Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
Phytoextraction of Artificial Sweeteners from Aqueous Solutions
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Umělá sladidla jsou v současné době široce využívána jako potravinová aditiva. V lidském organismu jsou jen omezeně metabolizována a vylučována jsou cestou renální exkrece. Obrovská množství těchto nebiogenních látek potom kontaminují komunální odpadní vody. Účinnost současných čistíren odpadních vod se udává např. pro cyklamat 99 % a pro sacharin 90 % a uvedené sloučeniny se považují za dobře rozložitelné, byla nalezena rezidua těchto látek v povrchových vodách i podzemních vodách. V případě acesulfamu K nedochází v čistírnách odpadních vod k eliminaci prakticky vůbec. Při dlouhodobém působení je z hlediska biologických studií možnost vzniku rakoviny, ovlivnění gastrointestinálního traktu, či paradoxně zvyšování hmotnosti. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce sacharinu a acesulfamu K v "in vitro" podmínkách s použitím kultivarů slunečnice roční (Helianthus annuus), kukuřice seté (Zea mays) a řepky olejky (Brassica napus). Experimenty byly vyhodnocovány pomocí úbytku studované substance - sacharinu a acesulfamu K v kultivačním mediu dle Murashiga a Skooga. Bylo prokázáno, že použité rostliny jsou schopny extrahovat testovaná sladidla a během pěti až sedmidenní kultivační periody bylo extrahováno 30 - 60 % přidaného acesulfamu K a 50 - 60 % sacharinu, v závislosti na použitém...
Fytoextrakce směsí nesteroidních antirevmatik v in vitro podmínkách
Houdková, Barbora ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent) ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce)
V poslední době se do popředí ekologických výzkumů dostává otázka přítomnosti reziduí farmaceutických substancí v ekosystému. Zbytky farmak a jejich metabolitů vstupují do ekosystému cestou komunálních odpadních vod a řada z nich je považována za endokrinní dysharmonizátory. Jednou z možností technologického odstranění uvedené kontaminace je využití rhizofiltrace. V práci byla zkoumána možnost fytoextrakce masivně užívaných nesteroidních protizánětlivých farmak (NSAID) diklofenaku, naproxenu a ibuprofenu rostlinami Helianthus annus, Zea mays a Pisum sativum. Průběh fytoexktrace jednotlivých látek v in vitro sterilním modelu byl srovnán s kořenovou extrací jejich směsí a bylo prokázáno vzájemné ovlivnění vstupu substancí do kořenového systému. U rostlin slunečnice přítomnost diklofenaku či ibuprofenu zvyšovala extrakci naproxenu z kultivačního media, naopak ibuprofen a diklofenak vzájemně snižují účinnost fytoextrakce. Při pokusech s rostlinami kukuřice však byly zjištěny inhibiční tendence a v případě pelušky jarní nebylo nalezeno prakticky žádné ovlivnění extrakce ve směsi při porovnání s monokomponentní fytoextrakcí. Vzájemné ovlivnění extrakční účinnosti u roztoků s více farmaky je zřejmě druhově závislé a bude třeba jej posoudit na základě dalších experimentů objasňujících mechanismy vstupu xenobiotik...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.