|
|
Odpovědnost státu za vznik a šíření pandemie
Mazánková, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Odpovědnost států za vznik a šíření pandemie Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodní odpovědností států za vznik a šíření pandemie, resp. povinností předcházet mezinárodnímu šíření nemocí, chránit před nimi, kontrolovat je a zajišťovat reakci v oblasti veřejného zdraví. Epidemie nejsou novým či nevídaným úkazem, zvýšený výskyt chřipky a jiných virových respiračních onemocnění je každoročně se opakujícím tématem. Otázka odpovědnosti států za šíření pandemie se však dostala do popředí díky událostem na začátku roku 2020, kdy propukla celosvětová pandemie nové koronavirové nákazy COVID-19, která do října 2023 přinesla přes sedm milionů úmrtí a obrovské ekonomické ztráty. Poprvé byl virus identifikován v Číně, která na konci roku 2019 nahlásila výskyt Světové zdravotnické organizaci (WHO). Záhy poté se i přes zavedená opatření nákaza začala šířit do celého světa prostřednictvím mezinárodní dopravy a objevily se zprávy o tom, že Čína měla informace o této infekční nemoci již měsíc před jejím nahlášením a cíleně je tajila, což by představovalo porušení Mezinárodních zdravotnických předpisů. Vzhledem ke škodám, které v souvislosti s pandemií vznikly státům a soukromým osobám po celém světě, není divu, že některé státy brzy začaly zvažovat, zda Čína svým chováním na počátku pandemie neporušila...
|
|
|
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva
Řepová, Daniela ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Práce je zaměřena na otázku vzniku Chorvatska. Na základě historicko-právních událostí je posuzováno vyhlášení samostatného Chorvatska a reakce mezinárodního společenství na tuto skutečnost. V prvé řadě posuzuji znaky státnosti ustanovené v Montevidejské úmluvě z roku 1933, tedy existenci obyvatelstva, státního území, efektivního výkonu vlády nad územím a schopnosti státu vstupovat do mezinárodněprávních vztahů, a zda byly v době vyhlášení samostatnosti splněny. V návaznosti na toto vyhlášení jsou pak rozebrány účinky uznání existence státu, státy jinými. Opět je reflektován i skutečný proces uznávání Chorvatska a jeho následné přijetí i do Organizace spojených národů. Jelikož vznik Chorvatska probíhal za podmínek zvlášť ztížených probíhajícím ozbrojeným konfliktem, bylo v zájmu celého mezinárodního společenství otázku vzniku "odtržených" republik z právního hlediska rozhodnout pokud možno jasně. A v návaznosti na to nejlépe ihned ukončit vzniklý konflikt. Za tímto účelem se uskutečnila i Konference o míru v Jugoslávii, v jejímž rámci byla ustanovena tzv. Badinterova komise, která se ve svých nálezech zaměřila právě na státoprávní otázku, týkající se bývalých federativních republik. Komise se kromě státoprávních otázek jako takových...
|
|
|
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva
Tydlitát, Pavel ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. Magnitského zákonů, jako podtypu cílených mezinárodních sankcí, z hlediska mezinárodního práva. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je věnována počátkům Magnitského zákonů. Popsány jsou okolnosti věznění a smrti Sergeje Magnitského. Později je v kapitole popsán vznik prvních Magnitského zákonů vůbec, tedy amerických Magnitsky Act a Global Magnitsky Act, a rozšíření obdobných předpisů do dalších států světa. V kapitole druhé je uveden přehled a právní porovnání vybraných zákonů - Spojené státy americké, Kanada, Evropská unie a Česká republika. Zprvu jsou na základě analýzy literatury a jednotlivých předpisů stanoveny znaky společné všem Magnitského zákonům. Poté jsou zákony porovnávány z pěti různých hledisek. Těmi jsou sankční kritéria, jako definice postihovaného jednání; tvorba sankčního seznamu, jako oprávnění orgánů moci takové seznamy vytvářet; jednotlivé sankční nástroje; opravné prostředky v sankčním procesu nebo vynětí ze sankčního seznamu; přehled sankcionovaných osob. V kapitole třetí je diskutována povaha Magnitského zákonů z hlediska mezinárodního práva a jejich případné zařazení do již existujících kategorií svépomoci, donucovacích opatření, retorze, represálie a...
|
|
|
Náboženská společenství a čl. 9 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v kontextu činnosti některých orgánů Rady Evropy
Crnčević, Filip ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šimáčková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady činností Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") a Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (dále jen "Benátské komise") na vybrané aspekty problematiky náboženské svobody. Cíly této práce je zkoumat, jak činnost ESLP a Benátské komise formulovala právní výklad problematiky právní subjektivity náboženských společenství, provést typizaci sporů mezi státem a náboženským společenstvím a komparaci přístupů k vybraným problematikám mezi Benátskou komisí a ESLP. Kormě úvodu a závěru je diplomová práce členěná do pěti kapitol, které se dále člení na dílčí podkapitoly, případně i jejich části. V první kapitole pojednávám obecně o problematice náboženské svobody a autonomii náboženských společenství. Zde rovněž představím ESLP a Benátskou komisi jako pro práci předmětné orgány Rady Evropy. Druhá kapitola je věnována případové studii zaměřené na judikaturu ESLP v řeckých případech, kde rozeberu rozsudky ESLP, jež jsou dle mého názoru klíčové pro předmět zkoumání této diplomové práce. Předmětem třetí kapitoly je Benátská komise. V této kapitole představím, jakým způsobem Benátská komise pracuje a jaký je charakter jejích výstupů. Rovněž zde rozeberu, jakým způsobem Benátská komise přistupuje k vybraným aspektům náboženské svobody. Ve čtvrté kapitole...
|
|
|
Ruská invaze na Ukrajinu z pohledu mezinárodního práva
Malinová, Aneta ; Urbanová, Kristýna (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Ruská invaze na Ukrajinu z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Předložená diplomová práce se věnuje problematice ruské invaze na Ukrajinu, která započala 24. února 2022, a to z pohledu ius ad bellum a ius in bello. V první kapitole práce nastíní historický kontext vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, který je podstatný pro vystižení faktu, že ozbrojený konflikt na Ukrajině probíhá již od roku 2014. Invaze tak byla vyvrcholením dlouhotrvajícího konfliktu. Ve druhé kapitole jsou v práci předestřeny a analyzovány důvody uváděné Ruskou federací pro napadení jiného nezávislého a suverénního státu. Zkoumá tedy, zda bylo uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky v souladu s mezinárodním právem a zda obstojí srovnání s uznáním Kosova. Posléze se zabývá otázkou, zda má Ruská federace právo na výkon individuální, kolektivní, preventivní či preemptivní sebeobrany. Práce shledává, že žádný z argumentů Ruské federace nemůže obstát. Ruská federace jako právní obhajobu svého jednání uvádí také výkon humanitární intervence, ani tato obrana však neobstojí. Je zvažován také koncept Odpovědnosti za ochranu, který by se v případě porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva na území Ukrajiny nabízel. Třetí kapitola je věnována mezinárodnímu právu humanitárnímu. V této kapitole je analyzováno, zda ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou...
|
|
|
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
|
|
|
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech
Sviatkin, Ivan ; Bílková, Veronika (oponent)
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech Abstrakt Tato práce se zabývá právním rámcem týkajícím se vlastnických práv k přírodním zdrojům získaným v kosmickém prostoru a otázkou ručení za činnosti spojené s těžbou ve vesmíru. Průzkum a využití kosmických nerostných surovin se stávají stále důležitějšími vzhledem k potenciálním ekonomickým a vědeckým přínosům, které by z takových činností mohly plynout. Neexistence jasného právního rámce týkajícího se vlastnických práv a odpovědnosti ve vesmíru však představuje pro rozvoj kosmického průmyslu značné problémy. V úvodu se práce zabývá stávajícím režimem kosmického práva, včetně Kosmické smlouvy a Dohody o Měsíci, které zakotvují základní principy pro průzkum a využití kosmického prostoru. V práce je poté pojednáváno o právních debatách kolem vlastnických práv k vesmírným přírodním zdrojům, včetně diskuse mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi ohledně výkladu Kosmické smlouvy a vznikající národní vesmírné legislativy. Práce se rovněž věnuje problematice odpovědnosti za kosmické těžební činnosti a problémům při určování odpovědnosti, popřípadě ručení, v případě nehod nebo způsobení škody. V závěru je pak zdůrazněna potřeba jasného právního rámce, který bude vyvažovat zájmy různých stran účastnících se kosmického průmyslu,...
|
|
|
Obligations erga omnes as a basis of legal standing in international law
Mais, Jan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Závazky mezinárodním právu Závazky představují normy chránící nejzákladnější zájmy v mezinárodním právu. Navzdory jejich dlouhodobé existenci v systému mezinárodního práva však zůstávají některé aspekty těchto závazků nejasné. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat do jaké míry l ržování těchto norem vymáhat před mezinárodními soudy a tribunály, konkrétně před Mezinárodním soudním dvorem Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku závazky a jejich smluvní protějšky, závazky , zakládají před MSD, tedy právo vystupovat před soudem v konkrétním sporu. Za účelem zodpovězení této otázky práce komplexně zkoumá původ závazků , roli při ochraně zájmů mezinárodního společenství do kontextu práva mezinárodní odpovědnosti. Na základě analýzy judikatury soudců, práce Komise pro mezinárodní právo a významných akademických publikací práce zjišťuje jak se zájem států na ochraně závazků promítá do možnosti dovolávat se odpovědnosti za jejich porušení prostřednictvím soudního řízení. Práce dospívá k závěru, že závazky jsou skutečně způsobilé založit před Mezinárodním soudním dvorem. Odpověď je nicméně pouze částečně založená na soudní praxi. Zatímco Soud opakovaně uznal na základě dovolávání se porušení závazků založené na závazcích obecného mezinárodního práva zůstává nejasné, neboť odpovědi na otázkou vyhýbá chybějícímu...
|
|
|
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Ditrichová, Petra (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
|
|
|
Poskytování pečovatelské služby v ORP Benešov
BÍLKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá poskytováním pečovatelské služby v ORP Benešov. Cílem diplomové práce je popsat pečovatelskou službu v ORP Benešov, způsoby jejího poskytování a změny související s probíhající transformací, a to z pohledu poskytovatelů a z pohledu uživatelů. Dílčím cílem je zhodnotit rozšíření pečovatelské služby terénní formou i na víkendy a do venkovských lokalit v ORP Benešov. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o dané problematice pečovatelské služby. Praktická část zkoumá oblast dané problematiky a měla za cíl najít odpověď na dvě hlavní výzkumné otázky: Jakým způsobem je poskytována pečovatelská služba v ORP Benešov? Jak probíhá transformace Pečovatelské služby okresu Benešov? Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor se skládal z 12 informantů, kteří byli vybráni prostřednictvím záměrného výběru, technikou účelového výběru a na základě dostupnosti. Výsledky byly zpracovány analýzou dat pomocí zakotvené teorie. Z výzkumu lze usuzovat, že pečovatelská služba v ORP Benešov má stabilní tým, který podporuje uživatele zůstat v domácím prostředí. Pečovatelská služba je nejvíce poskytována seniorům, kteří nejčastěji využívají úkony jako je dovážka oběda, zajištění chodu domácnosti a pomoc při osobní hygieně. Pečovatelská služba poskytuje službu o víkendech i ve venkovských lokalitách, ve kterých se snaží pokrýt tzv. bílá místa. Díky projektu Pečovatelská služba - Příležitost pro život doma II. se podařilo Pečovatelské službě okresu Benešov zaměřit na odbornou práci, rozšířit cílovou skupinu o rodinu s dítětem/s dětmi a rozšířit provozní dobu do 19:00 a na víkendy. Z výzkumu však vyplynulo, že v celém ORP Benešov o zajištění pečovatelské služby o víkendech není velký zájem. Výsledky mohou být využity jako zpětná vazba pro poskytovatele pečovatelské služby v ORP Benešov a jako případy dobré praxe pro další poskytovatele pečovatelské služby.
|
host ::
RSS.