|
|
Mateřská škola
Ambrožová, Martina ; Jelínek, Petr (oponent) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem funkčního celku mateřské školky v Křenovicích (okres Vyškov). Objekt je rozdělený na 3 funkční části. Prostřední část je navržena jako dvoupodlažní, zbylé 2 části jsou jednopodlažní. Celý objekt je nepodsklepený. V objektu jsou navrženy 2 dětské oddělení po patnácti dětech a prostřední část je projektováno pro technické zázemí. Pro každé oddělení připadají 2 vyučující a pro obě části je jedna ředitel/ka. Na přípravu pokrmů a úklid jsou projektování 3 další zaměstnanci. V objektu se také nachází logopedická ordinace s bezbariérovým přístupem. Zastřešení objektu je řešeno pomocí plochých vegetačních jednoplášťových střech. Objekt je navržen jako zděná konstrukce z vápenopískových tvárnic s kontaktním zateplovacím systémem.
|
|
|
Bytový dům, Letovice
Ambrožová, Martina ; Hofman, Petr (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem bytového domu v Letovicích (okres Blansko). Jedná se o částečně podsklepený, samostatně stojící objekt na mírně svažitém terénu. Objekt bytového domu má jedno podzemní podlaží a 4 nadzemní. Celkem se skládá z 11 bytových jednotek s různou velikostí a dispozicí. Na prvním, druhém i třetím podlaží se nachází 3 byty, na čtvrtém podlaží pouze 2 byty. Objekt je navržen z konstrukčního systému z vápenopískových kvádrů. Stropy jsou monolitické železobetonové a střecha je plochá jednoplášťová. Práce obsahuje projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
|
|
|
Mateřská škola
Ambrožová, Martina ; Jelínek, Petr (oponent) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem funkčního celku mateřské školky v Křenovicích (okres Vyškov). Objekt je rozdělený na 3 funkční části. Prostřední část je navržena jako dvoupodlažní, zbylé 2 části jsou jednopodlažní. Celý objekt je nepodsklepený. V objektu jsou navrženy 2 dětské oddělení po patnácti dětech a prostřední část je projektováno pro technické zázemí. Pro každé oddělení připadají 2 vyučující a pro obě části je jedna ředitel/ka. Na přípravu pokrmů a úklid jsou projektování 3 další zaměstnanci. V objektu se také nachází logopedická ordinace s bezbariérovým přístupem. Zastřešení objektu je řešeno pomocí plochých vegetačních jednoplášťových střech. Objekt je navržen jako zděná konstrukce z vápenopískových tvárnic s kontaktním zateplovacím systémem.
|
|
|
Bytový dům, Letovice
Ambrožová, Martina ; Hofman, Petr (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem bytového domu v Letovicích (okres Blansko). Jedná se o částečně podsklepený, samostatně stojící objekt na mírně svažitém terénu. Objekt bytového domu má jedno podzemní podlaží a 4 nadzemní. Celkem se skládá z 11 bytových jednotek s různou velikostí a dispozicí. Na prvním, druhém i třetím podlaží se nachází 3 byty, na čtvrtém podlaží pouze 2 byty. Objekt je navržen z konstrukčního systému z vápenopískových kvádrů. Stropy jsou monolitické železobetonové a střecha je plochá jednoplášťová. Práce obsahuje projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
AMBROŽOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.
|
host ::
RSS.