Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nové diagnostické a léčebné postupy jako prevence ASKVOu nemocných s familiární hypercholesterolémií
Altschmiedová, Tereza ; Češka, Richard (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Rašlová, Katarína (oponent)
Aterosklerózou podmíněná kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropě, navzdory moderní diagnostice a léčbě, stále nejčastější příčinou úmrtí. Přestože akcelerátorů aterosklerotického procesu je více, za kauzální rizikový faktor aterosklerózy je považován LDL-cholesterol. Familiární hypercholesterolémie (FH) je autosomálně dominantně dědičné onemocnění, které vinou sníženého množství či funkce LDL receptorů předurčuje své nositele k vysokým hladinám LDL-cholesterolu již od dětského věku. Určení kauzální mutace není vždy možné a diagnóza je stanovena pomocí různých skórovacích systémů, které kromě laboratorních hodnot LDL-cholesterolu zohledňují i osobní a rodinnou anamnézu a fyzikální nález. Léčba FH je celoživotní a k dosažení cílových hladin LDL-cholesterolu je kromě statinu, který je vždy základem léčby, často nutno volit kombinační terapii (ezetimib, moderní biologická léčba). Retrospektivní analýzou dat 1236 pacientů s diagnózou FH jsme potvrdili, že rizikovost těchto pacientů se liší v závislosti na přítomnosti dalších rizikových faktorů. V nejvyšším kardiovaskulárním riziku byli jedinci s vyššími hladinami nejen LDL a celkového cholesterolu, ale i triglyceridů a lipoproteinu Lp (a) a s přítomností dalších onemocnění (arteriální hypertenze, diabetes mellitus) či nikotinismu. Léčbu může komplikovat...
Akutní koronární syndromy a vliv nutriční edukace
Křupková, Petra ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Pacienti, kteří prodělali akutní infarkt myokardu, potřebují komplexní tým lékařů a zdravotníků, v jejichž péči v návaznosti jsou. Mnohokrát se ale může stát, že nutriční specialista v tomto týmu chybí. Je velmi důležité, aby pacienti malými a efektivními kroky změnili po příchodu z nemocnice svůj životní styl a výběr stravy. Výživa hraje v prevenci i léčbě kardiovaskulárních onemocnění velkou roli a je jedním z neopomenutelných preventivních faktorů recidivy akutního infarktu myokardu. Diplomová práce je zaměřená na problematiku změny stravování po AIM s odstupem tří měsíců. Je zde porovnán výběr určitých potravin u nutričně edukované skupiny, která obdržela i edukační materiály a u skupiny kontrolní, která edukaci neabsolvovala a materiály neobdržela. První rozhovor s pacienty probíhal v nemocnici u lůžka. Respondenti podepsali informovaný souhlas, byli antropometricky změření, dostali několik otázek ohledně stravy a životního stylu a byli poučeni, co všechno potřebují pro následující rozhovor za tři měsíce. Od každého pacienta byly získány laboratorní hodnoty z propouštěcí zprávy. Každý druhý pacient byl edukován a obdržel edukační materiály. Pacienti skupiny B obdrželi pouze dokument se jménem, telefonním číslem a žádostí o antropometrické hodnoty a krevní obraz za tři měsíce. Druhý rozhovor...
Prevence civilizačních onemocnění životním stylem
Vinklárková, Monika ; Šatný, Martin (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nejčastějších civilizačních onemocnění a jejich prevencí zdravým životním stylem. Cílem této práce je zmapovat, jak lidé ve věku 18 - 65 let dodržují zdravý životní styl, který vede k prevenci civilizačních onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou a především prevencí nejčastějších civilizačních onemocnění, mezi než řadíme arteriální hypertenzi, obezitu, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemie, respektive aterosklerózu a její komplikace (např. aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění) či onkologická onemocnění. Do zdravého životního stylu spadá správná výživa, dostatečná fyzická aktivita, nekouření, dostatek spánku a odpočinku, snížení stresu a absence abúzu tabáku a alkoholu. V praktické části je zkoumáno dodržování zásad zdravého životního stylu pomocí dotazníkového šetření. Výzkum byl proveden na 122 náhodně vybraných osobách bez civilizačních onemocnění ve věku 18 - 65 let. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina respondentů na zdravý životní styl příliš nedbá. Respondenti nekonzumují dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, ryb a zakysaných mléčných výrobků. Často se v jejich stravě vyskytuje bílé pečivo, maso a uzeniny. Dále má většina respondentů nedostatečnou pohybovou aktivitu,...
Vliv redukce hmotnosti na hladinu krevních lipidů a některých dalších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční
Zdeňková Kroužková, Pavlína ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vliv redukce hmotnosti na hladinu celkového cholesterolu, triglyceridů, obvodu pasu a krevního tlaku. U souboru edukovaných osob byl sledován efekt edukace, respektive změny dietních a režimových zvyklostí na hmotnost, hladiny krevních lipidů (celkového cholesterolu a triglyceridů), obvod pasu a krevní tlak. Práce je členěna do dvou částí. Teoretická část obsahuje informace o obezitě, ischemické chorobě srdeční, rizikových faktorech vzniku těchto onemocnění, jejich prevenci a terapii. Praktická část bakalářské práce je věnovaná sledování souboru pacientů, kteří se rozhodli snížit hmotnost změnou dietních a režimových zvyklostí. Na začátku sledování byly pacientům změřeny přístrojem Accutrend hladiny celkového cholesterolu, triglyceridů, změřen obvod pasu a krevní tlak. Sledované osoby byly následně edukovány a poučeny o následném dodržování doporučených opatření. Opakované měření všech sledovaných hodnot bylo provedeno po třech měsících, kdy byl zhodnocen vliv redukce hmotnosti na sledované parametry. U všech sledovaných osob došlo po třech měsících ke snížení hmotnosti v průměru o 11,9 kg, BMI o 3,94 kg/m2 a snížení parametrů obvodu pasu v průměru o 8,9 cm. Systolický tlak se snížil v průměru o 7,3 mm Hg, diastolický krevní tlak o 5,1 mm Hg, hladiny cholesterolu o...
Porovnání stravovacích návyků pacientů s familiární hypercholesterolémií a se smíšenou dyslipidémií
Holubová, Šárka ; Šnejdrlová, Michaela (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů se dvěma metabolickými onemocněními, familiární hypercholesterolémií a smíšenou dyslipidémií. Práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části, jsou sumarizované informace o metabolickém onemocnění, typech léčby a jsou probrána dietní opatření. Druhá, praktická část je také rozdělena na dvě kapitoly. V retrospektivní části jsou porovnávány vstupní a výstupní hodnoty lipidogramů u 21 pacientů s familiární hypercholesterolémií a 14 pacientů se smíšenou dyslipidémií. Pacienti jsou sledováni a léčeni v Centru preventivní kardiologie. Výsledky ukazují, že po farmakologické léčbě u obou skupin dochází ke snížení hladin celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů. HDL - cholesterol zůstává nezměněn. U pacientů, kteří nemají nastavenou farmakologickou léčbu, ke změnám v lipidogramu nedochází. Ve druhé části jsou kvalitativně rozebrány stravovací návyky 8 pacientů, 4 s familiární hypercholesterolémií a 4 se smíšenou dyslipidémií, kde je evidentní, že nutriční edukace je nedostatečná, protože pouze dva pacienti alespoň jednou navštívili nutričního terapeuta. Klíčová slova: familiární hypercholesterolémie, smíšená dyslipidémie, výživa, metabolismus lipidů
Hodnocení znalostí o vhodném složení stravy u pacientů s přítomností rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění
Lupoměská, Petra ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první tři seznamují se základními informacemi o ateroskleróze jako je její definice, predilekční oblasti, průběh aterosklerotických změn, nejvýznamnější rizikové faktory a klinické následky. Následující kapitola uvádí základní preventivní opatření týkající se kardiovaskulárních onemocnění. Poslední přibližuje pojem edukace a mimo jiné uvádí i její náplň v preventivní kardiologii. Praktická část je věnována hodnocení znalostí o vhodném složení stravy u pacientů s přítomností rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí. Sběr dat byl realizován kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků v Centru preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a to po dobu tří měsíců od 1. 11. 2017 do 31. 1. 2018. V rámci výzkumu byl zvolen jeden hlavní a dva dílčí cíle, hlavním bylo zjistit, jaké mají pacienti znalosti ohledně vhodného složení stravy. Tento cíl byl splněn, u některých znalostních otázek si respondenti vedli velmi dobře, odpověď na otázky týkající se například zdrojů transmastných kyselin však znalo jen malé procento z nich. Prvním dílčím cílem bylo porovnat znalosti pacientů s ohledem na edukaci nutričním terapeutem. Tento cíl byl taktéž splněn, nepotvrdilo...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.