|
|
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
|
|
|
Cytokininy a jejich role v regulaci buněčného dělení rostlin s důrazem na G2/M přechod
Prášilová, Jana ; Ševčíková, Hana (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Buněčný cyklus eukaryot a jeho regulace je dobře prozkoumána především u kvasinek a živočichů. Základní mechanismy regulace buněčného cyklu rostlin jsou obdobné. Důležitou roli hrají cyklin-dependentní kinázy (CDK), které v komplexu s cykliny (CYC) řídí průběh buněčného cyklu, a to především v klíčových regulačních bodech na přechodech fází G1/S a G2/M. CDK jsou pozitivně či negativně regulovány fosforylací kinázami a defosforylací fosfatázami. Významným negativním regulátorem na přechodu G2/M je WEE1 kináza, která fosforyluje CDK na konzervovaných aminokyselinových zbytcích Y15 a T14. Tuto inhibiční fosforylaci u kvasinek a živočichů odstraňuje CDC25 fosfatáza, a následně je umožněn vstup do mitózy. Buněčný cyklus rostlin vykazuje některé odlišnosti. Funkční homolog kvasinkové CDC25 fosfatázy u vyšších rostlin nebyl nalezen, ačkoli inhibiční fosforylace rostlinnou WEE1 kinázou blokuje aktivní místo Y15 (nikoli však T14) na CDKA;1., Je tedy nasnadě hledat jinou regulační dráhu, která by řídila G2/M přechod u rostlin. Fytohormony hrají důležitou roli nejen v buněčném cyklu rostlin, ale v celém vývoji rostliny jako celku. Klíčová je především souhra dvou hlavních skupin fytohormonů, auxinů a cytokininů. Bylo prokázáno, že především cytokininy mají zásadní vliv na regulaci přechodu G2/M u rostlin....
|
|
|
Gamma-Tubulin forms and functions in microtubule organization and beyond
Kourová, Hana ; Binarová, Pavla (vedoucí práce) ; Šolc, Petr (oponent) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly jsou vysoce dynamické struktury tvořící komplexní uspořádání měnící se dle potřeb buňky. U většiny eukaryot se mikrotubuly utvářejí z definovaných organizujících center, jako jsou centrozómy nebo pólová tělíska. Navzdory konzervovanosti hlavních komponent cytoskeletu u rostlin a živočichů, rostlinné buňky postrádají struktury podobné centrozómům a vyvinuly si unikátní mechanismus pro kontrolu tvorby a organizace mikrotubulů. γ-Tubulin je nezbytnou součástí center organizujících mikrotubuly, vysoce konzervavaný mezi eukaryoty, s prominentní rolí v nukleaci mikrotubulů. Nicméně stále více důkazů nasvědčuje tomu, že γ-tubulin je multifunkčním proteinem. Vedle nukleace mikrotubulů, γ-tubulin kontroluje dynamiku mikrotubulárních plus konců, reguluje genovou expresi, tvoří komplexy s proteiny opravující DNA a účastní se regulace buněčného cyklu. Zaměřili jsme se na γ-tubulinové komplexy s cílem charakterizovat interaktory γ-tubulinu a jejich funkce u Arabidopsis. Vedle charakterizace funkce související s mikrotubuly, jsme analyzovali buněčný cyklus a dělení. Také jsme studovali odezvy buňky na poškození DNA, s ní spojenou účast E2F/RBR dráhy a případné propojení s γ-tubulinem. Charakterizovali jsme NodGS protein jako nový interaktor γ-tubulinu u Arabidopsis a navrhli jeho funkci v morfogenezi...
|
|
|
Cytokininy a jejich role v regulaci buněčného dělení rostlin s důrazem na G2/M přechod
Prášilová, Jana ; Ševčíková, Hana (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Buněčný cyklus eukaryot a jeho regulace je dobře prozkoumána především u kvasinek a živočichů. Základní mechanismy regulace buněčného cyklu rostlin jsou obdobné. Důležitou roli hrají cyklin-dependentní kinázy (CDK), které v komplexu s cykliny (CYC) řídí průběh buněčného cyklu, a to především v klíčových regulačních bodech na přechodech fází G1/S a G2/M. CDK jsou pozitivně či negativně regulovány fosforylací kinázami a defosforylací fosfatázami. Významným negativním regulátorem na přechodu G2/M je WEE1 kináza, která fosforyluje CDK na konzervovaných aminokyselinových zbytcích Y15 a T14. Tuto inhibiční fosforylaci u kvasinek a živočichů odstraňuje CDC25 fosfatáza, a následně je umožněn vstup do mitózy. Buněčný cyklus rostlin vykazuje některé odlišnosti. Funkční homolog kvasinkové CDC25 fosfatázy u vyšších rostlin nebyl nalezen, ačkoli inhibiční fosforylace rostlinnou WEE1 kinázou blokuje aktivní místo Y15 (nikoli však T14) na CDKA;1., Je tedy nasnadě hledat jinou regulační dráhu, která by řídila G2/M přechod u rostlin. Fytohormony hrají důležitou roli nejen v buněčném cyklu rostlin, ale v celém vývoji rostliny jako celku. Klíčová je především souhra dvou hlavních skupin fytohormonů, auxinů a cytokininů. Bylo prokázáno, že především cytokininy mají zásadní vliv na regulaci přechodu G2/M u rostlin....
|
|
|
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
|
|
|
Characterization of gamma-tubulin protein interactions and their functions in acentrosomal cells
Doskočilová, Anna ; Binarová, Pavla (vedoucí práce) ; Dráber, Pavel (oponent) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Dlouhodobým cílem Laboratoře funkční cytologie je studium γ-tubulinu v acentrozomálním rostlinném modelu. Vedle vlastní charakterizace γ-tubulinu se zaměřujeme i na hledání jeho interakčních partnerů, a to jak proteinů přispívajících k funkci γ-tubulinu v nukleaci mikrotubulů, tak proteinů podílejících se spolu s γ-tubulinem na jeho jiných než nukleačních funkcích. Charakterizace interakčních partnerů γ-tubulinu je předmětem intenzivních studií, jejichž výsledky mohou přispět k bližšímu poznání γ-tubulinu v jeho jiných než nukleačních funkcích. K hlavním cílům laboratoře patří nalezení signalizačních mechanizmů, které regulují γ-tubulinové komplexy, a popsání úloh těchto komplexů v acentrozomálních buňkách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Cirkadiální hodiny se neúčastní načasování buněčného dělení v řase Chlamydomonas reinhardtii
Vítová, Milada ; Bišová, Kateřina ; Hendrychová, Jana ; Čížková, Mária ; Zachleder, Vilém
Abychom zjistili, zda cirkadiální hodiny hrají roli v kontrole buněčného dělení, testovali jsme zelenou řasu Chlamydomonas reinhardtii v širokém rozsahu růstových podmínek jak intenzity světla tak teploty. Monitorovali jsme průběh buněčného cyklu u asynchronních i synchronních kultur. Kultury rostly buď na permanentním světle, nebo v režimu světlo/tma. Délka buněčného cyklu byla také sledována při různých teplotách a u “cirkadiálního” mutanta. Prokázali jsme, že délky buněčného cyklu korespondující cirkadiálním časům lze dosáhnout pouze v úzkém rozsahu růstových podmínek. I v takovém případě je cirkadiální čas pouze výsledkem daných růstových podmínek a ne účinku cirkadiálních hodin. Tyto výsledky ukazují, že cirkadiální hodiny nehrají roli v načasování buněčného dělení zelené řasy Chlamydomonas
|
|
|
Plastoskeletální protein FtsZ a dělení chloroplastů v zelených řasách
Vítová, Milada ; Hendrychová, Jana ; Bišová, Kateřina
FtsZ protein, ancestrální homolog eukaryotického tubulinu, je klíčovým proteinem bakteriálního dělení. U rostlin se FtsZ účastní dělení chloroplastů. Studovali jsme dělení chloroplastů u zelené jednobuněčné řasy Scenedesmus quadricauda. Pro odpřažení chloroplastového a nukleocytoplazmatického cyklu dělení jsme použili inhibitor 5-fluorodeooxyuridin (FdUrd). Množství a lokalizaci FtsZ během buněčného cyklujsme sledovali pomocí imunoblotingu a imunofluorescence na polotenkých řezech. Protilátka proti FtsZ reaguje s 49kD proteinem u Scenedesmus quadricauda a tento protein je lokalizován v chloroplastu. Hladina FtsZ proteinu stoupá během růstové fáze s maximem v době dělení chloroplastů. Lokalizace FtsZ proteinu se během buněčného cyklu mění, ale nepozorovali jsme Z-ring popsaný u vyšších rostlin
|
host ::
RSS.