|
|
Kantátové a oratorní dílo Jana Hanuše: hudebně-historický kontext a pedagogické využití
Novotný, Vít ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
Tato práce vědomě navazuje na předchozí literaturu věnovanou životu a dílu Jana Hanuše, významného českého skladatele 20. století. Zaměřuje se na jeho tvorbu kantátovou a oratorní, která tvoří svébytnou a významnou část autorova odkazu. Práce si klade za cíl vytyčenou oblast zájmu nejen náležitě teoreticky prostudovat, nýbrž zasáhnout i do relevantních příbuzných praktických oborů: oboru umělecké interpretace a oboru hudební pedagogiky. Prvním, teoreticky zaměřeným cílem je zmapovat celou definovanou oblast Hanušovy tvorby v kontextu hudebního i společenského vývoje v průběhu 20. století, v kontextu genologicky příbuzné hudby jiných českých autorů a v kontextu Hanušova osobního skladatelského vývoje. Druhým cílem je dovést jedno ze studovaných děl, Poselství: svědectví o smrti Jana Palacha z roku 1969, k historicky prvnímu kompletnímu provedení v symbolickém i společenském kontextu, který dílu náleží. Třetím cílem je pak vytvořit a výzkumně prověřit didaktický materiál, který využívá specifik studované oblasti Hanušovy tvorby k přiblížení hudebního jazyka soudobé artificiální hudby dnešním žákům všeobecné hudební výchovy. Všechny tyto tři dílčí cíle se spojují v cíl obecnější, který dosah této práce přesahuje: zviditelnit a zpřítomnit nesmírně inspirativní odkaz výjimečného umělce a člověka Jana...
|
|
|
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
|
|
|
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí.
Steyer, Jan ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bezděk, Jiří (oponent) ; Aschenbrenner, Vít (oponent)
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí. MgA. Jan Steyer Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou varhanní improvizace v liturgickém prostředí v ČR, přičemž se soustředí zejména na pedagogický aspekt tématu. První část práce se zaměřuje na varhanní improvizací z hlediska teoretického. Kromě samotné definice pojmu improvizace a její klasifikace je zde zkoumaná problematika zasazena do kontextu psychologie a historie. Jelikož se práce věnuje především liturgickému prostředí, nechybí ani analýza postavení improvizace v liturgii na základě církevních předpisů. Ve druhé části práce je zpracován kvantitativní výzkum vypovídající o situaci mezi chrámovými varhaníky v ČR. Pomocí dotazníku byla zjištěna základní data o zkoumané skupině, jako je věk, pohlaví, obecné i hudební vzdělání, místo působení a informace ohledně varhanní liturgické praxe. Dále výzkum analyzuje hudebně teoretické a praktické hráčské dovednosti chrámových varhaníků. Nechybí ani zjištění vzdělávacích požadavků účastníků výzkumu a pro pedagogické účely užitečný popis vlastních zkušeností s varhanními kurzy a různými metodickými postupy při výuce improvizace. Třetí část práce zpracovává kvalitativní výzkum uskutečněný na letních kurzech pro chrámové varhaníky. Je zde představena...
|
|
|
Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě Pražském
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Perutková, Jana (oponent)
Disertační práce Jakub Michl: Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě pražském Abstrakt Alžbětinky byly řádem, jehož prioritou byla péče o nemocné. Hudba proto nikdy nebyla prioritou řádových aktivit, jako tomu bylo u jiných, zejména školských řádů. Díky nepřerušené kontinuitě pražského konventu, který uniknul především josefínským reformám, se však dochovala řada pramenů, která svědčí o vyspělé hudební kultuře řádového domu, včetně rozsáhlé sbírky hudebnin i písemných pramenů svědčící o charakteru této kultury. Dizertace se snaží o zasazení hudebních pramenů do kontextu řádové struktury, řádového společenství, kontextu města a jeho institucí, každodennosti konventu s fenomény jako klauzura, práce v nemocnici, hierarchie řádového společenství či rekreace. Hudba v klášterech byla úzce svázána s liturgií. U alžbětinek byl soustředěn hudební provoz na velké svátky (sv. Alžběta, sv. František Serafínský, Porciunkule, Vánoce, Epifanie, Velikonoce) a zádušní pobožnosti za dobrodince konventu. Klášter spolupracoval se světskými hudebníky i skladateli (F. X. Brixi, Z. V. Suchý, F. X. Labler, J. N. Bayer, ad.), zároveň se ve společenství nacházela řada povolaných hudebnic. Seznamech řádových sester najdeme ředitelky kůru, varhanice, hudebnice i basistky. Instrumentáři kláštera čítal varhany, housle,...
|
|
|
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
|
host ::
RSS.