| |
|
Představy o počátcích národů v historické kultuře 14. a 15. století.
Bažant, Vojtěch ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Kalous, Antonín (oponent)
Vojtěch Bažant, Představy o počátcích národů v historické kultuře 14. a 15. století, dizertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2020 V této dizertační práci je provedena analýza vyprávěcích struktur v historiografických textech o českých a o uherských dějinách, které byly vytvořeny nebo čteny a adaptovány ve 14. a 15. století. Zkoumána jsou vyprávění o počátcích národů, tedy příběhy o babylonském zmatení řeči, o hledání země a jejím přebudování na vlast, o ustavování nové společnosti a o christianizaci daného kmene či národa. Jednotlivá středověká historiografická díla jsou pojímána jako literární díla, nikoliv jako prameny rekonstrukcí historických událostí či kontextů vzniku jednotlivých kronik. V tomto smyslu práce zkoumá jednotlivé narativní motivy a především celky; dílčí prvky jsou interpretovány ve vztahu k celkové struktuře vyprávění a ke kronikám a historiím se přistupuje jako ke smysluplným příběhům a stylizovaným vyprávěním těchto příběhů. Diskurzy o českých a o uherských dějinách nejsou interpretovány vývojově; jednotlivé texty jsou vykládány jako autorské produkty založené na narativních motivacích, žánrových vlivech a literárních kontextech. Klíčová slova Středověká historiografie; 14. století; 15. století; diachronní naratologie; české dějiny; uherské dějiny; narativy o...
|
|
Vnímání prostoru v českých cestopisech 15. století
Bažant, Vojtěch ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Práce analyzuje formy literárních reprezentací vnímání prostoru v českých cestopisech 15. století. S ohledem na žánrové zařazení cestopisů a skrze dílčí tematické celky se studie snaží postihnout jednu stranu mentality cestovatelů pozdního středověku. Pojem vnímání prostoru představuje způsoby chápání a vnímání světa kolem sebe. To pomáhá pochopit, jak cestovatelé konfrontovali zažité stereotypy s osobní zkušeností. Práce se zároveň sleduje vztah lidského myšlení a přírody, fenomény, jež mají stejně významný vliv na vytváření kulturní krajiny a formování cestopisného vyprávění o místech.
|
| |