Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny obsahu mastných kyselin během výroby modelového sýra
Janoušková, Kateřina ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v modelových vzorcích sýra typu Moravský bochník, které byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně standardním technologickým postupem. V teoretické části je shrnuta problematika obecně lipidů, mastných kyselin, charakteristika sýrů s vysokodohřívanou sýřeninou a Moravského bochníku, mikrobiální kultury používané při jejich výrobě a možnosti stanovení mastných kyselin. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Přítomné volné a vázané mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizační detekcí po převedení na methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 32 mastných kyselin, v nejvyšším množství kyseliny kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová a olejová.
Využití odpadních materiálů k přípravě hydrolyzátů pro fermentační fázi.
Vadovičová, Natália ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium a porovnání různých druhů hydrolýz, jejich optimalizaci a také maximalizaci výtěžků nejvhodnější hydrolýzy pro navazující fermentaci. Jako substrát byly zvoleny pomerančové slupky. Substrát byl nejdříve mechanicky rozmělněn a poté z něj byla připravena suspenze, která podstoupila jednu ze zkoumaných metod předúpravy. Provedly se hydrolýzy fyzikální, jako mikrovlny, zvýšená teplota či ultrazvuk, nebo hydrolýzy chemické, a to kyselé i alkalické. Byly použity i kombinace fyzikálních a chemických metod. Optimalizace enzymatické hydrolýzy materiálu proběhla s použitím enzymů Novozymes® NS50013 a NS50010. Dále byla studována produkce celulolytických a pektolytických enzymů po dobu 10 dní procesem SSF za použití kmenu A. niger. U všech provedených hydrolýz proběhlo stanovení výtěžku redukujících cukrů pomocí metody dle Somogyi Nelsona. Z různých metod předúprav se jako nejúspěšnější prokázala enzymatická hydrolýza, a to kombinace obou enzymů při kultivaci trvající 96 hodin, o pH = 4,5 a teplotě 45 °C. Výtěžky redukujících sacharidů v těchto hydrolyzátech dosahovaly 27,4241 ± 0,0007 gl-1.
Využití termotolerantních kmenů k přípravě vybraných metabolitů na hydrolyzátech odpadů
Musilová, Kristína ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá prípravou vybraného metabolitu na hydrolyzátoch odpadov využitím termotolerantných kmeňov. Zvoleným odpadom sú pomarančové šupy – odpad, ktorého množstvo každoročne stúpa, pretože sú zložené zo štruktúrnych polysacharidov, ako celulóza, hemicelulóza a pektín, ktorých vhodnou úpravou vznikajú skvasiteľné cukry. Na fermentačný proces sa kvôli jeho výnimočným vlastnostiam vybral termotolerantný kmeň Bacillus coagulans, ktorého primárnym metabolitom je kyselina mliečna, látka s veľkou perspektívou. Na začiatku experimentu sa stanovili optimálne podmienky pre rast zvoleného mikroorganizmu, ktoré sa uplatňovali pri fermentáciách. Fermentácií sa vykonalo niekoľko za rôznych podmienok, pokým sa nezistili tie podmienky, za ktorých kyselina mliečna vznikala. Výťažky fermentácií sa stanovili metódou HPLC a úbytok sacharidov sa určil metódou Somogyiho a Nelsona. Aby kyselina mliečna vznikala bolo nevyhnutné pripraviť z pomarančových šúp hydrolyzáty, ktoré pred samotnou hydrolýzou bolo nutné extrahovať organickým činidlom, aby sa odstránili látky spôsobujúce inhibíciu rastu mikroorganizmov, ako napr. d limonén. Metódou SHF sa získali vyššie výťažky, no najväčšie výťažky sa získali pomocou kmeňa Lactobacillus casei.
Matematické modelování růstu mikroorganismů
Kecskésová, Viktória ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo matematické modelování růstu mikroorganismů, konkrétně druhu Lactobacillus casei CCM 4798. Mikroorganismus byl kultivován v Erlenmeyerových baňkách technikou vsádkové kultivace. Živné média byly složené z doporučených chemikálií pro růst laktobacilů, s různou koncentrací použitého substrátu. Následně byly stanoveny růstové křivky dvěma způsoby, jako závislost optické hustoty na čase a koncentrace sušiny biomasy na čase. Byly vybrané tři vhodné modely, a to model exponenciálního růstu, Monodův model a Tessierův model. Dále byla pomocí programu MATLAB, aplikace Curve Fitting toolbox a matematických modelů modelovaná exponenciální fáze růstových křivek. Dle statistiky v programu MATLAB bylo zjištěno, že nejlepší proložení dat nám umožnil model exponenciálního růstu.
Optimalizace a validace GC-MS metody pro stanovení těkavých aromatických látek v sýrech
Koubek, Miroslav ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení metody stanovení těkavých aromaticky aktivních látek v různých typech přírodních a tavených sýrů. V teoretické části jsou popsány základní skupiny aromatických látek. Dále metody využívané pro jejich stanovení se zaměřením na mikroextrakci pevnou fází a plynovou chromatografii spojenou s hmotnostní spektrometrií. Experimentální část se zabývá především optimalizací vybraných parametrů metody. Pro extrakci těkavých látek z matrice vzorku bylo zvoleno vlákno DVB/CAR/PDMS 50/30 m, sloučeniny byly následně stanoveny plynovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií. V rámci validace byla ověřena opakovatelnost metody, RSD retenčních časů
Stanovení základních chemických parametrů přírodních sýrů
Školová, Dominika ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit základní chemické parametry přírodních sýrů, konkrétně sýrů typu Camembert (sýr s bílou plísní na povrchu) a Ementál (sýr s vysokodohřívanou sýřeninou). Modelové vzorky sýrů byly vyrobeny v poloprovozních podmínkách za použití nepasterizovaného mléka v „bio“ kvalitě. Na základě provedené literární rešerše byly vybrány následující parametry vhodné pro jednoduchou a rychlou charakterizaci složení sýrů: stanovení obsahu sušiny (vysušením do konstantní hmotnosti), tuku v sušině (výpočtem), celkového dusíku (resp. stanovení obsahu bílkovin podle Kjeldahla) a tuku, resp. celkových lipidů (extrakcí směsí rozpouštědel). Výsledky byly na závěr porovnány se vzorky sýrů odpovídajícího typu zakoupenými v běžné tržní síti.
Optimalizace bioprodukce ethanolu z odpadních materiálů metodou SSF
Filová, Dagmar ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zaoberá problematikou výroby bioetanolu ako paliva. V teoretickej časti sú vysvetlené základné pojmy spájajúce sa s touto problematikou, ďalej sú predstavené spôsoby predúpravy lignocelulózových materiálov a ich konverzie na etanol. Pozornosť je venovaná aj mikroorganizmom používaným pri produkcií bioetanolu v priemysle a analytickým inštrumentálnym technikám detekcie glukózy a etanolu, použitým v tejto práci. V experimentálnej časti je pozornosť venovaná kompozičnej analýze substrátu – bol zisťovaný obsah sušiny, celulózy a popola. Ako východzia surovina bol zvolený odpadný papier, ktorý v súčasnosti okrem recyklácie nenachádza iné využitie. Produkčným mikroorganizmom, skvasujúcim cukry na etanol bol neznámy kmeň Saccharomyces cerevisiae. Prvotná predúprava substrátu – odstránenie rigidných zložiek prebehla niekoľkými fyzikálnymi a fyzikálno – chemickými spôsobmi. Takto upravený substrát bol pripravený na enzýmovú hydrolýzu, počas ktorej došlo k vzniku monomérnych jednotiek z polysacharidov. Etanol bol produkovaný metódou simultánnej sacharifikácie a fermentácie, kedy enzýmová hydrolýza a fermentácia prebehla súčasne a v rovnakej reakčnej nádobe.
Studium biokonverze celulosového odpadu na ethanol s využitím kvasinkových systémů
Čalová, Iveta ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o optimalizaci produkce ethanolu z odpadního papíru pomocí kvasinek. Jako substrát byly použity 4 druhy papíru – kancelářský papír, nerecyklovaný sešit, recyklovaný sešit a noviny. Všechny papíry byly předupraveny následujícími postupy mletí, mikrovlny + NaOH, mikrovlny + H2SO4 a mikrovlny + H2SO4 + NaOH. Pomocí enzymů byla provedena enzymatická hydrolýza, při které byla stanovena koncentrace glukózy pomocí HPLC. Pro produkci ethanolu byly vybrány kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Produkce ethanolu probíhala při simultánní sacharifikaci a fermentaci se všemi předupravenými papíry. Během hydrolýzy dosahovaly nejvyšších výsledků papíry předupravené kombinací mikrovln + H2SO4 + NaOH. Jedinou výjimku tvořil nerecyklovaný sešit, kde byla nejvyšší koncentrace glukózy získána předúpravou mikrovlny + H2SO4. Bylo dosaženo těchto výsledků: kancelářský papír 24,69 gdm-3, nerecyklovaný sešit 22,47 gdm-3, recyklovaný sešit 16,94 gdm-3 a noviny 15,36 gdm-3. SSF byla provedena opět se všemi papíry a jejich předúpravami. Nejvyšších koncentrací ethanolu bylo dosaženo u předúpravy mikrovlny + H2SO4 + NaOH. Celkově nejvyšší koncentrace byla získána z kancelářského papíru a činila 16,98 gdm-3. U nerecyklovaného sešitu dosahovala maximální koncentrace ethanolu 15,25 gdm-3, v případě recyklovaného sešitu 12,2 gdm-3 a u novin 12,59 gdm-3.
Využití Kluyveromyces marxianus k produkci bioethanolu z odpadního papíru
Tomečková, Andrea ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti produkce bioethanolu z odpadního papíru za použití kvasinky Kluyveromyces marxianus. Jako zdroj odpadního papíru byla využita lepenka upravená různými způsoby pro zvýšení účinnosti konverze celulózy obsažené v lepence na etanol při následných metodách fermentace. Byla provedena optimalizace srovnání dvou metod fermentace, kterými byly simultánní sacharifikace a fermentace (SSF) a separovaná hydrolýza a fermentace (SHF) Bylo optimalizované zejména pH fermnetací jejichž hodnoty byly v rozmezí pH 4,8-7. Simultánní sacharifikace a fermentace probíhala při 45°C. U separované hydrolýzy a fermentace byla hydrolýza provedena při 50°C a samotná fermentace při 25°C. Vyhodnocení produkce etanolu a spotřeby glukózy bylo stanoveno pomocí metody HPLC. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyšší koncentrace glukózy u hydrolýzy bylo dosaženo u lepenky předupravené mikrovlnami a 2% H2SO4 a 2% NaOH při pH 4,8. Nejvyšší produkce etanolu byla u metody SHF lepenky předupravené mikrovlnami, 2% H2SO4 a 2% NaOH při pH 5,4. Metoda SHF byla více efektivní pro produkci etanolu než metoda SSF.
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.