Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zcizovací efekty v inscenacích Divadla Komedie
Havelková, Pavla ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tématem této práce je analýza zcizovacích efektů v inscenacích divadla Komedie. Protože zvolená analytická metoda je relativně podrobná, musela jsem z důvodu limitovaného rozsahu této práce ze všech inscenací divadla Komedie vybrat ty, které považuji z hlediska použitých zcizovacích principů a efektů za reprezentativní. Jsou to inscenace Kanibalové, Kvartet a Sportštyk. Metoda mé práce spočívá v analýze jednotlivých divadelních her a následném rozboru inscenace. Každé hře je věnována samostatná kapitola. V té se soustředím především na možnosti využití zcizovacích efektů, které jsou v textu naznačeny autorem. V kapitole věnované inscenaci rozeberu to, jakým způsobem režisér pracuje se zcizovacími prostředky, které autor v textu použil, jak je rozvíjí a obohacuje. Cílem je popsat zcizovací efekty využívané v inscenacích divadla Komedie a definovat jejich roli v kontextu celkové poetiky divadla.
Scénografie Luboše Hrůzy v Činoherním klubu v 60. letech
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá výpravami jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů Luboše Hrůzy, které vytvořil pro Činoherní klub v rozmezí let 1965 - 1968. Největší důraz je především kladen na podrobné rekonstrukce dvanácti scénografií a srovnání výsledného jevištního tvaru se scénickými poznámkami dramatika. Soustřeďuje se také na hledání charakteristických výrazových prostředků Hrůzova stylu, stejně jako se zabývá i samotným specifickým prostorem tohoto divadla, který nutně jevištního výtvarníka v jeho práci ovlivňuje. Práce také zkoumá, jaké změny se udály při porovnání scénických návrhů s konečnou jevištní realizací.
Taneční divadlo Piny Bausch
Faustová, Markéta ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Pina Bausch a soubor Tanztheater Wuppertal k sobě neodmyslitelně patří. Choreografka se stala vedoucím tohoto německého tanečního souboru v roce 1973 a od té doby ho vede dodnes. Nikdy nevytvořila choreografii pro jiný soubor či jiného tanečníka. Během tohoto pětatřicetiletého spojení se soubor dostal mezi taneční špičku a stále sklízí úspěchy po celém světě. Byl a stále je inspirací pro mnoho mladých tvůrců. Je zároveň historií, ale i současností. Hned zpočátku své kariéry dala Pina Bausch jasně znát, že její tvorba bude výjimečná. Žádné bariéry, ať již ve vyjádření témat, tak v použití výrazových prostředků, pro ní neexistovaly. Ve svých dílech organicky propojovala tanec a divadlo a vytvořila tak nový umělecký žánr nazývaný teoretiky- taneční divadlo. Dokázala stmelit mohonárodnostní soubor o šestadvaceti členech, s kterým pracovala velmi úzce na přípravě jednotlivých kusů. Zejména z počátku byli její tanečníci nuceni do každé choreografie zapojit kus svého já. Příprava inscenace totiž spočívala v tzv. otázkovém principu. Pina Bausch pokládala při zkouškách tanečníkům otázky, na které museli improvizovanými pohybovými či divadelními scénkami odpovídat. Z této banky materiálu pak vybírala základ pro nový kus. Její první díla byla tedy zejména o lidech. Diváci viděli na scéně realitu, reálné osoby, které...
Soubory Pražské pětky a jejich mediální recepce v letech 1980-1989
Kovář, Zdeněk ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o divadlech Pražské pětky a mediálních ohlasech na jejich tvorbu v 80. letech. První část se věnuje vzniku divadel, jejím členům i charakterizaci jejich tvorby. Jedná se o dobu, kdy ještě nebyla napsaná žádná recenze. Poté je práce rozčleněna na tři časová období - inscenace před společným vystoupením v Lucerně, akce Lucerna a tvorba na konci 80. let. Během každé fáze se vyvíjela nejen Pražské 5, ale i její mediální recepce, která je hlavní náplní práce. V poslední části je nastíněn vývoj divadel na přelomu 80. a 90. let a předlistopadové filmy Tomáše Vorla Pražská 5 a Kouř.
Co je zač český operní divák?
Řeháková, Kateřina ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce zpracovává sociologicko-marketingový výzkum o českých operních divácích, který provádí Jednota hudebního divadla s podporou grantu Ministerstva kultury ČR ve všech operních domech v České republice. Snaží se jednak o sociologické a demografické zařazení operního publika, jednak o pojmenování jeho marketingového potenciálu a důsledků, které z toho plynou pro operní divadla.
Operní inscenace v divadle Kolowrat - opera v komorním prostoru
Dolejšová, Barbora ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Diplomová práce mapuje tvorbu operního souboru Národního divadla na scéně Divadla Kolowrat v průběhu dosavadních patnácti let. Autorka se v ní zamýšlí nad obecnou problematikou inscenování komorních oper a na základě analýz konkrétních inscenací poukazuje na některé možnosti scénického využití komorního prostoru pro operní žánr.
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.
Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama
Marešová, Petra ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Cornejo, Renata (oponent) ; Urválek, Aleš (oponent)
Ve své disertační práci analyzuje současné politické drama v Německu a zároveň reflektuji proměny politického dramatu (a divadla) v německém prostředí od 20. let 20. století, kdy tento fenomén vzniká. Pojem politické divadlo (politisches Theater) je však problematické vymezit. V předkládané práci rozumím pojmy politické drama / divadlo - mj. v intencích Pavisovy a Lehmannovy definice - takové, které v užším smyslu navazují na angažované apelativní levicově (antikapitalisticky) orientované divadlo v linii piscatorovsko-brechtovské a zároveň je chápu v širším smyslu jako drama / divadlo společensko-kritické, tj. týkající se problémů dnešní "polis" (obce, státu). V současné německé politické dramatice lze vysledovat obě naznačené tendence. Na první linii (apelativní) navazují svojí tvorbou především dramatici a režiséři Falk Richter a René Pollesch, na druhou (společensko-kritickou) Dea Loher, Marius von Mayenburg, Theresia Walser či Felicia Zeller.
Mísení realistických a antiiluzivních postupů v současném divadle
Píza, Ludvík ; MUSILOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (oponent)
V této bakalářské práci se pokouším charakterizovat některé z možných způsobů prolínání realistických a antiiluzivních prostředků v současném divadle, konkrétně na příkladech inscenací Mýcení Krystiana Lupy a Regulace intimity Jiřího Havelky. Obsáhlejší část práce sestává z analýzy románu Mýcení Thomase Bernharda a Lupovy jevištní adaptace. V obou případech se zaměřuji na celkovou kompozici děl, práci s časoprostorovými rovinami a princip zpřítomňování času. Cílem komparace je popsat základní shodné a rozdílné rysy románu a inscenační koncepce, jež je založena na performativním modelu. Druhou část práce tvoří analýza inscenace Regulace intimity, kde se primárně soustředím na koncept veřejné zpovědi. Zde si kladu za cíl poukázat na vědomou hru s dvěma protichůdnými principy, zachováním autentičnosti sdělení a divadelní konvencí, a na estetický prožitek, který diváku vědomí hry skýtá. V závěru se pokouším shrnout vybrané inscenační principy, jež poukazují na možnosti mísení realistických a antiiluzivních prvků, které se nemusejí striktně vylučovat, ale mohou se posilovat, koexistovat a organicky přecházet jedno do druhého.
Poetika divadelních textů Wernera Schwaba.
Macáková, Karolína ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; SCHLEGELOVÁ, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou rakouského dramatika Wernera Schwaba, tvořícího v první polovině 90. let 20. století. Vymezuje jeho poetiku, přičemž si všímá především jeho psaní pro divadlo a u nás nejznámějšího cyklu textů nazvaného Fekální hry. Dílo Wernera Schwaba reprezentuje nový, postdramatický typ divadelního textu. Tato práce s ohledem na autorovy inspirační zdroje i inscenační možnosti jednotlivých divadelních her analyzuje především jejich jazyk, a činí tak prostřednictvím dramaturgické analýzy jednotlivých motivů ve hrách Die Präsidentinnen (Prezidentky), Volksvernichtung (Lidumor), Übergewicht, unwichtig, unform (Nadměrečnost, nadbytečné: deforma), Mein Hundemund (Můj psímorda), ale i např. Pornogeografie (Pornogeografie) a zařazuje ho do historického kontextu vývoje rakouské dramatiky. Cílem práce je postihnout specifika Schwabova divadelního jazyka, např. to, jakým způsobem stupňuje dramatický konflikt, a pojmenovat jeho ojedinělou jevištní řeč.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.