Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Palestinská autonomie a vyjednávaní o finální status Jeruzaléma: Posun ze sekulárního do religiózního nacionalismu?
Pirohovičová, Barbora ; Hesová, Zora (vedoucí práce) ; Bílý, Prokop (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přístupem Palestinské autonomie k vyjednávání o finálním statusu Jeruzaléma z pozice sledování vývoje nacionalismu v Palestině. Práce konkrétně zkoumá, jak se proměnil palestinský nacionalismus v 90. letech 20. století. V Palestině dominoval sekulární nacionalismus, který zastávala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v čele s Jásirem Arafatem. Během izraelsko-palestinských mírových jednání o finálním statusu Jeruzaléma však Arafat změnil postoje a ve své rétorice začal používat religiózní (islámské) prvky. Z toho důvodu si práce klade výzkumnou otázku, co k tomu Arafata vedlo a zda používání islámských symbolů můžeme považovat za posun od sekulárního k religióznímu nacionalismu. Autorka se na základě bádání domnívá, že se jednalo zejména o pragmatické jednání s cílem udržet si podporu Palestinců. V 90. letech totiž v Palestině začal výrazně posilovat islamismus, který nejvýrazněji reprezentovalo Hnutí islámského odporu (Hamás), jež mělo ambice získat pod kontrolu palestinské území. Arafatův obrat k islámu lze podle autorky nejlépe sledovat v izraelsko-palestinském vyjednávání o Jeruzalémě, které se znovuotevřelo v rámci mírových jednání. Autorka v textu bude nejprve zkoumat posun nacionalismu od sekularismu do náboženské roviny v rámci teoretického přístupu Marka...
Velmocenská politika: Rusko a USA z hlediska realistických teorií mezinárodních vztahů
Bílý, Prokop ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem velmocenské politiky na počátku druhé dekády 21. století. Studovaný fenomén nahlíží z perspektivy defenzivního, ofenzivního a neoklasického realismu. Snaží se zodpovědět, zda současné proudy realistické tradice teorií mezinárodních vztahů mohou poskytnout věrohodné vysvětlení vztahů mezi velmocemi. Výzkum je zakotven ve čtvrté velké debatě, která na půdě disciplíny teorií mezinárodních vztahů probíhá od konce osmdesátých let 20. století. Jako takový se proto snaží postihnout i aktuální ontologicko-epistemologickou debatu. Jak ukazují výsledky empirické analýzy, realismus i nadále zůstává platným vědeckým diskurzem. Zároveň však též odhalují přibližování neoklasického realismu k jiným teoretickým tradicím.
Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou.
Česká hard a soft power: "evropská" nebo "americká" účast České republiky v Afghánistánu?
Bílý, Prokop ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce aplikuje koncepty tvrdé a měkké moci, vycházející z díla Josepha Nye, na účast České republiky v Afghánistánu. Vedle konceptuální diskuze obou konceptů je výchozím bodem textu rovněž debata o americkém a evropském přístupu k mezinárodní politice. Česká republika se v Afghánistánu angažuje v rámci širšího mezinárodního společenství a do rekonstrukčního procesu, zahájeného po pádu Tálibánu na konci roku 2001, zapojuje armádu i civilní zaměstnance. Rozvojové spolupráci se pak věnují české neziskové organizace. Jednání zmíněných subjektů tento text nahlíží z perspektivy konceptů tvrdé a měkké moci.

Viz též: podobná jména autorů
1 Bílý, P.
8 Bílý, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.