Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lidský vliv na holocénní vývoj vegetace v Severní Makedonii.
Koubský, Karel ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl rekonstruovat holocénní vegetační vývoj v Severní Makedonii s ohledem na lidský vliv; konkrétně se zaměřuje na období pozdního holocénu, kdy současně probíhají změny ve využívání krajiny a ve strategii osídlení, jež vedou ke zvýšenému tlaku člověka na okolní prostředí. K popisu vývoje vegetace byl pro analýzu vybrán sedimentární profil z malého jezera v pohoří Pelister. Celkem 26 vzorků bylo zpracováno a analyzováno pod světelným mikroskopem na přítomnost pylových a nepylových objektů. Na základě výsledků pylové stratigrafie a radiokarbonového datování bylo potvrzeno, že vegetační záznam pokrývá celé období holocénu. Raný holocén je charakterizován postupným nárůstem lesní vegetace a poklesem stepní vegetace. Ve středním holocénu se objevují ve větší míře sekundární antropogenní indikátory. Pozdní holocén již vykazuje známky nepřetržité lidské přítomnosti. Ve srovnání s nížinami vykazuje horský záznam spíše nespojitou přítomnost primárních indikátorů (obilovin); vysoké procento sekundárních ukazatelů nicméně naznačuje nepřetržitý vliv člověka v horských oblastech. Celkově bylo potvrzeno, že horské masivy na území Severní Makedonie poskytují cenný záznam environmentálních změn, který je důležitý pro další paleoenvironmentální rekonstrukce v této oblasti. Klíčová slova:...
The use of modern analogies in the interpretation of paleoecological and archaeobotanical results
Bortelová, Nina ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Kvartérna paléoékologia, opiérajúc sa o princíp úniformitarianizmú, spaja súbory fosílnych proxy dat s ich végétacnym ékvivaléntom a úsilújé tak o pochopénié dynamiky ékosystémov napriéc casom a priéstorom. Podoba fosílnych spéktiér proxy dat jé vsak lén akymsi voľnym prékladom krajiny, v ktoréj sa vytvorili a ich intérprétacia zavisí na pochopéní procésov vznikú a tafonomié stúdovaného matérialú. Najdénié podobného spéktra proxy dat v dnésnom svété - modérnéj analogié analyzovanéj fosílnéj vzorky (résp. fosílnéj analogié znamého modérného spéktra), mozé préto prédstavovať vítanú pomoc pri spatnom prékladé proxy dat do obrazov krajín, v ktorych sa tvorili. Na miésté jé vsak otazka, do akéj miéry mozno na takyto prédpoklad spoliéhať v dnésnéj bézprécédéntné pozménénéj prírodé réagújúcéj na zvyséné koncéntracié skléníkovych plynov, atmosférické spady dúsíka, fragméntaciú biotopov ci opúsťanié tradicnych foriém hospodarénia. Praca pojédnava o vyhodach, úskaliach a príkladoch úplatnénia koncéptú analogií v paléoékologii so zaméraním na analyzy úhlíkov a péľú, nakoľko pravé tié sú kľúcové pri stúdiú dlhodobych zmién végétacié. Ma za ciéľ zhrnúť a pochopiť, do akéj miéry dokazú modérné analogié zaostriť prédstavy o podobé minúlych krajín a sposobé, akym sa formovali do dnésného stavú. Kľúčové slová:...
Paleoenvironmentální vývoj okolí Ochridského jezera v kontextu pravěkého osídlení
Koubský, Karel ; Hošek, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Ochridské jezero, nejstarší jezero v Evropě, je ideálním místem pro studium terestrického vývoje kvartéru a interakcí mezi člověkem a prostředím během holocénu - týká se to i období na konci doby bronzové a začátku doby železné, kdy v ochridském regionu dochází k zásadním změnám v hospodaření s krajinou a opouštění sídel na břehu jezera, což se projevuje i v paleobotanickém záznamu. Tato rešerše shrnuje dosavadní znalosti o této problematice a představuje různé možnosti studia paleoenvironmentálního vývoje ochridského regionu. Klíčová slova: Holocén - Ochridské jezero - paleoenvironmentální rekonstrukce - osídlení - doba bronzová
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
Primární sukcese - metody studia a možnosti pylové analýzy
Suk, Pavel ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní metody studia primární sukcese. Srovnává jejich výhody a nevýhody, škály jejich použití a výstupy, které přinášejí. Kvůli trvání sukcesního vývoje řádově ve stovkách let se mimo přímých metod studia v reálném čase často používá i nepřímá metoda - substituce prostoru za čas, využívající takzvané chronosekvence - společenstva různého sukcesního stáří tvořící sukcesní řadu. Nedodržení kritického předpokladu stejné trajektorie vývoje těchto společenstev vede často k nesprávným závěrům o průběhu sukcese. Práce představuje na příkladech tento problém a způsoby, jak mu předcházet a nabízí alternativní metodu - pylovou analýzu. Ta je v průměru používána pro větší prostorové i časové škály, částečně se ale se substitucí prostoru za čas škálově překrývá. Práce uvádí biasy pylové analýzy a způsoby jejich řešení/omezení a představuje opuštěné, částečně zatopené lomy jako vhodné prostředí pro použití této metody ke studiu sukcese na rychle rostlém limnickém sedimentu.
Dlouhodobá dynamika smrku ztepilého (Picea abies) ve vztahu k disturbancím
Rayová, Světlana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje základní poznatky o dynamice smrkových porostů v Evropě na holocenní škále. Uvádím přehled glaciálních refugií během posledního glaciálního maxima, a migrační cesty, kterými smrk expandoval do Evropy po skončení poslední doby ledové. Dále pak uvádím základní poznatky o disturbanční dynamice a rozdíly v disturbanční dynamice severní a střední Evropy. Na závěr jsem uvedla přehled základních paleoekologických metod, které pomáhají při studiu smrkových disturbancí. Klíčová slova: smrk ztepilý, holocén, disturbance, dynamika, paleoekologické metody
Relativní pylové produktivity hlavních středoevropských dřevin v modelovém území Křivoklátsko
Fořtová, Pavlína ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Pylová spektra nacházená v sedimentech umožňují studium změn složení vegetace v minulosti. Tento fakt je podmíněn předpokladem neměnného lineárního vztahu abundance pylu a vegetace, která jej produkuje. Kalibrace tohoto vztahu je experimentálně prováděna na moderních pylových vzorcích a současné vegetaci. Relativní pylové produktivity (PPE) jsou základními parametry pro převod pylových procentuálních dat do vegetačních. Jejich znalost je nezbytnou podmínkou při realizaci kvantitativních rekonstrukcí vegetace a při simulacích procesů disperze a depozice pylu. Odhad PPE je prováděn pomocí ERV modelu, který opravuje nelineární vztah procentuálních pylových a vegetačních dat zpět na lineární. ERV model odhaduje hodnoty PPE spolu s hodnotami pylového pozadí metodou maximální věrohodnosti. Znalost PPE dřevin je pro pochopení procesů probíhajících na úrovni krajinného měřítka klíčová. Modelové území Křivoklátska bylo vybráno z důvodů vysoké lesnatosti a druhové bohatosti dřevin. Na 24 lokalitách, určených stratifikovaně náhodným výběrem, byly odebrány mechové polštáře obsahující moderní pylový spad a provedeno detailní mapování vegetace v prstencích v okruhu 200 m od místa sběru mechového polštáře. Relevantní zdrojová oblast pylu (RSAP) byla stanovena v rozmezí 60-140 m, což je ve shodě s předchozími...
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Sugita, Shinya (oponent)
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Abraham, Vladimír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.