|
| |
|
|
Movements of migrants from Eastern metropolis in a globalizing world
Semkova, Martina ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Táto diplomová práca je zameraná na problematiku súčastných trendnov v migrančých procesoch. Jej obsah sa odvíja od výsledkov kvalitatívneho výskumu, prevedeného prostredníctvom metody grounded theory. Tímto prístupom boli sledované pohyby mladých migrantov z východnej metropoly Slovenska, Košíc, v rôznych štádiách posunu. Prežité udalosti týchto aktérov sú previazané z relevantnými teóriami pokúšajúce sa popisovať súčasné procesy, ktoré ako výsledok intentízvnejších premien prenikajúcich spoločnosťou a vytvárajú podnetné prostredie pre pohyb obyvateľstva za hranice štátov. Smer migrácie skúmaných aktérov ma priamu náväznosť na stavbu životnej perspektívny a vyvíjaniu stratégií v hladaní optimálnych podmienok. Cieľom práce je nachádzať podobnosti správania sa jedincov inak individualizovanej či diverzifikovanej spoločnosti a priniesť celistvejší náhľad na problematiku migrácie
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
| |
|
|
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy
Seliverstova, Evgeniya ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Diplomová práce historicko-teoretické povahy na téma Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy představuje rozbor kontextu, z něhož vznikly dvě nejvýznamnější ruské ideologie, které byly vymezeny v náboženských termínech. Historická rekonstrukce faktického a myšlenkového pozadí dvou ruských ideologií, založená na teoretických východiskách civilizační analýzy, zpochybňuje vizi náboženské determinanty ruské civilizace. Místo toho nastoluje problematiku tzv. nábožensko-politického nexu, který se jeví být výstižnějším konstruktem pro posuzování civilizačních specifik Ruska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První proměna Frankfurtské školy
Chlouba, Karel ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Název práce: První proměna Frankfurtské školy Autor: Bc. Karel Chlouba Obor: Historická sociologie Druh práce: Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Dr. phil. Jóhann Páll Árnason Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá první proměnou Frankfurtské školy - jejími východisky, vývojem a dějinným kontextem jejího působení. Vývoj kritické teorie této proměny je rozdělen do tří fází: v první jsou probrány jednotlivé momenty a motivy pozitivně di- alektické teorie a rozvoj skepticismu; v druhé je rozebrán samotný skeptický obrat a ve třetí negativní dialektika zosobněná především dílem Dialektika osvícenství. Práce se zaměřuje především na myšlení Maxe Horkheimera jako vůdčí osoby kruhu myslitelů, jeho osoba nemusí být ve všech fázích hlavním zdrojem progresivního myšlení teorie, ale vždy je hlavním moderátorem směřování tohoto myšlení. Klíčová slova: Adorno, Horkheimer, Marcuse, kritická teorie společnosti, sociolo- gie, racionalita, věda, teorie, rozum, změna, alternativa, dialektika, osvícenství vii
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
| |
host ::
RSS.