|
|
Chuligán jako objekt filmové studie
Volek, Jiří ; BLAŽEVIČ, Jasmina (vedoucí práce) ; Bojar, Tomáš (oponent)
Písemná diplomová práce se na pozadí reflexe vývoje absolventského filmu věnuje tématu radikálních fotbalových fanoušků, kteří jsou předmětem námětu pro protagonisty mého hraného a dvou krátkých dokumentárních filmů. Přes podrobnou sebereflexi volby námětu a popisu realizace a práce s extrémistickými skupinami z oblasti fotbalového fanouškovství, se v dalších kapitolách snažím definovat téma násilí, které jsem si pro svou tvorbu vybral. Dále analyzuji nejen historii fotbalových fanoušků, ale i jejich kategorizaci z pohledu sociologie a jejich dopad na současnou společnost. Práce se věnuje i historii českého filmu, pracujícího s motivem fotbalového světa. Úvaha v závěru diplomové práce reflektuje dopad filmů s touto tématikou na běžného diváka a vybranou subkulturu.
|
|
|
Styl filmů Davida FIinchera
Těšitel, Jan ; VALAK, Radim (vedoucí práce) ; BLAŽEVIČ, Jasmina (oponent)
Diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci, která se
věnovala tvorbě režiséra Davida Finchera v období rámovaném
jednak existencí produkční společnosti Propaganda Films, a
jednak běžným standardem natáčení celovečerních snímků na
filmový materiál. Nové milénium přineslo pak konec této
produkční společnosti a rovněž, alespoň pro Finchera, konec práce
s filmovou surovinou. Na základě analýzy jedné signifikantní
scény z každého snímku, které Fincher natočil v digitální éře se
pokusím determinovat, jakými filmovými postupy je scéna
vyprávěna, co jí předchází a co následuje, jakou úlohu hrají v
jejím zpracování herci a scénář, v čem je stylisticky zajímavá
práce kamery a střihu, co tvoří stylistickou specifičnost
Fincherova vyprávění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam obrazu
Ghebremichael, Asmara ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Blaževič, Jasmina (oponent)
Tato práce je věnována tématu obrazu v současném filosofickém myšlení. Autorka mapuje různé teorie významu technického obrazu ve společnosti, aby tak z pozice soudobé filmové režisérky definovala svůj osobní postoj. Toto teoretizování o ?obrazu? nerozlišuje mezi nehybnými a pohyblivými obrazy, což bude také zdůvodněno.
Jakožto rámec kritického myšlení o obraze nám zde slouží dílo tří teoretiků. Myšlenky Viléma Flussera obsažené v jeho eseji Za filosofii fotografie z roku 1983 nabízejí pesimistický pohled na technický obraz, jenž podle jejich autora nese zodpovědnost za robotizaci společnosti. Flusserovy myšlenky kontrastují s úvahami Rolanda Barthese v eseji Světlá komora: poznámka k fotografii. Barthes nám zde předkládá optimističtější a humanističtější výklad vztahu člověka a fotografie. A poslední teoretická práce, publikovaná v roce 2003, The Future of the Image (Budoucnost obrazu), jejímž autorem je Jacques Rancière, překlene rozdílnost pohledů Flussera a Barthese a uvede do naší diskuse Godarda.
Teoretickým úvahám a filmové tvorbě Jean-Luc Godarda jsou věnovány poslední kapitoly této práce. Jak teorie, tak filmy tohoto autora totiž filmovému režisérovi nabízejí dobré východisko pro průzkum obrazu. Závěr práce shrnuje autorčin názor na dané téma.
|
|
|
Citace, parafráze, plagiát
Hošková, Stanislava ; Blaževič, Jasmina (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent)
Kompilační práce, která se v rozsahu témat "autorství" přes "intertextualitu" a "postmodernismus" až ke "stylu" snaží najít hranice mezi různými intertextuálními vztahy jako jsou právě citace, parafráze, plagiát, ale i parodie, aluze, pastiš ad.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.