|
|
Posouzení jídelních lístků školních jídelen na vybraných základních školách z hlediska pestrosti stravování a dodržování spotřebního koše
BLEHOVÁ, Zuzana
Diplomová práce byla řešena ve dvou zvolených jídelnách základních škol ve městě Humpolec. Výzkum proběhl ve školním roce 2018/2019. Cílem diplomové práce bylo porovnat pestrost stravování a plnění spotřebního koše ve dvou školních jídelnách základních škol. Dále vyhodnocení nutričního složení pokrmů podávaných ve školních jídelnách a porovnání zjištěných hodnot s normou potřeby dle DACH (2011) pro kategorii dětí starší žáci. Z hlediska pestrosti stravy bylo u obou školních jídelen zjištěno, že nebyla zajištěna dostatečná frekvence zeleninových a luštěninových polévek. Dále se potvrdil všeobecný trend, tj. minimální zařazování rybích pokrmů a naopak nadpočetný výskyt masitých pokrmů, uzenin a houskových knedlíků. Výskyt ovoce a zeleniny též nebyl plně dostačující. Z vyhodnocení plnění spotřebních košů bylo u obou školních jídelen zjištěno nedostatečné plnění komodit ryby a mléko. U komodit ovoce a brambory bylo plnění spotřebního koše v obou školních jídelnách nevyrovnané, kdy nedostatečné plnění se střídalo s plněním nadbytečným. Luštěniny byly u obou školních jídelen plněny relativně v normě, s výjimkou měsíce dubna u školní jídelny A. U obou školních jídelen byly pozitivem plnění komodity maso, tuky volné, cukry volné, mléčné výrobky a zelenina. Příjem energie ze školních obědů v obou školních jídelnách dosahoval kolem 80 - 90 % referenčního příjmu, který má být zajištěn obědem, u dívek i chlapců, kategorie starší žáci. U obou školních jídelen byl zjištěn velmi nadbytečný příjem bílkovin. Příjem tuků byl ve školní jídelně A nadbytečný pro dívky i chlapce, ve školní jídelně B byl pro chlapce v normě a pro dívky lehce nadbytečný. Sacharidy byly pro obě školní jídelny v normě, pouze v jídelně A v měsíci dubnu byly lehce nad požadovanou hodnotu. Příjem sledovaných mikronutrientů byl dostatečný, u některých z nich, vyšší než odpovídá referenčnímu příjmu. Výjimkou byl příjem vápníku, který by bylo vhodné zvýšit u obou školních jídelen.
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na chování ovcí
BLEHOVÁ, Zuzana
Cílem práce bylo zaznamenat základní kategorie chování ovcí plemene Suffolk, při různých klimatických podmínkách v průběhu celého roku. Stádo ovcí masného plemene bylo chováno pastevním způsobem s možností vstupu do stáje. Pozorovány byly základní kategorie chování: pohyb, stání, ležení, příjem krmiva, a frekvenční metodou: komfortní chování, sexuální chování, mateřské chování a příjem vody. Celkem byla uskutečněna 4 pozorování intervalovou metodou (interval 10 min.) po 24 hod. a to v průběhu celého roku (jaro, léto, podzim a zima). Pozorováno bylo 68 ks ovcí základního stáda a 3 plemenní berani. Ve všech pozorování byla nejvíce zastoupena kategorie příjem krmiva a ležení. Ovce nejdéle přijímaly krmivo v zimě a to ze 47, 5 % dne při velmi nízkých teplotách, tj. až 10 °C. Naopak v létě, při velmi vysokých teplotách ovce preferovaly ležení a to z 50 % dne. Naproti tomu nejkratší doba byla věnována stání a pohybu. Nejkratší doba stání byla zaznamenána v létě, kdy ovce stály 5,8 % dne, a nejkratší doba pohybu byla zaznamenána na podzim se zastoupením 9,2 %. Klimatické podmínky velmi ovlivňují pastevní režim ovcí. Mezi faktory, které narušují denní režim zvířat, patřil prudký déšť, bouřka a vysoké teploty.
|
host ::
RSS.