|
|
Volný pohyb zdravotnických služeb v Evropské unii
Břízová Ratajová, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
1 VOLNÝ POHYB ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V EVROPSKÉ UNII ABSTRAKT: Přeshraniční poskytování zdravotní péče, resp. mobilita pacientů, tj. poskytování zdravotní péče pacientovi v jiném členském státě, než ve kterém je pojištěn, a to jak neplánovaná (tj. akutní), tak plánovaná, představuje zcela nepřehlédnutelný fenomén s dopadem na vnitrostátní zdravotnické systémy. Jakkoli článek 168 odst. 7 SFEU přiznává členským státům výlučnou pravomoc v oblasti organizace a financování zdravotnictví, musí tak činit v mezích právních předpisů EU, včetně pravidel o volném pohybu služeb. I přes velmi limitovanou pravomoc EU v oblasti zdravotnictví tedy nezůstaly vnitrostátní systémy prosty vlivu práva EU. Na formování právní povahy zdravotnických služeb z hlediska práva EU se významně podílel Soudní dvůr, který ve své judikatuře, vedle Nařízení 883/04 (dříve Nařízení 1408/71) upravujícího akutní péči podstoupenou v jiném členském státě a dále přeshraniční péči se souhlasem příslušné instituce, vyvinul paralelní systém právní úpravy přeshraniční zdravotní péče založený na principu volného pohybu služeb, a to přímo na základě článku 56 SFEU (dříve článek 49 SES). Závěry Soudního dvora vyslovené v celé řadě jeho rozhodnutí byly kodifikovány do Směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která...
|
host ::
RSS.