|
|
Literární dílo G. Angioliniho a J.-G. Noverra v kontextu 18. století
Dotlačilová, Petra ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Ve své disertační práci předkládám kritický komentovaný překlad děl dvou nejvýznamnějších tvůrců baletů 18. století, Itala Gaspara Angioliniho a Francouze Jeana-Georgese Noverra. Jedná se o výběr jejich nejvýznamnějších textů, v nichž nastiňují svou reformní estetiku dějového tance. Samotným překladům předchází kapitola pojednávající o divadelní estetice a taneční historiografii první poloviny 18. století, v níž shrnuji nejvýznamější dobové diskuse a témata, z nichž choreografové při své reformě vycházeli. Každý komentovaný překlad doplňuje kapitola o pramenech, ze kterých jsem při překladu čerpala.
|
|
|
Helena Vojáčková
Nečasová, Natálie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Bakalářská práce chronologicky mapuje život a pedagogickou kariéru Heleny Vojáčkové (1882-1967) v kontextu dobového tanečního dění. Hlavním zdrojem pro tento text byla její osobní pozůstalost v archivu Národního muzea v Praze.
Helena Vojáčková pedagožka a kritička, stála u zrodu nové taneční kultury, která se formovala na počátku 20. století. Po univerzitních studiích se zaměřila na pohyb ze zdravotního hlediska. Absolvovala kurz zdravotní gymnastiky u Bess Mensendieckové, dále studovala moderní tanec u Druryho Channella a u své bývalé žákyně Jarmily Kröschlové. Podle systému Bess Mensendieckové vyučovala v Praze. Spolupracovala s tanečníky, rehabilitačními pracovníky i lékaři. Napsala několik odborných studií a knihu Pohybem ke zdraví a kráse ženy (1959, 1961). Z uměleckého hlediska jí šlo o správné pochopení a provedení pohybu a o jeho procítění ve výrazu. Po její smrti se výuka této metody dále nerozvíjela, ale někteří její žáci čerpali z tohoto pohybového systému ve své další choreografické a pedagogické práci. Nejvýznamnější z nich byla Jarmila Kröschlová.
|
|
|
Vývoj konceptu baletu-pantomimy v osvícenecké Evropě
Dotlačilová, Petra ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem konceptu baletu-pantomimy v osvícenské Evropě, tedy v období druhé poloviny osmnáctého století. Jedná se o nový žánr baletního umění, který byl v teorii rozvíjen a posléze i v praxi uváděn právě v tomto historickém období. Po nastínění politicko-kulturního kontextu doby následuje rozbor nejdůležitějších teoretických textů na toto téma a reflexí baletu z pera různých osobností kulturně-uměleckého světa. V dalších částech práce je nastíněn stav tanečního umění, rozbor jednotlivých stylů a přehled nejdůležitějších tanečních center Evropy, kde byl žánr balet-pantomima uváděn v praxi.
|
|
|
Kritik Emanuel Siblík, osobnost a dílo
Kocourková, Lucie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Tato práce přibližuje život a dílo významného českého tanečního kritika a estetika působícího předevsím mezi dvěma světovými válkami, Emanuela Siblíka. Podává obraz o jeho profesních aktivitách a publicistické činnosti. První polovina se zabývá biografií a publikační činností, je zde rozebráno jeho myčlenkové zázemí a vztah k zásadním změnám, které probíhaly v tanečním umění dané doby. Druhá část ukazuje na příkladech jeho tvorby autorův publicistický styl a vtah ke konkrétním představitelům tanečního umění.
|
|
| |
|
|
Německá taneční kritika v Praze ve 30. letech 19. století
Babická, Tereza ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Brodská, Božena (oponent)
Abstrakt
Německá taneční kritika v Praze ve 30. letech 19. století
Z kraje 19. století začínala v Evropě umělecká éra romantismu. Německá měšťanská společnost se nesla na módní vlně biedermeieru a pro českou společnost to byla doba národního obrození.
Ve své diplomové práci jsem se zabývala ozvěnami tance v německy psaných periodikách v Praze ve 30. letech 19. století. Taneční publicistiku jsem sledovala ve třech periodikách: Bohemia, Prager Zeitung a Ost und West. V tiscích se našel bohatý materiál o taneční hudbě a společenských, divadelních a lidových tancích. Důraz byl kladen především na německou taneční kritiku.
V práci se dočteme, jaké zmínky se o tanci v periodikách objevovaly, jaká byla nejčastější témata, jak vypadala taneční publicistika, jak profesionální tanečníky hodnotila dobová kritika, kdo jí zastupoval, jak popisovala pohyb tanečníků, čeho si všímala na baletech a pantomimách nebo jaké tance byly oblíbené ve společnosti.
Jazykové obraty, které autoři o tanci používali, se promítaly do kontextu doby biedermeieru. Podle dobových estetických hledisek hodnotili díla a výkony. Důležité bylo uvědomit si, proč o tanci takto psali a co je na tanci zajímalo.
|
|
|
Tanec v díle Bohuslava Martinů
Dercsényiová, Lucie ; Brodská, Božena (vedoucí práce) ; Kazárová, Helena (oponent) ; Reittererová, Vlasta (oponent)
Disertační práce Tanec v díle Bohuslava Martinů se v první části zabývá inscenacemi jeho čtrnácti baletů, které byly doposud uvedeny. Následující část je věnována tanečním zpracováním, ve kterých byly použity Martinů koncertní opusy. Závěr práce se věnuje třem operám, do nichž Martinů zakomponoval taneční scény: Voják a tanečnice, Hry o Marii, Divadlo za bránou. Přílohy tvoří u vybraných děl libreta, partitury se scénickými poznámkami skladatele; na přiloženém CD jsou uloženy archivní fotografie scénických návrhů a fotografie z představení.
|
|
|
Achille Viscusi a jeho pražská léta
Syslová, Kateřina ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Brodská, Božena (oponent)
Tato práce se věnuje osobnosti Achille Viscusiho a jeho působení na scéně Národního divadla v Praze, kde byl v letech 1900-1912 baletním mistrem. Achille Viscusi byl původem Ital, který začal svou taneční kariéru v evropských divadlech jako tanečník, později se začal věnovat choreografii a taneční pedagogice. Po první světové válce se stal baletním mistrem v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě, kde založil baletní soubor a taneční školu při divadle. Po čtyřech letech odešel do Bratislavy, kde byl až do roku 1932 baletním mistrem. V této práci je důraz kladen na jeho pražské angažmá. Je zde uveden výčet inscenací, na kterých se Viscusi podílel jako choreograf, a jejich přijetí soudobým obecenstvem a kritikou. Podrobněji se věnuje zásadním dílům českého baletu ? baletním pantomimám Oskara Nedbala a scénickému provedení Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Závěrečné kapitoly charakterizují Achille Viscusiho jako choreografa, pedagoga a tanečníka. Práce je založena na informacích ze soudobého tisku.
|
|
|
LETTERE CONTRA LETTRES
Dotlačilová, Petra ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Brodská, Božena (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám dvěma slavnými choreografy osmnáctého století, Gasparem Angiolinim a Jeanem-Georgesem Noverrem, a jejich sporem o podobě rodícího se žánru baletu pantomimy. Po představení obou tvůrců a stručném nastínění dobové situace následuje detailní popis příčin a důsledků jejich polemiky. Stěžejní částí mé práce je analýza jejich tištěných textů a v nich vyjádřených názorů, především Angioliniho spisu Lettere di Gasparo Angiolini a Monsieur Noverre z roku 1773 a následných reakcí na toto dílo.
|
|
|
Bohemika v libretech
Babická, Tereza ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Brodská, Božena (oponent)
Abstrakt
Bakalářskou práci Bohemika v libretech autorka koncipuje do dvou velkých kapitol s podkapitolami. Nejprve se zabývá tématem husitských válek v kapitole nazvané Choreodrama s námětem husitských spanilých jízd, poté přistupuje k motivu dívčí války v kapitole Balet inspirovaný legendou dívčí války z českých kronik.
Balet Husité před Naumburkem byl dáván Salvatorem Viganó v divadle La Scala v Miláně roku 1815. Salvatora Viganó ke složení tohoto baletu nejspíše inspirovala hra se zpěvy Augusta von Kotzebue. Velká pozornost je věnovaná srovnání naumburské legendy, čili primárnímu zdroji motivu, s baletem. Následně je obsah baletu konfrontován s již zmíněným melodramatem. Téměř v závěru se dozvídáme, jak hluboce se historie zajímá o husitské obléhání Naumburku.
Jules Perrot v roce 1852 v Petrohradě představil svůj balet Vojna ženštin čili Amazonky IX. století. Balet byl podle údaje na libretu údajně postaven na příběhu dívčí války z českých kronik, ovšem šlo jen o vzdálenou inspiraci tímto tématem. Možných inspiračních zdrojů pro tento balet se našlo vícero a zatím není jasné, který je ten výchozí. K tomuto baletu se dochovala dvě libreta, se kterými se v bakalářské práci nakládá, překlad ruské verze libreta z pozůstalosti Jana Reimosera a francouzské libreto. Libreta nejsou zcela totožná, objevují se v nich rozdíly. Autorka ještě shrnuje krátkým přehledem inscenace na toto téma převážně z českého území a dále zaměřuje svou pozornost na vývoj tématu dívčí války v českých kronikách.
|
host ::
RSS.