|
| |
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
| |
|
|
Střední Evropa jako ideální prostor (v díle Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové)
Pelíšková, Klára ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dva literární mýty objevující se ve středoevropské literatuře, konkrétně habsburský mýtus a Böhmen am Meer, tj. přesunutí Čech k mořskému břehu, a zpracování těchto mýtů v literárním díle dvou německy píšících autorek druhé poloviny dvacátého století, Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové. Práce nabízí obecnou charakteristiku obou mýtů, popisuje historický kontext jejich vzniku a jejich proměnu v průběhu času. Autorka dále provádí obsahovou analýzu vybraných děl Bachmannové a Moníkové, na jejímž základě se snaží definovat funkci těchto mýtů a odhalit případné paralely mezi nimi. Zkoumá také souvislost mezi konkrétní podobou mýtu a historickým a politickým kontextem doby, v níž analyzovaná literární díla vznikla. V závěru práce je uvedeno srovnání obou zkoumaných mýtů, jakož i způsobu jejich zpracování oběma spisovatelkami. Součástí této práce je mimoto také kapitola věnovaná úvodu do problematiky středoevropského regionu, v níž je nastíněna mnohoznačnost střední Evropy jako pojmu a různorodost existujících středoevropských konceptů, a další kapitola zabývající se teorií mýtu.
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Význam částečné inkubace u ptáků
Březinová, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
U mnoha druhů ptáků bylo pozorováno, že samice inkubují svojí snůšku ještě před jejím dokončením. Tomuto typu chování, jenž probíhá pouze několik hodin denně, se říká částečná inkubace. Ptačí vejce, jsou od doby snesení až po zahájení plné inkubace vystavena mnoha nepříznivým vlivům, jež snižují životaschopnost embryí a přežití snůšky. Proto někteří ptáci využívají jako ochranu před těmito negativními vlivy právě částečnou inkubaci. Mezi pravděpodobné funkce částečné inkubace patří ochrana před predací, vnitrodruhovým nebo mezidruhovým hnízdním parazitismem, ochrana snůšky před mikrobiální infekcí či aktivace proteinů nacházejících se ve vaječném bílku a žloutku, z nichž některé mají antimikrobiální vlastnosti. Tato bakalářská práce na základě dostupné literatury shrnuje poznatky o částečné inkubaci, její incidenci a funkci u ptáků. Také poukazuje na to, jak je možné, že u některých ptáků, jež vykazují částečnou inkubaci, se ptačí mláďata nelíhnou asynchronně, ale synchronně. Ze shrnutí dostupných prací vyplývá, že přes prokázané významné funkce částečné inkubace u ptáků je toto chování studováno stále velmi okrajově a zřetel by měl být kladen především na komparativní observační studie částečné inkubace u druhů obývající různé klimatické pásy, ale také na mechanismy, jež probíhají uvnitř vejce na...
|
|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
|
Konstrukce císaře Viléma II. po znovusjednocení Německa
Doležal, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce císaře Viléma II. po roce 1989" pojednává o různých teoretických přístupech k císařově osobě, jež byly publikovány po roce 1989. Hlavních výchozím bodem pro práci se stalo dělení, které publikoval v roce 1990 v jednom vědeckém článku Wolfgang J. Mommsen. Mommsen určil tři základní kategorie, do nichž může být literatura zařazena. Cílem práce je ověření, zda může být toto členění z roku 1990 aplikováno i na literaturu, publikovanou po roce 1989. Práce je historiografickou analýzou knih od vybraných autorů. Bakalářská práce dochází k závěru, že Mommsenovo dělení může být aplikováno na použitou literaturu, ale nikoliv bezvýhradně. Práce v závěru modifikuje původní členění a vytváří dvě nové kategorie, které mohou být při hodnocení literatury použity.
|
|
|
Christa Wolf and her book "Was bleibt" as a beginning of German-German literary confrontation and the reflexion in selected Czech media.
Bláhová, Jana ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Christa Wolf a její dílo "Was bleibt" jako počátek německo-německého literárního sporu a jeho rezonance ve vybraných českých médiích" systematicky popisuje a analyzuje recepci díla Christy Wolfové Was bleibt s hlavním důrazem na společensko- politický kontext doby jeho vydání a pozdější německo-německý literární spor. Představeny jsou primární příčiny vedoucí ke vzniku německo-německého literárního sporu, jeho průběh a hlavní aktéři. Práce se pokusí nalézt odpověď, zda-li se reakce na vydání novely "Was bleibt", potažmo samotný německo-německý literární spor, staly příkladem nutnosti určit budoucí roli poválečné východoněmecké literatury na celoněmecké literární scéně. Nezabývá se stylistickým rozborem díla, nýbrž se omezuje na porovnání ohlasů, které přineslo jeho vydání. První dvě kapitoly bakalářské práce slouží jako úvod do tématu. První kapitola pojednává o životě a politicko-společenským angažmá Christy Wolfové, druhá se věnuje vyprávění Was bleibt. Hlavní část práce zkoumá reakce spojené se zveřejněním novely a následný vznik německo-německého literárního sporu. Závěrečná kapitola práce je věnována ohlasu těchto událostí ve vybraných českých literárních časopisech dané doby a jejich porovnání.
|
|
|
Diskuze o císaři Vilémovi II. po roce 1945 a jeho vina na první světové válce
Doležal, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je osoba posledního n meckého císa e Viléma II., která byla ji za svého ivota pova ována za velmi kontroverzní a názory na n j se velmi li ily. Zvlá tním bodem zájmu mnoha odborník byla a je zejména otázka podílu viny císa e Viléma II. na rozpoutání první sv tové války. Práce je historiografickou analýzou, je sleduje interpretace císa e Viléma II. v souvislosti s událostmi p ed rokem 1914, a to u vybraných titul od nejvýznamn j ích autor , kte í se touto problematikou zabývali a zabývají. Cílem práce je hodnocení vývoje diskuze o císa i Vilémovi II. po roce 1945, kdy se v odborných kruzích postupn rozproudila ivá debata na téma Vilém II. a jeho vina na první sv tové válce. Výstupem práce je shrnutí základních interpreta ních proud u zvolených autor a sledování zm ny v názorech na posledního n meckého císa e po roce 1945 a ur ení výraznosti t chto zm n. Zatímco toti t sn po roce 1945 byla otázka viny na první sv tové válce velmi tlumená, s postupem asu docházelo k jejímu znovuotevírání a probíhala stále aktivn j í diskuze, která je v poslední dob op t trochu utlumena.
|
host ::
RSS.