Žádný přesný výsledek pro ALS Czech Republic, s.r.o., Praha nebyl nalezen, zkusme místo něj použít ALS Czech Republic s r o Praha ...
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.10 vteřin. 
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Zpráva obsahuje informace řešení projektu v roce 2006. Projekt je řešen v pěti dílčích projektech: Projekt 1: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 2: Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži, Projekt 3: Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí, Projekt 4: Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro, Projekt 5: Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob. Z vědeckého hlediska byly získány následující prioritní výsledky: V projektu 1 byl prokázán význam znečištění ovzduší a genetického polymorfismu na porodní hmotnost a význam polymorfismu genu reparace poškození DNA XPDER CC2 na onemocnění bronchitidami. V projektu 2 jsou zcela nové výsledky o nestabilitě mitochondriální DNA v průběhu prvních deseti let života dítěte, které naznačují, že v tomto období dochází ke vzniku mutací mitochondriální DNA. V projektu 3 byl analyzován vliv znečištěného ovzduší na respirační nemocnost dětí. Byla prokázána asociace PAU s výskytem respiračních onemocnění dolních cest dýchacích a bronchitid a vliv znečištěného ovzduší na zvýšený výskyt akutního zánětu průdušnice a zánětu středního ucha. V projektu 4 byla analyzována biologická aktivita PM10 v zimním období r. 2000 a 2005. Ačkoliv došlo k výraznému snížení prachových částic, celkový genotoxický biologický potenciál ovzduší se díky nezměněnému obsahu k-PAU nezměnil. Použitý přístup potvrzuje účelnost hodnocení genotoxicity prachových částic in vitro, které jsou specifické pro různé oblasti a zdroje znečištění ovzduší. V projektu 5: Při hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob – studovaných u řidičů autobusů městské dopravy – bylo prokázáno působení prachových částic PM2.5 na markery oxidačního stresu, které prokazují významné poškození DNA, proteinů i lipidů. Analýzy chromozomových aberací metodou FISJ prokazují, že translokace indukované chemickými karcinogeny v ovzduší nejsou biomarkerem dlouhodobého poškození.
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Nejvýznamnější výsledky výzkumu za období 2005-2007: Bylo zajištěno dlouhodobé monitorování ovzduší v Teplicích a Prachaticích. Výsledky naznačují, že dochází ke zvýšení koncentrací PM2,5 v Teplicích a Prachaticích od r. 2004. Výsledky molekulárně epidemiologických studií prokazují, že dochází ke zvýšení poškození DNA ve formě DNA aduktů, chromozomových aberací metodou FISH a snížení reparace poškození DNA u koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšších než 1 ng/m3. Dlouhodobé monitorování znečištění ovzduší ve sledovaných oblastech umožnilo analyzovat vývoj úmrtnosti v pánevních oblastech po opatřeních přijatých počátkem 90.let. Je odhadováno, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší zemřelo v období 1995-2004 díky těmto opatřením méně o celkem 1950 mužů a 920 žen. Při studiu významu polymorfismu mitochondriálních DNA (mtDNA) v regulační oblasti HVRII byl prokázán vztah mezi genetickou variabilitou mtDNA a zvýšeným výskytem akutního zánětu průdušek a zánětu středního ucha, a naopak sníženého výskytu zánětu hrtanu a průdušnice. Tyto výsledky nebyly ovlivněny lokalitou. Výsledky projektu "Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi" prokazuje účelnost dlouhodobého sledování této kohorty dětí v Teplicích a Prachaticích. Z respiračních onemocnění je v obou věkových kategoriích (0-2 roky a 2-6 let) v okrese Teplice vyšší výskyt pneumonií a tracheitid, a v nižším věku zánětů středního ucha a spojivek. Z alergických onemocnění je v okrese Teplice vyšší výskyt astma bronchiale a laboratorních nálezů snížených sérových koncentrací imunoglobulinů G nebo A. Zhodnocení vhodnosti použitých testů pro identifikaci biologicky aktivních organických látek adsorbovaných na aerosolové částice v ovzduší prokazuje, že obsah B[a]P a karcinogenních PAU v EOM jsou nejdůležitějšími faktory pro genotoxický potenciál prachu v ovzduší a pouhé monitorování obsahu respirabilních prachových částic není dostatečné. Z hlediska oxidačního poškození DNA, proteinů a lipidů se ukazuje, že extrakty z prachových částic obsahují kromě PAU řadu dalších důležitých komponent. Studium projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob prokázalo význam oxidačního stresu u řidičů autobusů, který je nutno považovat za marker rizika kardiovaskulárních onemocnění. Srovnáním skupiny řidičů a kontrolních skupin byla dále zjištěna významná zátěž k-PAU u pracovníků kontrolní skupiny - tito pracovníci jsou zaměstnáni především v oblasti náměstí I.P.Pavlova, kde lze předpokládat značnou zátěž z dopravy. Výsledky studie prokazují, že hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u lidské populace je možné pouze velmi komplexním způsobem, kdy jsou současně hodnoceny biomarkery expozice, účinku, vnímavosti, včetně oxidačního poškození.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.