|
| |
|
|
Cytoskeleton-membrane protein interaction network in sperm
Adamová, Zuzana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Spermie podstupuje několik návazných maturačních procesů, aby mohlo dojít k oplození. Posledním z nich je akrozomální reakce, exocytóza akrozomu, váčku naplněného lytickými enzymy. Akrozomální reakce je zásadní nejen pro průnik spermie skrz vaječné obaly, ale i pro reorganizaci membránových struktur spermie, v rámci které jsou na povrch vystaveny proteiny zásadní pro oplození, zejména pro rozpoznání, vazbu a fúzi gamet. Jedním z těchto proteinů je CD46, který se v intaktních spermiích nachází v akrozomální membráně a po zahájení exocytózy relokuje do ekvatoriálního segmentu hlavičky spermie, kde dochází k prvotnímu kontaktu spermie s plazmatickou membránou vajíčka. Relokaci CD46 zamezuje inhibice aktinu, jehož reorganizace v hlavičce spermie hraje důležitou roli v akrozomální reakci, nicméně není zřejmé, jakým mechanismem CD46 a aktin interagují. V této práci byl studován ezrin, protein propojující membránové proteiny s aktinovým cytoskeletem, v kontextu CD46 a jeho relokace. Imunofluorescenční detekce ezrinu odhalila jeho kolokalizaci s CD46, která je narušena během akrozomální reakce. Přítomnost ezrinu v intaktních i akrozomálně zreagovaných spermiích byla potvrzena technikou western blot. Interakce CD46 a ezrinu byla detekována ko-imunoprecipitací. Na základě těchto zjištění navrhujeme, že...
|
|
| |
|
|
Osud jednotlivce - hledání kořenů / Specifické souvislosti v umění 20. století
Adamová, Zuzana ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
Klíčová slova: Jedinec, kontinuita, umění, kořeny Zpracováním tématu "Osud jednotlivce - hledání kořenů" bych chtěla v teoretické části naznačit důležitost života každého člověka a dopad odpovědně pojímané životní cesty jednotlivce na dějiny celku a toto zdůraznit jako nedoceňovanou sílu, kterou má k dispozici každý člověk. Při sledování osudu Josefa jsem učinila několik odboček k umělcům, se kterými byl jeho život propojen, a to přes konkrétní místa, na kterých se Josef s umělci setkával či sem jezdil jejich díla obdivovat. Tvorba vybraných autorů zároveň poukazuje na peripetie umění v sakrálním prostoru ve dvacátém století. V didaktické části jsem navrhla a vyzkoušela výtvarnou řadu na téma hledání kořenů s důrazem na důležitost kontinuity generací a na stáří lidí a věcí jako vzácnou hodnotu. V autorské části jsem po návštěvě konkrétních míst, kde se Josef Adámek setkával s přáteli umělci, vytvořila kresby a následně malby kostelních věží. Dále jsem vytvořila Mapu dědečků, a to jednak sběrem jmen, kreseb a vzkazů, které mi ti, se kterými jsem se během půl roku setkala, sami vpisovali do mapy, a také jsem sbírala fotografie předků s datací narození a místem, kde žili. Tato Galerie předků a Mapa dědečků byly vystaveny ke Dni otců a byly k vidění dva týdny ve veřejném prostoru v Praze a v Brně. Z...
|
|
|
Cytoskeleton-membrane protein interaction network in sperm
Adamová, Zuzana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Spermie podstupuje několik návazných maturačních procesů, aby mohlo dojít k oplození. Posledním z nich je akrozomální reakce, exocytóza akrozomu, váčku naplněného lytickými enzymy. Akrozomální reakce je zásadní nejen pro průnik spermie skrz vaječné obaly, ale i pro reorganizaci membránových struktur spermie, v rámci které jsou na povrch vystaveny proteiny zásadní pro oplození, zejména pro rozpoznání, vazbu a fúzi gamet. Jedním z těchto proteinů je CD46, který se v intaktních spermiích nachází v akrozomální membráně a po zahájení exocytózy relokuje do ekvatoriálního segmentu hlavičky spermie, kde dochází k prvotnímu kontaktu spermie s plazmatickou membránou vajíčka. Relokaci CD46 zamezuje inhibice aktinu, jehož reorganizace v hlavičce spermie hraje důležitou roli v akrozomální reakci, nicméně není zřejmé, jakým mechanismem CD46 a aktin interagují. V této práci byl studován ezrin, protein propojující membránové proteiny s aktinovým cytoskeletem, v kontextu CD46 a jeho relokace. Imunofluorescenční detekce ezrinu odhalila jeho kolokalizaci s CD46, která je narušena během akrozomální reakce. Přítomnost ezrinu v intaktních i akrozomálně zreagovaných spermiích byla potvrzena technikou western blot. Interakce CD46 a ezrinu byla detekována ko-imunoprecipitací. Na základě těchto zjištění navrhujeme, že...
|
|
| |
|
|
Biological imaging by super-resolution microscopy
Adamová, Zuzana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
zuzana_adamova_abstrakt_cesky.txt[11.05.2017 20:28:46] Fluorescenční mikroskopie je jedna z nejvíce používaných zobrazovacích metod v biologickém výzkumu. I přes její mnohé přednosti ji však kvůli difrakčnímu limitu rozlišení způsobenému vlnovými vlastnostmi světla nelze uplatnit při zkoumání struktur menších než zhruba 200 nanometrů. To je nejlepší dosažitelná hodnota optického rozlišení, tedy nejnižší možná vzdálenost dvou bodů, které je možné od sebe odlišit pomocí tradičních optických metod. Až do konce 20. století tak nebylo možné pomocí fluorescenční mikroskopie zobrazit jemnější detaily buněk. V posledních letech se ale podařilo tuto bariéru obejít a byla vyvinuta řada zobrazovacích metod, souhrnně nazvaných superrozlišovací mikroskopické metody, které dokážou difrakční limit překonat a umožňují tak biologům pomocí fluorescenční mikroskopie zkoumat mnohem menší objekty (malé organely, viriony, proteinové komplexy či dokonce jednotlivé proteiny) než dosud, a to stále za použití viditelného světla. Tato bakalářská práce seznamuje s vybranými superrozlišovacími metodami, jejich principy a možnostmi využití v biologii.
|
|
| |
host ::
RSS.