Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
Význam práce pro osoby s mentálním postižením
BLECHOVÁ, Aneta
Diplomová práce se věnuje významu práce pro osoby s mentálním postižením. Hlavním cílem této práce je popsat a reflektovat význam práce ve specifickém kontextu osob s mentálním postižením a se zaměřením na aspekty přispívající ke kvalitě života těchto lidí s handicapem. Práce se rozděluje do čtyř kapitol. První kapitola se specifikuje na vymezení, rozdělení pojmů souvisejících s mentálním postižením a jejím historickým vývojem. Druhá kapitola se zaobírá zaměstnáváním osob s mentálním postižením, základními lidskými právy a Úmluvou o právech osob s handicapem a jejich podporou při vstupu do pracovního prostředí. Za zmínku je potřebné uvést i volný čas, který s pracovním časem velmi úzce souvisí. Kapitola třetí se věnuje sociální práci s lidmi s mentálním postižením a možnosti zkvalitnění společenského života. V poslední kapitole je vysvětlena kvalita života jako etická hodnota lidí s mentálním postižením, jejich vzdělávání a zachování lidské důstojnosti. Cílem této práce je zjistit jaký je význam práce pro člověka s mentálním postižením.
Nejčastější sociálněpatologické rysy pachatelů dopravních nehod a jejich příčiny (na základě sond do jejich psychiky v knize Karla Havlíka Osudová střetnutí)
BLECHOVÁ, Aneta
Cílem této bakalářské práce je objasnit a seznámit se s psychologickým profilem selhávajících řidičů. Dnes a denně selhávají desítky řidičů, ačkoliv se můžeme domnívat, že se nás toto téma netýká, ba naopak, jsme součástí této problematiky, nemusíme být přímo pachateli dopravních nehod či řidiči, u kterých se projevují sociálněpatologické jevy, ale můžeme být jejich oběťmi. Proto je velmi důležité této problematice věnovat pozornost a zajímat se o ni a snažit se jí předcházet. Cílem práce tedy bylo zjistit, jaké jsou nejčastější jevy pachatelů dopravních nehod. Jaké mohou být příčiny těchto jevů, kde a v jakých situacích pramení jejich počátek, který následně vede k dopravním nehodám. Součástí práce je také analýza rizikových faktorů v silničním provozu. Poslední kapitola se zaměřuje na preventivní opatření vedoucí k omezení dopravních nehod. K výzkumnému souboru patřila nepochybně kniha Karla Havlíka Osudová střetnutí a další součástí byl rozhovor s dopravním psychologem. Jehož výzkumné šetření probíhalo kvalitativním výzkumem a metodou polostrukturovaného rozhovoru s tímto dopravním psychologem. Rozhovor jsem rozdělila do osmi otázek, které doplňovaly teoretickou problematiku v první části. Zpracováním rozhovoru a knihy Osudová střetnutí a jiných kvalitních publikací jsem zjistila, že častými sociálněpatologickými jevy byly ty jevy, které mají ve svém základu agresivní rysy a z nich pramení mnoho dalších. Naopak i lidé s poruchou osobnosti bývají také častějšími pachateli dopravních nehod. Dospěla jsem k závěru, že každý člověk může něco změnit ať už na sobě a svém chování, tak přístupu k ostatním, ale je zapotřebí vynaložit značné úsilí a vytrvalost.

Viz též: podobná jména autorů
3 Blechová, Alena
1 Blechová, Alžběta
1 Blechová, Andrea
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.