Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohřebiště lužických popelnicových polí v Jičíně
Novotná, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Juchelka, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje osídlení Jičínska ve východních Čechách v pozdní době bronzové a starší době železné. První část obsahuje zpracování pohřebiště slezské a platěnické kultury v areálu nemocnice v Jičíně, které bylo částečně prozkoumáno v letech 2019-2020. Druhou částí je soupis dosud známých nálezů slezské a platěnické kultury lužických popelnicových polí na Jičínsku. Klíčová slova Východní Čechy, Jičín, doba bronzová, doba železná, lužická popelnicová pole, slezská kultura, platěnická kultura, pohřebiště
Vývoj postoje k bolesti zad u studentů fyzioterapie
Bláhová, Zuzana ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Obešlo, Marek (oponent)
Pozadí: Existují důkazy, že přesvědčení fyzioterapeuta ovlivňuje jeho postup terapie u pacientů s bolestí zad. Základy těchto přesvědčení získáváme již během studia vysoké školy. Prozatím nebylo v České republice zkoumáno, jaká přesvědčení nám předá odborné studium a jaký je jejich následný vývoj. Cíle: Tato práce má za cíl zmapovat vývoj postojů k bolesti zad a znalostí souvisejících s neurofyziologií bolesti u studentů fyzioterapie v České republice a zda je mezi těmito znalostmi korelace. Účastníci: Studenti fyzioterapie v 1., 3. a 5. (2. navazujícího magisterského) ročníku, vysokoškolští studenti laici ve věkovém rozmezí 22-26 let (kontrolní skupina) Metodika: 1) vyplnění přeloženého a kulturně adaptovaného dotazníků The Back-Pain Attitudes Questionnaire (Back-PAQ), 2) vyplnění přeloženého a kulturně adaptovaného dotazníků The Neurophysiology of Pain Questionnaire (NPQ) Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 251 respondentů. V kontrolní skupině bylo průměrně dosažené skóre 107 bodů (SD 8.47) a.k statisticky významnému snížení skóre v Back-PAQ došlo až v 5. ročníku studia fyzioterapie na 95.4 bodů (SD 12.5, p < 0.01). V případě NPQ dosáhla kontrolní skupina skóre 6.92 (SD 3.65) a k...
Regulace biosyntézy vysoce nenasycených mastných kyselin (LC-PUFA) u ryb
BLÁHOVÁ, Zuzana
Předložená dizertační práce se zabývá studiem biosyntézy vysoce nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem u ryb, přičemž se zaměřuje na její roli v adaptaci ryb na nové měnící se podmínky životního prostředí. V experimentální části zkoumá vliv narušené dráhy LC-PUFA biosyntézy na reprodukci ne modelovém organizmu ryby zebřičky (Danio rerio) reverzně genetickým přístupem využívajícím populární systém CRISPR/Cas9. Po celou dobu historie Země se živé organizmy vyvíjely v reakci na přirozenou změnu klimatu, pomalý přírodní jev trvající tisíce až miliony let. V posledních necelých 100 letech však lidské činnosti vyvolaly překotné globální oteplování. Kvalita potravy, pokud ji definujeme jako hodnotu produktu pro fyzické zdraví, růst, vývoj a reprodukci, je ohrožena. Klesá v ní totiž zastoupení jedněch z esenciálních složek potravy pro prakticky všechna zvířata a pro člověka vysoce nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LC-PUFA). Zvířata a lidé obvykle mají schopnost tvořit si tyto biomolekuly uvnitř svých buněk z esenciálních kratších a méně nenasycených osmnáctiuhlíkových mastných kyselin, ovšem výtěžek takto vytvořených molekul je příliš nízký na to, aby pokryl fyziologické potřeby organizmu. Spíše je předpokládáno, že tato dráha plní funkci jakéhosi kompenzačního aparátu jehož úkolem je udržení homeostázy za kolísajících podmínek prostředí. První krok LC-PUFA biosyntézy je katalyzován enzymem FADS2. Bylo prokázáno, že fads2 byl klíčovým metabolickým genem, který v minulosti umožnil kolonizování nutričně chudého prostředí sladkých vod po ústupu ledovců některým rybám. A dokonce i v lidské populace vykazoval fads2 gen silné známky selekce, jak bylo prokázáno u grónských Eskymáků osídlujících polární oblasti. Kapitola 2 této práce shrnuje současné poznatky a zhodnocuje strukturně-funkční vlastnosti desaturázy FADS2 u ryb v kontextu adaptací na prostředí a jako cíle pro genetické inženýrství. Práce zdůraznila potenciál FADS2 hrát zásadní roli v přizpůsobování se novým podmínkám prostředí, zhodnotila dosavadní výzkum v této oblasti s cílem objasnit evoluční historii FADS2 u ryb přičemž vyzdvihuje pozoruhodnou plasticitu FADS2. Nastínila I některá řešení genetického inženýrství v podobě geneticky modifikovaných organizmů. Prezentovali jsme FADS2 jako fascinující enzym s dalekosáhlými důsledky pro udržitelnost životního prostředí. Z dosavadního výzkumu jasně plyne, že množství a kompozice LC-PUFA přijmutích v potravě ovlivňují reprodukční vlastnosti generačních ryb. Dosud však nebyl studován vliv delece genu fads2 (úbytku endogenně vytvořených LC-PUFA biomolekul) na reprodukci u ryb a dokonce i u anamniote obecně. Cílem práce shrnuté v kapitole 3 této práce proto bylo zjistit, zda existuje přímá funkční souvislost mezi genem fads2 a některými vlastnostmi souvisejícími s reprodukcí u vybraného modelového organizmu ryby - zebřičky (Danio rerio) reverzně genetickými přístupy. Zhotovili jsme "knockout" zebřičky fads2 genu a poté jsme stanovili profil mastných kyselin jiker, které dospělé samice kladly. Pozorovali jsme existenci alternativní ?8 desaturační dráhy (elongace ? ?8 desaturace ? ?5 desaturace) vedle klasické ?6 dráhy (?6 desaturace ? elongace? ?5 desaturace) u samic zebřiček in vivo. Vysvětlujeme si ji jako aktivní regulaci biosyntézy LC-PUFA za podmínek nedostatku funkčních alel fads2 genu v důsledku cílených mutací pomocí metody cíleného editování genomu CRISPR/Cas9. Dospěli jsme k závěru, že bifunkční desaturáza ?6/ ?5 je ve skutečnosti trifunkční ?8/?6/?5 desaturáza.
Nové nálezy pohřebišť únětické kultury na Kolínsku
Král, Vlastimil ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Limburský, Petr (oponent)
Práce se zabývá analýzou pohřebišť ze starší doby bronzové zachycené výzkumem v trase silničního obchvatu města Kolína. Byla prozkoumána dvě pohřebiště o 70 a 13 hrobech. Obě pohřebiště byla detailně zpracována a byly využity všechny dostupné prameny získané terénním výzkumem v letech 2008-2009. Větší pohřebiště patřilo svou materiální náplní do mladšího stupně únětické kultury, menší pohřebiště do stupně staršího. Pohřební ritus na obou pohřebištích měl stejně standardní projev jako v jiných regionech. Lokální odlišnosti v pohřebním ritu se projevovaly výskytem specifických nálezů v hrobech, které nejsou ve východní části středních Čech obvyklé (jantar, zvířecí lopatky). U hrobů na větším pohřebišti bylo doloženo časté sekundární narušení, které nebylo v tak velké míře na žádném jiném pohřebišti v Čechách zachyceno. Sekundární narušení se vyskytovalo u mužů, žen i nedospělých jedinců a nevztahovalo se výhradně jen k jedné skupině hrobů. Důvod, proč tomu tak bylo, nelze jednoznačně vysvětlit. Na keramických tvarech byly doloženy vazby na Moravu. Na základě nového stavu poznání únětické kultury ve východní části středních Čech lze konstatovat, že se hustota osídlení v mladším stupni únětické kultury nejspíše nelišila od ostatních jejích oblastí. Klíčová slova: starší doba bronzová, únětická kultura,...
Brandýs nad Labem-Vrábí, sídliště z pozdní doby halštatské a časné doby laténské
Mikešová, Veronika ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá zpracováním nálezů z pozdně halštatského až časně laténského období, získaných při záchranném archeologickém výzkumu polykulturního sídelního areálu v Brandýse nad Labem - Vrábí. Cílem práce je systematické a přehledné zpracování materiálu, následná interpretace nálezů a zařazení sídliště do časového a prostorového kontextu. Důraz je kladen na to, aby získané poznatky byly později co nejlépe využitelné a umožňovaly srovnání s daty z jiných lokalit.
Doklady sociálních a myšlenkových struktur v rámci jihočeské střední doby bronzové
Tisucká, Marika ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přispět k problematice střední doby bronzové v jižních Čechách. Za tímto účelem jsem shromáždila dostupný nálezový fond, který jsem jednotným způsobem zpracovala, zdokumentovala a analyzovala. Ze sledovaného nálezového fondu jsem vyčlenila kategorii nálezů z mohyl a z depotů. U nálezů z mohyl jsem se pokusila rekonstruovat nálezové celky. Podařilo se mi rekonstruovat 149 nálezových celků z mohyl. Tyto celky z mohyl a depoty jsem dále analyzovala. Soustředila jsem se především na typologicko-chronologickou analýzu bronzové industrie, artefaktů ze zlata a jantaru a analýzu skladby jednotlivých celků. Provedené rozbory byly východiskem k datování celků a k rozpracování chronologických horizontů, které jsem mapově zpracovala.
Problematika sídlištních nálezů z přechodu střední a mladší doby bronzové na Kroměřížsku
Mihal, Jiří ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Kultura lužických popelnicových polí na střední Moravě je poměrně dost známá. Období, které tomuto dlouhému úseku předcházelo, není však zcela jasné, přestože od prvních systematických výzkumů uplynulo už víc než půl století. Tzv. keramika s vypnulinami je typická zejména pro vrstvu B a C na Hradisku u Kroměříže. Tématem této práce je rozbor 12 sídlištních lokalit, z nichž devět odpovídá této skupině nálezů. K nim jsou připojeny ještě další tři, jež patří do průběhu střední doby bronzové a kulturně souvisí s tímto vývojem. První nálezy pro tuto práci jsem získal v 70.-90. letech 20 st. a začátkem 21 st., k tomu jsem vypracoval u polykulturních lokalit většího rozsahu Třebětice "Brodička" a "Padělky" (2002) a Zahnašovice "Loučky" (2004) jednoduché postupy, jež odpovídají nedestruktivním metodám systematických povrchových sběrů. Materiál tak můžeme porovnat nejen mezi jednotlivými sídlišti, ale i v rámci jednoho sídliště. Dokumentační, konzervační, kresličské práce jsem prováděl v průběhu studia. Určování nálezů jsem prováděl samostatně podle dostupné literatury, ve sporných případech jsem se obracel na odborníky např. na A.Štrofa. Veškeré tyto práce jsem dělal za podpory Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou na FF UK Praha a prof. Dr. Miroslava Buchvaldka. Po vyhodnocení budou nálezy uloženy do sbírek...
Pozdní doba bronzová na Písecku
Pokorná, Kamila ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování archeologických nálezů ze sídliště v Písku (u nemocnice) a v Topělci. Obě sídliště jsou datována do pozdní doby bronzové. Jelikož byly z pozdní doby bronzové v jižních Čechách dodnes zpracovány jen lokality menšího rozsahu, poskytují studovaná sídliště ucelenější pohled na skladbu keramických nálezů v tomto období a regionu. Z obou lokalit pocházejí keramické nálezy, které mají obdoby jak ve středních, tak i v západních Čechách, od jiných jihočeských lokalit se však nijak zásadně neliší.
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách
Franková, Daniela ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách je především přispět k hlubšímu poznání období střední doby bronzové a celkově tak rozšířit naše poznatky o tomto úseku pravěkých dějin severozápadočeského regionu. Práce je rozčleněna do tří základních částí. První z nich se zabývá analýzou sídliště mohylové kultury v Dobroměřicích. Analýza je zaměřena zejména na movité nálezy z jednotlivých objektů, podle kterých je sídliště chronologicky zařazeno. Ve druhé části jsme zaměřili pozornost na hroby střední doby bronzové. Byl vytvořen soupis 51 v současnosti známých hrobových souborů. Zdaleka největší prostor byl věnován typologicko-chronologické analýze nálezového fondu, a to jak bronzových a keramických artefaktů tak i nálezů z ostatních materiálů. Na základě této analýzy se podařilo jednotlivé hrobové celky chronologicky zařadit. Tématem závěrečné kapitoly je vyhodnocení lokalit provedené na základě nashromáždění všech dosud známých nalezišť střední doby bronzové na studovaném území. Díky provedené sídelně geografické analýze můžeme uvažovat o celkové podobě středobronzového osídlení regionu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 BLÁHOVÁ, Zdeňka
11 Blahová, Zuzana
11 Bláhová, Zuzana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.