|
|
Užití transkraniální stimulace stejnosměrným proudem v léčbě tinitu a jeho psychických komorbidit
Mareš, Tadeáš ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Klírová, Monika (oponent) ; Slovák, Matěj (oponent)
Teoretická část naší práce je rozdělena do tří kapitol a poskytuje soudobý systematický literární přehled problematiky tinnitu, neurostimulace a vybraných neurostimulačních metod v jeho terapii. První kapitola obsahuje přehled historie, epidemiologie, etiopatogeneze, teoretických modelů vývoje, diagnostiky, léčebných metod a komorbidit tinitu. Druhá kapitola shrnuje historii, principy, praktickou aplikaci, využití a profil nežádoucích účinků metody transkraniální stimulace stejnosměrným proudem(tDCS). Třetí kapitola popisuje využití neurostimulačních metod v terapii tinitu, zejména syntetizuje poznatky předchozích prací, srovnává použité protokoly a identifikuje pozitivní vliv prodloužených intervalů mezi jednotlivými aplikacemi tDCS na terapeutické účinky. Výzkumná část hodnotí krátkodobé a dlouhodobé účinky tDCS na míru subjektivního vnímání tinitu, depresivních a úzkostných příznaků a kvality života měřených dotazníkovými metodami. Jde o prospektivní, randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou klinickou studii s 39 účastníky s diagnózou chronického, nepulzujícího tinitus. Výzkumný protokol zahrnoval šest aplikací bifrontální tDCS ve dvou po sobě jdoucích týdnech, s odstupem 48 až 72 hodin a intenzitou proudu 1,5 mA po dobu 20 minut. Dotazníkové hodnocení bylo provedeno před...
|
|
|
Borna disease virus (BDV), detekce cirkulujících imunokomplexů (CIC) v séru pacientů s psychickými poruchami
Racková, Sylva ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Anders, Martin (oponent) ; Sedláček, Dalibor (oponent)
Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni Psychiatrická klinika MUDr. Sylva Racková Název vědního oboru: Neurologie - psychiatrie Borna disease virus (BDV), detekce cirkulujících imunokomplexů (CIC) v séru pacientů s psychickými poruchami Autoreferát dizeratce k získání vědecké hodnosti doktora lékařských věd Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci prezenčního a následně kombinovaného postgraduálního studijního programu na Psychiatrické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni ve spolupráci s RNDr. Hanou Kabíčkovou, profesorem Hansem Ludwigem a doktorkou Liv Bode. Uchazeč: MUDr. Sylva Racková Psychiatrická klinika UK LF a FN v Plzni, Alej svobody 80, 301 00, Plzeň Školitel: Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc. Psychiatrická klinika UK LF a FN v Plzni, Alej svobody 80, 301 00, Plzeň Oponenti: Doc. MUDr. Dalibor Sedláček, Infekční klinika UK LF a FN v Plzni, tř. dr. E. Beneše 13, 301 00, Plzeň MUDr. Martin Anders, PhD., Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Stanovisko k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta UK v Plzni. Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajova dizertace se koná dne: 2010 v hod před komisí pro obhajoby doktorských dizertací v oboru neurologie-psychiatrie v knihovně Psychiatrické kliniky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Léčebné ovlivnění příznaků u schizofrenních pacientů pomocí rTMS
Baláková, Lucie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Anders, Martin (oponent)
RTMS je nová neinvazivní metoda, která má potenciál jak v léčebné tak experimentální rovině. Výzkum prezentovaný v této práci byl zaměřen na možnosti aplikace repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) v psychiatrii. Zaměřili jsme se též na hlubší pochopení mechanismů účinku metody za pomoci funkčních zobrazovacích metod a snímání elektrické aktivity mozku. Experimentální část výzkumu zahrnuje zejména testování kognitivních funkcí a možnosti jejich ovlivnění pomocí stimulace okrsku mozkové kůry, která se považuje za sídlo té které konkrétní modality. V práci jsou diskutovány neurobiologické faktory, které mohou vysvětlit neúčinnost této terapie a jsou navrženy další možnosti testování využití rTMS v dané indikaci. Jedná se o změnu strany stimulace (vpravo) nebo stimulaci bilaterální, cílení cívky rTMS na dolní parietální kortex, prodloužení celkové doby stimulace a využití individuální navigace podle EEG nebo funkční zobrazovacího vyšetření.
|
|
|
Predikce terapeutické odpovědi při léčbě afektivních poruch repetitivní transkraniální magnetickou stimulací
Albrecht, Jakub ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Tuček, Jan (oponent)
Predikce terapeutické odpovědi při léčbě afektivních poruch repetitivní transkraniální magnetickou stimulací MUDr. Jakub Albrecht Abstrakt Úvod: Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je efektivní a bezpečná neuromodulační léčba mnoha neuropsychiatrických onemocnění. Depresivní porucha rezistentní na léčbu (TRD) se stává celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Design studie byl naturalistický observační. Metody: Soubor (2016-2018) obsahuje 39 depresivních rezistentních pacientů (STAR*D ≥ 3). Parametry TMS byly: 10 dní, 10 Hz, energie 100 % motorického prahu (MT), 1500 pulzů v 15 trainech nad levou dorzolaterální prefrontální kůrou. Škály pro subjektivní hodnocení byly podány před a po poslední stimulaci: Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS), Škála vnímaného stresu (PSS), Beckův inventář úzkosti (BAI) a Zkrácený inventář depresivních příznaků (QIDS- SR). Medikace nebyla měněna. Výsledky: Subjektivní účinek byl statisticky významný se středním poklesem: u SDS 10 bodů (ze 75 ±8,16 na 65 ±9,55) a 59 % pacientů o ≥10 % oproti výchozímu stavu; v PSS o 4 body (29 ±5,34 na 25 ±5,90) a 62 % o ≥10 %; v BAI 4 body (46 ±13,72 na 42 ±11,51) a 54 % o ≥10 %; v QIDS-SR 6 bodů (17 ±3,91 na 11 ±5,05) a 72 % o ≥10 %. Drop-out pouze 5,8 %. MT byl nižší u pacientů užívajících venlafaxin (p =...
|
|
|
Methods of electroconvulsive therapy augmentation
Buday, Jozef ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Kašpárek, Tomáš (oponent) ; Dragašek, Jozef (oponent)
V teoretickej časti našej práce poskytujeme súdobý systematický literárny prehľad farmakologických a nefarmakologických metód augmentácie elektrokonvulzívnej terapie, ktorú zhodnocujeme na základe troch faktorov - ovplyvnenia výšky záchvatového prahu, dĺžky liečebného záchvatu a efektivity EKT meranej pomocou celkového počtu aplikácií a rýchlosti/množstva zmeny skóre na použitých vyhodnocovacích škálach. Zároveň uvádzame prehľad možných rizík a vedľajších účinkov, ktoré sú s jednotlivými metódami augmentácie spojené. Vo výskumnej časti zhodnocujeme vplyv vysokofrekvenčnej transkraniálnej magnetickej stimulácie na jednotlivé parametre liečby EKT. Ide o dvojito zaslepenú, placebom kontrolovanú randomizovanú štúdiu na vzorke 46 pacientov liečených EKT pre depresívnu symptomatiku. Počas EKT titrácie sme zaznamenali signifikantné zníženie záchvatového prahu v experimentálnej skupine, ktorá bola pred liečbou EKT stimulovaná HF rTMS, ide priemerne o pokles náboja o 34,55 %, z 34,23 mC na 22,4 mC, p < 0,001 (Wilcoxov test). Neobservovali sme signifikantný vplyv HF rTMS na dĺžku záchvatu a efektivitu EKT. Naša práca potvrdzuje hypotézu, že aplikácia vysokofrekvenčnej transkraniálnej magnetickej stimulácie tesne pred EKT znižuje záchvatový prah, čo môže byť užitočné u niektorých typov pacientov.
|
|
| |
|
|
Životní styl pacientů s psychiatrickým onemocněním
Chmelíková, Lucie ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Anders, Martin (oponent)
Úvod: Obezita u jedinců s psychickými poruchami je v dnešní době zcela běžná. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký životní styl a příčiny vedou k obezitě u těchto jedinců. Metody: Kvantitativní výzkum proběhl na oddělení D3 a III. interní klinice 1. LF a VFN v Praze, v PL Bohnice a na internetu. Výsledná data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, jaké mají respondenti s vybranými psychiatrickými poruchami základní stravovací a pohybové zvyklosti, zda jsou kuřáci a jak jsou zatíženi civilizačními chorobami v porovnání s kontrolní skupinou. Výsledky: Při analýze dat bylo zjištěno, že u respondentů s psychiatrickým onemocněním se více v rodinné i osobní anamnéze vyskytuje diabetes mellitus 2. typu, onemocnění srdce a vysoký krevní tlak (89 %). Výsledky také ukázaly, že jsou tito jedinci častější kuřáci. Z vybraných respondentů kouří 46%, v kontrolní skupině bylo 60 % nekuřáků. Na vzestup hmotnosti má podle respondentů v 51 %vliv přejídání a v 57 % málo pohybu. V preferenci potravin uvedli psychiatričtí respondenti v nejvyšším zastoupení (62 %) zeleninu a ovoce. V otázkách pohybových aktivit odpovědělo 59 % respondentů, že pohyb neprovozují vůbec nebo méně než 1x týdně. Z výsledků vyplynulo, že hlavní důvod k pohybu je pro respondenty v 54 % snížení hmotnosti a psychické...
|
|
| |
host ::
RSS.