|
|
Vliv chladové expozice na psychický stav dospělých
BÜRGEROVÁ, Anna
Cílem této práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit celkovou strukturu psychického stavu vybraného vzorku populace a odhalit vliv pravidelného otužování na duševní pohodu probandů. K získání dat o psychické struktuře byl využit standardizovaný dotazník SUPSO-7, který probandi vyplňovali na začátku a na konci otužování. Do výzkumu se zapojilo 48 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky dat získaných pomocí dotazníku SUPSO-7 ukázaly u experimentální skupiny nárůst psychické pohody, činorodosti v porovnání s kontrolní skupinou. Naopak u experimentální skupiny došlo k poklesu impulzivnosti, depresivních stavů, úzkostného očekávání a sklíčenosti při porovnání s kontrolní skupinou. Pouze vzrůst psychické pohody byl statisticky významný (p = 0,02), avšak z výsledků je patrné, že by otužování mohlo mít pozitivní vliv na psychický stav jedince.
|
|
|
Supervize v mateřské škole
Bürgerová, Anna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Cílem diplomové práce je představit téma supervize v kontextu školního prostředí jako nástroj profesní podpory předškolních pedagogů, zmapovat realizaci supervize v mateřských školách a zjistit, jak supervizní službu vnímají a hodnotí jejich pedagogičtí pracovníci. Teoretická část se nejprve věnuje konceptu supervize z hlediska pojmového vymezení, funkce, cílů, zaměření, procesu a účastníků. Následující část teorie se zabývá tématem uplatňování supervize ve školství, specifickými nároky pedagogické profese a představuje supervizi jako účinný nástroj profesního růstu a psychohygieny pedagogů. Empirická část práce představuje kvalitativní výzkum zaměřený na zkušenosti pedagogických pracovníků se supervizí ve třech mateřských školách, který byl zpracován podle principů metody zakotvené teorie. Výsledky výzkumu ukazují, že realizace supervize v MŠ předně závisí na finančních a organizačních možnostech školy, které předurčují míru využití potenciálu této služby. Z výsledků dále vyplývá, že pedagogičtí pracovníci supervizi vnímají jako pomoc v získání nového náhledu a prostředek ke sdílení v bezpečném prostředí. Právě pocit bezpečí a důvěru učitelé vnímají jako klíčový prvek pro úspěšný supervizní proces společně s lidským a partnerským přístupem supervizora, jehož přítomnost je nezbytná pro ochranu...
|
|
| |
|
|
Vliv hlukového znečištění na vybrané druhy kytovců
Burgerová, Anna ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Zvuk má ve vodním prostředí tendenci šířit se rychleji, než je tomu ve vzduchu a sluchový systém kytovců (Cetacea), který začal sloužit jako komunikační nástroj, prošel během evoluce významnou proměnou. Každý živočišný druh si vyvinul specifický zvukový repertoár, který slouží především k hledání potravy, detekci predátora a jiného nebezpečí, ke komunikaci a k hledání reprodukčního partnera.
Zvukové pozadí v oceánech je tvořeno přirozenými zvuky a zvuky vytvářenými člověkem, tzv. antropogenní zvuky. Přirozené zvuky jsou tvořeny mořskými organismy, zemětřeseními, srážkami atd. Antropogenní zvuky vytváří člověk, ať už úmyslně nebo neúmyslně, a právě tyto zvuky významně narušují oceánské prostředí. Frekvence a hladina (intenzita) zvuku jsou primárními faktory při určování míry narušení komunikace kytovců. Nejvíce škodlivé jsou zvuky s nízkou frekvencí (10 až 500 Hz), které mají tendenci působit na velkou vzdálenost (až stovky kilometrů) a jejichž primárním zdrojem je lodní doprava a dále seizmický průzkum oceánského dna. Obecně většina antropogenních zdrojů hluku patří právě do této kategorie. Dalšími zdroji antropogenního hluku jsou průmyslové činnosti, vojenské sonary a uměle vytvářené signály sloužící k odrazení kytovců.
Reakce kytovců na hluk se rozdělují na reakce fyziologické, behaviorální a akustické. Navýšení metabolické aktivity, stoupající hladinu glukokortikoidů v krvi a ve výsledku snížení imunity lze chápat jako fyziologickou reakci. Behaviorální reakci představují změny v chování kytovců od změn směru a rychlosti plavání po délku ponoru a četnost nádechů. Patří sem rovněž společenské aktivity kytovců jako hledání potravy nebo péče o mláďata. Veškeré komunikační změny mezi kytovci představují reakci akustickou.
S rostoucím počtem studií, které dokazují negativní vliv antropogenního hluku na kytovce, se zvyšuje potřeba zavést účinná opatření, která by snížila nebo omezila vliv hluku na kytovce. Pro tento účel se formují chráněné mořské oblasti a tiché zóny, která svými omezeními brání vystavení kytovců škodlivé hladině hluku (cca 120 dB a více). Rovněž byla vyvinuta technologie k úpravě lodního zařízení a využití bublinové clony v okolí stacionárních průmyslových aktivit vykazuje též účinnost v akustickém útlumu.
|
host ::
RSS.