Celkové sumáře dávek pak nutně musely být zaokrouhleny či zkresleny. Ovšem snad i to bylo součástí úřední praxe vrchnostenských statků. Urbáře by tak mohli posloužit i k tak dnes oblíbené každodennosti, zde konkrétně v oblasti hospodářsko-sociální. Pro sledovaný urbář z roku 1568 navíc hovoří skutečnost, že se jedná o jediný takový pramen pro celé panství...
|
|
|
Přibík Jeníšek z Újezda, úředník v pobělohorské době
Bacík, Radek ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
V polistopadovém období nebývalou měrou stoupla produkce literatury věnující se dějinám šlechty. Je to pochopitelné, protože právě šlechta po celá staletí disponovala rozhodující politickou a hospodářskou mocí, stejně jako se významně podílela na kulturních dějinách země. Kromě výzkumu postavení aristokracie, tedy jakési úzké elity v rámci panského stavu, se současné bádání stále více orientuje na nižší podmnožinu šlechtické obce Českého království, rytířstvo. Podíl nižší šlechty na správě země, rozkrytí klientského systému, úloha rytířů v úvěrovém podnikání, kulturní aktivity vladyků a zemanů, to jsou jen některé otázky, na něž dnešní historikové a historičky hledají odpovědi. Podobně jsem se tázal i já při psaní této práce. Jakou stopu v historii (celozemské či regionální) zanechal rytíř Přibík Jeníšek z Újezda?
|
host ::
RSS.