|
|
Tělní povrchy plazů jako projekční plátna evoluce
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Šulc, Michal (oponent)
Dizertace se zabývá zejména zbarvením (a také ošupením) u vybraných druhů plazů a sleduje, jaké evoluční či ekologické souvislosti indikují vlastnosti těchto povrchových znaků. Hlavní tematické okruhy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny: antipredační signály a efekty partenogeneze. Dominantní metodou, použitou ve většině studií je vizuální modelování. Práci tvoří následující případové studie. 1) Scinkové rodu Tiliqua používají v ohrožení svůj nápadně modrý jazyk k zastrašení potenciálních predátorů. Zjistili jsme, že jazyk má zároveň poměrně vysokou reflektanci v UV spektru, tedy v barvě často používané ještěry k vnitrodruhové komunikaci. Pomocí vizuálních modelů jsme zjišťovali, jak modrý jazyk vnímají soukmenovci a predátoři tilikvy (draví ptáci). V obou vizuálních modelech se UV-modrý jazyk jeví proti přírodnímu pozadí nápadnější, než jazyk růžový. V modelu soukmenovců se navíc jeho odstín částečně překrývá s odstíny UV-modrých skvrn, které jsou pohlavně selektovaným znakem u různých druhů ještěrek. UV-modrý jazyk tedy zřejmě přispívá k efektivitě deimatického signálu při antipredačním chování a nelze vyloučit ani jeho případnou roli ve vnitrodruhové komunikaci. 2) U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) jsme detekovali UV reflektanci nepigmentovaných ploch kůže. Ty tvoří na ocase, kterým...
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Tělní povrchy plazů jako projekční plátna evoluce
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Šulc, Michal (oponent)
Dizertace se zabývá zejména zbarvením (a také ošupením) u vybraných druhů plazů a sleduje, jaké evoluční či ekologické souvislosti indikují vlastnosti těchto povrchových znaků. Hlavní tematické okruhy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny: antipredační signály a efekty partenogeneze. Dominantní metodou, použitou ve většině studií je vizuální modelování. Práci tvoří následující případové studie. 1) Scinkové rodu Tiliqua používají v ohrožení svůj nápadně modrý jazyk k zastrašení potenciálních predátorů. Zjistili jsme, že jazyk má zároveň poměrně vysokou reflektanci v UV spektru, tedy v barvě často používané ještěry k vnitrodruhové komunikaci. Pomocí vizuálních modelů jsme zjišťovali, jak modrý jazyk vnímají soukmenovci a predátoři tilikvy (draví ptáci). V obou vizuálních modelech se UV-modrý jazyk jeví proti přírodnímu pozadí nápadnější, než jazyk růžový. V modelu soukmenovců se navíc jeho odstín částečně překrývá s odstíny UV-modrých skvrn, které jsou pohlavně selektovaným znakem u různých druhů ještěrek. UV-modrý jazyk tedy zřejmě přispívá k efektivitě deimatického signálu při antipredačním chování a nelze vyloučit ani jeho případnou roli ve vnitrodruhové komunikaci. 2) U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) jsme detekovali UV reflektanci nepigmentovaných ploch kůže. Ty tvoří na ocase, kterým...
|
|
|
Právě teď je now!
Abramjan, Andran ; GOGOLA, Jan (vedoucí práce) ; VACHEK, Karel (oponent)
Práce se zabývá užitím absurdity v dokumentárním filmu z hlediska její role v našem chápání světa. Absurditu definuje jako iluzi nesmyslu, respektive smyslu, která vzniká vyjmutím jevů z jejich zažitých kontextů a spojením do kontextu nového, nečekaného. Tento kontext přesto nemusí být zcela náhodný a v řadě uměleckých děl plní nějakou specifickou funkci. Díky rozpuštění oné iluze (ne)smyslnosti pak může dojít k nahlédnutí hlubší podstaty věci. K samotnému rozklíčování absurdity samozřejmě dojít nemusí, nicméně už tím, že nás absurdita vytrhává ze zažitých vzorů vnímání světa, podněcuje naši fantazii. Autor rozebírá různé případy absurdity, která vzniká přičiněním ideologií, autorskou invencí, setkáním vzdálených paradigmat nebo protichůdných informací v lidské mysli, a jejím uchopení v dokumentárních filmech, včetně vlastní tvorby.
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Parthenogenbetické ještěrky z rodu Darevskia jako evoluční model
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Mezi ještěrkami rodu Darevskia (Sauria: Lacertidae) existuje několik partenogenetických linií, které jsou endemické pro oblast jižního Zakavkazska. Vysoká míra jejich heterozygotnosti, spojená s hybridním původem těchto organismů, je jedním z podstatných aspektů jejich evolučního potenciálu, stejně jako asexuální reprodukce. Na jedné straně tak stojí výhody heteroze, proti nevýhodám outbreedingové deprese či proti genetické uniformitě klonů. Cílem této práce je zhodnotit, zda tyto aspekty ovlivňují životaschopnost partenogenetických druhů a odlišují je od bisexuálních. Jako ukazatel vývojové nestability jsme zvolili míru asymetrií ve třech znacích v ošupení ještěrek. Zároveň jsme u bisexuálních a partenogenetických ještěrek zhodnotili i asymetrie v rozložení bočních modrých skvrn, které mají u lacertidů důležitou signalizační funkci. Z našich výsledků vyplývá, že v míře vývojové stability není mezi asexuálními a sexuálními druhy významný rozdíl, avšak bisexuální druhy jsou náchylnější na populační změny. Absence samců může u partenogenetických forem mít zřejmě největší vliv na zbarvení, což se projevuje ve ztrátě souměrnosti rozložení modrých skvrn.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mystifikace účinkujících v dokumentárním filmu
Abramjan, Andran ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; KLUSÁK, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak pomáhá mystifikace lidí, vystupujících v dokumentárních filmech, k odhalení určitých poznatků a problémů, a jakým způsobem se daří filmařsky uchopit poznávací a dramatický potenciál mystifikace. Poznávací aspekt je probrán na příkladu Milgramova pokusu s poslušností a dramatický aspekt na zábavní televizní produkci (skrytá kamera, Derren Brown: The Experiments). Čtyři dlouhometrážní dokumentární filmy (Inzerát, Český sen, Yesmeni opravují svět, Velvyslanec) jsou pak rozebírány z hlediska fungování a vztahu obou těchto aspektů mystifikace, jakož i z hledisek výpovědní hodnoty, filmové řeči a omezení, která jednotlivé přístupy přináší. Na závěr je diskutována i související otázka etiky.
|
host ::
RSS.