Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře
BRDEK, Zdeněk
Diplomová práce s názvem {\clqq}Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře`` pojednává o skupině literátů, jež se na přelomu 30. a 40. let 20. století utvořila kolem jmenovaného básníka, který platil za mluvčího své generace, označované jako {\clqq}protektorátní``. Pokoušíme se vysvětlit historické souvislosti tvorby této skupiny v kontextu české literatury 40. let a sledujeme její útlum během 2. sv. války, postupný rozklad v poválečných letech i definitivní konec po převratu v únoru 1948. Věnujeme se pouze básníkům, jejich poetické tvorbě a teoretickým textům, které zasáhly do diskuze o mladé generaci a její poezii. Snažíme se ozřejmit pojem a koncepci {\clqq}nahého člověka``, která naznačovala, že by mohla být považována za program mladých umělců nebo při nejmenším za jejich společnou základnu. Svou pozornost upínáme na tři patrně nejzajímavější básnické postavy, a sice na Kamila Bednáře, Hanuše Bonna a hlavně na Jiřího Ortena. Budeme si všímat podobností, rozdílností a také existenciálních fenoménů, které bývají se skupinou kolem Bednáře spojovány. Právě Jiří Orten se ukáže být nejtalentovanějším, nejinspirativnějším a zřejmě nejblíže filozofickému existencialismu. Zvláštní kapitoly tvoří Jarní almanach básnický, jakožto generační vystoupení mladých básníků, Kritický měsíčník {--} časopis, který pod vedením Václava Černého poskytl bednářovcům prostor, Ohnice, jako poslední počin skomírající skupiny a krátce se zmíníme i o pronikání existencialismu do Českých zemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.