|
|
Veřejné prostory malých měst
Ambrožová, Zuzana
Podstatou práce je komplexní seznámení s problematikou veřejných prostorů malých měst. Cílem je podat souhrnný přehled známých teoretických východisek i terénních poznatků, které vytvoří základ pro další výzkum v České republice. Autorka představuje ve své úvodní části termín "veřejný prostor" obecně. Prezentovány jsou definice především domácích autorů, kteří poukazují na významové nuance používaných termínů v českém jazyce. Dále je konkretizován termín "malé město", jehož veřejné prostory elaborát preferuje. Hlouběji se text zabývá nástinem historického vývoje měst a s tím souvisejícím původem městského uspořádání, které doplňuje o myšlenky významných autorů z oblasti architektury, urbanismu či sociologie. Následuje základní dělení veřejných prostorů. Vyzdviženy jsou specifika a problémy malých sídel. Text zdůrazňuje úlohu veřejných prostorů a shrnuje aspekty jejich úpravy. Pozornost je věnována především náměstím, která jsou stěžejním veřejným prostorem malých měst. Polemizováno je také nad úlohou parku či městské zahrady jako městotvorného elementu. Závěrem autorka stanovuje základní teze platné pro veřejné prostory malých měst a shrnuje předpoklady jejich revitalizace.
|
|
|
Metodika hodnocení hlavních náměstí malých měst pro potřeby krajinářské architektury a rozvoje městského prostředí
Ambrožová, Zuzana
Metodika představuje postup hodnocení hlavních náměstí pro potřebu jejich komparace, problémovou analýzu a identifikaci jejich hodnot a fenoménů a poskytuje vodítka pro urbanistickou, architektonickou a krajinářskou tvorbu při budoucích úpravách. Metodika obsahuje komentované grafické výstupy a formulář pro terénní sběr informací, které se promítají do textového popisu, grafického vyjádření a hodnocení kvalitativních charakteristik formou pětibodové stupnice. Komplexní typologii hlavních náměstí doplňují obecné zásady rozvoje, další součástí jsou příklady vybraných modelových objektů, na kterých byl postup ověřen. Přehledná metodická osnova se může stát databázovým souborem v rámci informačních systémů a předprojektové přípravy v oblasti městského plánování.
Plný text:  PDF
|
|
|
Je česká myslivost institucionalizovanou formou trvale udržitelného pytláctví?
Ambrožová, Zuzana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Cílem práce je odhalit pravou podstatou Zákona 449/2001 Sb., o myslivosti konstrukcí modelu soutěže o alokovaná vlastnická práva mezi myslivci, podporovanou skupinou, a ostatními uživateli zdrojů vázaných na půdu, zdaňovanou skupinou. Práce ukazuje, že dotovaná skupina myslivců snažící se eliminovat veřejnou opozici usiluje o zamaskování svých skutečných cílů prosazováním technicky nedokonalých institucí. Uvedeného se snaží docílit propagací uměle vytvořených atributů, jako je tradice a veřejný zájem. Z technického hlediska tato strategie vede k posunu referenčního bodu touhy a ke snížené schopnosti správně vnímat veškeré náklady související s programem na straně zdaňované skupiny. Výsledkem je, že zdaňovaná skupina přichází o svou skrytou výhodu a ekonomika se v rozporu s hypotézou o efektivní redistribuci dostává do Pareto-suboptimální pozice. Vezmeme-li navíc v úvahu všechny náklady rent-seekingu, tedy neúplné využití potenciálu pro internalizaci externalit, morální hazard a institucionální rigiditu, pak ani společenské náklady spojené s výslednou alokací vlastnických práv nejsou minimalizovány. Empiricky jsou předkládané hypotézy testovány na myslivecké statistice a výsledky prokazují, že zatímco deklarované veřejné cíle nejsou plněny, technicky nedokonalý Zákon dává vzniknout morálnímu hazardu ve prospěch soukromých zájmů myslivců.
|
|
|
Alokace vyhrazených parkovacích stání držitelům průkazu ZTP a ZTP/P
Ambrožová, Zuzana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Vorlíček, Jan (oponent)
Práce odpovídá na otázku, zda i v případě sociálních programů, které jako kritérium přidělení určité výhody stanovují zdravotní stav, existuje prostor pro oportunistické jednání. První polovina práce je věnována relevantním teoretickým konceptům a jejich důsledkům pro ekonomickou efektivitu soukromé a veřejné charity. Mezi nejdůležitější koncepty zde patří "Dilema samaritána" a "Rotten Kid" teorém, přičemž Beckerův model je rozšířen o transakční náklady. Tato část je také doplněna praktickou analýzou dopadu asymetrických informací na pracovní neschopnost. Druhá část práce se již zaměřuje na mimořádné výhody poskytované držitelům průkazu ZTP a ZTP/P a samotné přidělování vyhrazeného stání. Vedle legislativní úpravy pomoci jsou upřesněny implikace plynoucí z teoretických konceptů, některé jsou prokázány na dostupných statistických datech.
|
host ::
RSS.