|
|
The establishment of invariable behaviour of rats in novel one-trial trace association task (OTTAT)
Alexová, Daniela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Animální modely paměti epizodického typu představují důležitou složku výzkumu epizodické paměti. Současně dostupné úlohy testující paměť epizodického typu však zcela nereflektují epizodickou paměť nebo vykazují důležité metodologické nedostatky. V naší laboratoři jsme nedávno vytvořili novou úlohu asociativního učení na jeden pokus (OTTAT), která testuje asociaci časově oddělených stimulů prezentovaných pouze jednou. Tato práce se zabývá zdokonalením protokolu OTTAT prostřednictvím výběru kmene potkanů a charakteristik děliče přihrádek aparátu ("dvířka"), které vedou k optimálnímu ustanovení neměnného chování potkanů v OTTAT. Dále byla testována přesnost asociací vytvořených při OTTAT určením specifity reakce "rychlý únik" vůči podmíněnému podnětu dané zvukové charakteristiky. V experimentu 1 byli potkani (Sprague-Dawley (SD), n = 36; Wistar (WI), n = 17; Long-Evans (LE), n = 8) denně 15 minut po dobu 3 dnů habituováni modifikovanému aparátu se světlou a tmavou přihrádkou (L/D) a se standardními dvířky (otvor 9 x 11 cm). Počty přechodů mezi přihrádkami a časy strávené ve tmavé přihrádce získané ze 3. habituačního sezení byly vyhodnoceny jakožto indikátory neměnného chování potkanů. Zjistili jsme, že potkani WI strávili signifikantně více času ve tmavé přihrádce než potkani LE (p = 0.002) a SD (p =...
|
|
|
Neurální aktivita u stereotypního chování v quinpirolem indukovaném zvířecím modelu obsedantně kompulsivní poruchy (OCD)
Alexová, Daniela ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo určit změny v neuronální aktivitě anteriorní cingulátní kůry (ACC), orbitofrontální kůry (OFC) a mediální prefrontální kůry (MPC) potkanů senzitizovaných agonistou D2/D3 receptorů quinpirolem (QNP) během explorace obohaceného otevřeného pole. Během experimentu byly taktéž vyhodnoceny změny v chování potkanů vyvolané senzitizací QNP a srovnány s předchozími výsledky. K experimentu bylo využito 22 dospělých samců potkanů kmene Long-Evans. Polovině potkanů byla každý den podávána subkutánní injekce quinpirolu v dávce 0,5 mg/kg, zatímco druhé polovině potkanů byl podáván fyziologický roztok. Obě skupiny absolvovaly 10 habituačních sezení v otevřeném poli obohaceném o dva kovové objekty. Chování potkanů bylo nahráváno a byly získány data o lokomoční aktivitě a frekvenci návštěv zón arény. Jedenáctý experimentální den část QNP senzitizovaných a kontrolních zvířat explorovala obohacené otevřené pole (t = 5 minut), zatímco druhá část potkanů byla ponechána jako klecová kontrola. Ihned po skončení experimentu byla pokusná zvířata dekapitována a extrahované mozky byly kryoprezervovány. Za účelem vizualizace neuronální aktivity ACC, OFC a MPC byla na ultratenkých řezech získané mozkové tkáně provedena Arc fluorescenční in situ hybridizace a byly získány podíly Arc exprimujících...
|
|
|
Experimentální modely ischemického poškození mozku
Alexová, Daniela ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Alterová, Kateřina (oponent)
Název práce: Experimentální modely ischemického poškození mozku Autor: Daniela Alexová Katedra: Katedra fyziologie Školitel: RNDr. Karel Valeš, Ph.D. Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá tématem experimentálních modelů ischemického poškození mozku, které souvisí s jednou z nejčastějších forem poškození mozku člověka, a to ischemickým insultem. Tento druh poranění mozku je úzce spojen s pozdějšími vážnými neurologickými deficity. Z tohoto důvodu je pro základní i aplikovaný výzkum zcela esenciální studium experimentálních modelů ischemického poškození mozku. První dvě části bakalářské práce jsou věnovány stručnému popisu cévní mozkové příhody u člověka z hlediska druhů, četnosti výskytu, rizikových faktorů a molekulárních mechanismů poranění mozku. Další část práce pojednává o výzvách spojených s experimentálním modelováním ischemického poškození mozku a uvádí specifika velkých a malých laboratorních zvířat. Těžištěm práce je popis vybraných 11 nejpoužívanějších modelů. Vybrané modely byly rozděleny na fokální a globální a v každé této skupině byly dále charakterizovány z hlediska procedurálního provedení, mortality zvířat či úspěšnosti tvorby lézí. V práci jsou taktéž popsány klíčové modifikace modelů zaváděné v průběhu let z důvodu zvýšení reprodukovatelnosti vznikajícího zranění. V závěru práce je...
|
host ::
RSS.