|
|
Vliv výživy na reprodukci skotu
Aulichová, Tereza
Bakalářská práce se věnuje problematice výživy dojného skotu s následným vlivem na reprodukci. Je zaměřena na podávání nekvalitních krmiv a krmných dávek, které negativně ovlivňují plodnost. První část se věnuje biologickým základům reprodukce, a to hlavně plodnosti, která je z hlediska ekonomiky nejvíce ceněná. Druhá část se zabývá problematikou výživy dojného skotu. Zahrnuje popis životně důležitých živin a jejich vliv na plodnost. Také je zde věnována pozornost antinutričním látkám a jejich vlivu na reprodukci. Dále je zde popsáno, jak sestavovat krmné dávky dojného skotu dle fázové výživy. Je zde věnována pozornost výživě plemenných býků. Poslední část bakalářské práce je věnována nejčastějším příčinám vyřazování dojnic z chovu, týkající se jejich výživy a reprodukce.
|
|
|
Vliv startérů na užitkové vlastnosti a celkový stav organismu telat
Aulichová, Tereza
Diplomová práce je zaměřená na porovnání vlivu různých typů startérů na množství přijímaného krmiva, přírůstky telat holštýnského plemene, konverzi krmiva, ekonomiku, bachorovou tekutinu a krevní parametry v období odchovu telat. Po skončení mlezivového období byla telata rozdělena do 3 skupin po 5 jedincích, krmena mléčnou krmnou směsí a různými typy startérových směsí. První skupina měla ČOT – B granulovaný startér (šrotované zgranulované složky), druhá skupina dostávala Premiumstart – müsli a třetí skupina Goldstart – směs granulí, kukuřičných vloček a řezané slámy („slamnatý startér“). V 60ti dnech jim byla odebrána krev a poté byla zabita na jatkách. Po porážce byl telatům odebrán bachor a bachorová tekutina pro následující analýzy. Průměrná spotřeba startéru a konverze krmiva byla průkazně nejvyšší u druhé skupiny. Průměrný denní přírůstek byl v jednotlivých skupinách relativně vyrovnaný. Náklad na kg přírůstku a na reálně spotřebovaný startér byl prokazatelně nejnižší u první skupiny. Průměrné pH bachorové tekutiny bylo průkazně nejnižší u první skupiny (pod 5,5). U všech telat bylo poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (u první skupiny až o 15 %, u druhé a třetí skupiny o 9 % vyšší) a nízké hladiny kyseliny octové, které byly v jednotlivých skupinách vyrovnané (o 8 % nižší). Nízký počet nálevníků byl zjištěn u všech skupin, ale u třetí skupiny se hladina blížila k referenčním hodnotám dospělého skotu (119 tis/ml). U telat, kterým byl podáván startér Goldstart – sláma se hodnoty bachorové fermentace nejvíce blížily fyziologickému prostředí bachoru. U této skupiny odpovídaly hodnoty pH, počet nálevníků i zastoupení kyseliny octové a propionové. Z hlediska vývoje bachorových papil a objemu bachoru, hodnoty amoniaku, pH, WBC a hladiny ALP se jeví jako nejvhodnější Premiumstart – müsli. Koncentrace WBC byla nejvyšší u telat, kterým byl podáván startér typu müsli. Nejvyšší hladiny glukózy byly pozorovány u telat, kterým byl podáván startér ČOT – B granule. Nejvyšší hladiny ALP byli u skupiny telat, kterým byl podáván startér typu müsli, což lze potvrdit i nejvyššími denními přírůstky u těchto telat. Dosažené výsledky dávají dobrou představu o fungování jednotlivých startérových směsí. Pro praxi bude ovšem nutné experiment ještě zopakovat pro potvrzení některých tvrzení.
|
host ::
RSS.