Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Chovatelská a ekonomická analýza chovu dojeného skotu ve vybraném zemědělském podniku
BUŘIČOVÁ, Hana
Cílem práce byla analýza chovatelských a ekonomických ukazatelů chovu skotu v akciové společnosti Selekta Pacov a na soukromé farmě Lubomíra Straky v letech 2014 -2015. Výsledky ukazují, že se v obou případech jedná o velice moderní a neustále inovované provozy s vysokou úrovní mléčné užitkovosti, dobrým zdravotním stavem dojnic, kvalitní výživou a odpovídajícím managementu farem. Reprodukční ukazatele jsou v obou případech přijatelné a odpovídají vysoké mléčné užitkovosti. Vynikající úrovni chovu dojnic odpovídá i hospodářský výsledek, kde sledované podniky po celé období vykazují zisk. Také odchov telat je na obou farmách na vysoké úrovni. Pouze na farmě Lubomíra Straky je problém s nedostatkem pracovních sil způsobujícím vysoké ztráty telat. U kategorie jalovic jsou výsledky v ekonomice odchovu i v chovatelských ukazatelích velice dobré. Jedná se o narostlá plně vyvinutá zvířata s velkým tělesným rámcem a optimální tělesnou kondicí, což je předpokladem vysoké mléčné užitkovosti. Výkrm býků je realizován pouze v podniku Selekta a.s., Lubomír Straka býčky nevykrmuje, ale prodává již jako telata. Pro podnik Selekta a.s. je tato komodita ztrátovým odvětvím. Důvodem jsou nízké přírůstky ve výkrmu a vysoké náklady na krmiva. Pokud se tyto problémy neodstraní, bude lepší tuto kategorii zcela zrušit.
Vyhodnocení vybraných ukazatelů u dojených plemen skotu ve VOD Kámen
BUŘIČOVÁ, Hana
Chov skotu patří mezi nejnáročnější odvětví zemědělské výroby. Předpokladem úspěšného chovu je ekonomicky efektivní produkce mléka, které je možné dosáhnout pouze při dobrém zdravotním stavu zvířat, dobré plodnosti, přiměřené obměně stáda, vysoké dlouhověkosti krav a odpovídajícím managementem. Chovatelé se musí stále zamýšlet nad způsobem chovu i nad plemenem, které budou chovat. Cílem práce je vyhodnocení vybraných ukazatelů mléčné a masné užitkovosti, plodnosti, dlouhověkosti a ekonomiky produkce mléka u stáda dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve stejném ustájení a při stejné výživě v podniku VOD Kámen. Ze stáda dojnic bylo ke sledování vybráno 60 holštýnských a 60 českých strakatých plemenic. Sledované soubory dojnic byly vytříděny podle genotypu, původu ze strany otce a pořadí laktace. K vyhodnocení byly použity reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda, mezidobí, inseminační index), ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka v kg, obsah tuku, obsah bílkovin), dlouhověkosti a důvody vyřazování dojnic z chovu. K vyhodnocení masné užitkovosti bylo vybráno 25 býků holštýnského plemene a 25 býků českého strakatého plemene. Rozdíly mezi mléčnou užitkovostí a plodností mezi plemeny byly vyhodnoceny jako vysoce významné (P < 0,001). Reprodukční ukazatele u holštýnských plemenic byly zhodnoceny jako nevyhovující (inseminační interval 82,06 dní, servis perioda 135,87 dní, mezidobí 412 dní a inseminační index 2,4) a u plemenic českého strakatého skotu jako uspokojivé (inseminační interval 64,8 dní, servis perioda 98,84 dní a inseminační index 2,0). Mléčná užitkovost byla oproti průměru ČR u obou plemen nadprůměrná. Holštýnské dojnice vyprodukovaly 9 123 kg mléka za laktaci při tučnosti 3,87 % a obsahu bílkovin 3,42 % a dojnice českého strakatého plemene 8 100 kg mléka za laktaci při tučnosti 4,08 % a obsahu bílkovin 3,59 %. Nejčastějším důvodem vyřazení plemenic z chovu byly poruchy plodnosti. Ukazatele masné užitkovosti byly lepší u býků českého strakatého skotu. Tito býci měli vyšší porážkovou hmotnost při nižším věku a lepší zatřídění do klasifikačních tříd oproti býkům holštýnského skotu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.