|
|
Aplikace metody sol-gel na syntézu dikalciumsilikátu a jeho tuhých roztoků
Baráček, Jan ; Živica, Vladimír (oponent) ; Rovnaníková, Markéta (oponent) ; Palou, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této disertační práce bylo objasnění reakčního mechanismu, vedoucího k tvor-bě dikalciumsilikátu (C2S), jeho tuhých roztoků a dalších kalcium-fosfát-silikátových fází, při jejich přípravě metodou sol-gel. Jako výchozí látky pro syntézu vzorků byly použity: koloidní SiO2 (Tosil A), CaO (tetrahydrát dusičnanu vápenatého) a H3PO4 (jako zdroj P2O5). Byly při-praveny série vzorků s různým obsahem P2O5. Pro analýzu Tosilu A a vzorků byly použity metody: DTA/TGA kombinovaná s EGA, XRD a EDS se skenovací elektronovou mikrosko-pií (SEM). Je prokázáno, že oxid fosforečný může vstupovat do struktury C2S a má schopnost tvořit tuhé roztoky a různé kalcium-fosfát-silikátové fáze v soustavě C2S–C3P. V závislosti na kon-centraci P2O5 v reakčních soustavách se formují: larnit (2CaO•SiO2), Ca14,92(PO4)2,35(SiO4)5,65 a 5CaO•SiO2•P2O5, jak bylo zjištěno pomocí XRD analýzy. Prvková mikroanalýza prokázala přítomnost epicenter fosforečnanu vápenatého (C3P) obsahujících SiO2, oblastí dikalciumsili-kátu (C2S) s nízkým obsahem P2O5 a přechodných oblastí různých kalcium-fosfát-silikáto¬vých fází. K tvorbě dvou odlišných epicenter C2S a C3P dochází kvůli různé afinitě kyselých oxidů (SiO2, P2O5) k oxidu bazickému (CaO) během procesu sol-gel. Formování různých kal-cium-fosfát-silikátových fází je pak důsledkem difúze P2O5 do fáze C2S a SiO2 do fáze C3P.
|
|
|
Aplikace metody sol-gel na syntézu dikalciumsilikátu a jeho tuhých roztoků
Baráček, Jan ; Živica, Vladimír (oponent) ; Rovnaníková, Markéta (oponent) ; Palou, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této disertační práce bylo objasnění reakčního mechanismu, vedoucího k tvor-bě dikalciumsilikátu (C2S), jeho tuhých roztoků a dalších kalcium-fosfát-silikátových fází, při jejich přípravě metodou sol-gel. Jako výchozí látky pro syntézu vzorků byly použity: koloidní SiO2 (Tosil A), CaO (tetrahydrát dusičnanu vápenatého) a H3PO4 (jako zdroj P2O5). Byly při-praveny série vzorků s různým obsahem P2O5. Pro analýzu Tosilu A a vzorků byly použity metody: DTA/TGA kombinovaná s EGA, XRD a EDS se skenovací elektronovou mikrosko-pií (SEM). Je prokázáno, že oxid fosforečný může vstupovat do struktury C2S a má schopnost tvořit tuhé roztoky a různé kalcium-fosfát-silikátové fáze v soustavě C2S–C3P. V závislosti na kon-centraci P2O5 v reakčních soustavách se formují: larnit (2CaO•SiO2), Ca14,92(PO4)2,35(SiO4)5,65 a 5CaO•SiO2•P2O5, jak bylo zjištěno pomocí XRD analýzy. Prvková mikroanalýza prokázala přítomnost epicenter fosforečnanu vápenatého (C3P) obsahujících SiO2, oblastí dikalciumsili-kátu (C2S) s nízkým obsahem P2O5 a přechodných oblastí různých kalcium-fosfát-silikáto¬vých fází. K tvorbě dvou odlišných epicenter C2S a C3P dochází kvůli různé afinitě kyselých oxidů (SiO2, P2O5) k oxidu bazickému (CaO) během procesu sol-gel. Formování různých kal-cium-fosfát-silikátových fází je pak důsledkem difúze P2O5 do fáze C2S a SiO2 do fáze C3P.
|
host ::
RSS.