|
|
Analýza odkladu a rekuperace plodnosti v Česku v kohortním pohledu
Ženíšková, Aneta ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem této práce je zpracovat kohortní analýzu procesu odkladu a rekuperace plodnosti na území České republiky po roce 1960, k čemuž bylo použito dvou metod - základního srovnávacího modelu a relačního modelu. Podstatou základního srovnávacího modelu je srovnání rozdílů kumulované kohortní plodnosti mezi vybranou srovnávací kohortou žen a ostatními kohortami žen. Relační model vychází z odchylek kumulované kohortní plodnosti jednotlivých kohort od vybrané srovnávací kohorty vztažených ke křivce odchylek plodnosti národního standardu. Při analýze vyšly najevo značné posuny v časování rození dětí dle pořadí. Zatímco první pořadí se vyznačuje časným poklesem plodnosti a pozdější značnou kompenzací odložené plodnosti, u druhého pořadí dochází k pozdějšímu poklesu plodnosti s mírnou rekuperací. Naproti tomu plodnost třetího a vyššího pořadí neustále klesá a nedochází prakticky k žádné rekuperaci. Druhá část této práce zpracovává odpovědi respondentů na otázky týkající se časování rodičovství. K hlavním zjištěním patří, že rozhodování o rodičovství nejvíce ovlivňuje, zda mají respondenti vhodného partnera, vlastní bydlení a zda jsou finančně zabezpečeni. Nejvíce odkládali respondenti narození svého prvního potomka kvůli absenci vhodného partnera, popř. nestabilnímu vztahu, nezajištěnému bydlení...
|
|
|
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy
Barešová, Tereza ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Ženíšková, Aneta (oponent)
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy Abstrakt Cílem této bakalářské práce je v mezinárodním měřítku popsat vývoj sebevražednosti v období 2000- 2015. Na začátku práce shrnuje historický vývoj zkoumání této příčiny úmrtí a vědecké přístupy, kterými lze na sebevražednost nahlížet. Dále popisuje hlavní rizikové faktory sebevražednosti a identifikuje nejvíce sebevraždou ohrožené skupiny lidí. Dostupná data jsou zkoumána pomocí standardizované míry úmrtnosti celkem a ve vybraných věkových skupinách, a také pomocí indexu mužské nadúmrtnosti. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 47 zemí (36 evropských, 7 asijských, 1 africký a Kanada, Austrálie a Nový Zéland). Nejvyšší míra sebevražednosti byla zjištěna ve státech východní Evropy. Zároveň tyto země ve sledovaném období zaznamenaly nejvýraznější pokles těchto měr. Dlouhodobě nejnižší úrovní sebevražednosti se vyznačují státy jižní Evropy. Ve všech analyzovaných zemích se potvrdila hypotéza o vyšší nadúmrtnosti mužů na sebevraždu. Kromě případu finských, norských kanadských a australských žen se v práci potvrdil i předpoklad, že intenzita úmrtnosti na sebevraždy roste přímo úměrně s věkem. Klíčová slova: úmrtnost, sebevražednost, standardizovaná míra úmrtnosti, mezinárodní analýza, mužská nadúmrtnost
|
|
|
Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti
Ženíšková, Aneta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit v kontextu vývoje plodnosti ve vybraných evropských zemích od druhé poloviny 20. století do současnosti skutečný vliv efektu časování na ukazatel průměrného věku matky při narození dítěte. Dalším cílem je očistit ukazatel úhrnné plodnosti od vlivu časování, a následně ukázat, jak změny v časování plodnosti ve studovaných zemích ovlivňují v daném časovém období tento transverzální ukazatel. Posledním záměrem této práce je zhodnocení názorů respondentů daných zemí z výběrového šetření European Social Survey z let 2004 a 2010 na otázky týkající se sladění práce a rodiny jako jednoho z faktorů ovlivňujícího časování plodnosti. Na základě typologie sociálních států Esping-Andersena jsou vybrány následující státy: Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina. Změny průměrného věku žen při narození dítěte jsou dány nejen skutečnými změnami v časování rození dětí (efektem časování), ale také změnami ve struktuře rození dětí dle pořadí (efektem struktury). Pro detailní pohled na příčiny změn tohoto ukazatele byla použita metoda dekompozice a pro zhodnocení vývoje úhrnné plodnosti byly zkonstruovány její očištěné varianty od vlivu časování....
|
|
|
Analýza odkladu a rekuperace plodnosti v Česku v kohortním pohledu
Ženíšková, Aneta ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem této práce je zpracovat kohortní analýzu procesu odkladu a rekuperace plodnosti na území České republiky po roce 1960, k čemuž bylo použito dvou metod - základního srovnávacího modelu a relačního modelu. Podstatou základního srovnávacího modelu je srovnání rozdílů kumulované kohortní plodnosti mezi vybranou srovnávací kohortou žen a ostatními kohortami žen. Relační model vychází z odchylek kumulované kohortní plodnosti jednotlivých kohort od vybrané srovnávací kohorty vztažených ke křivce odchylek plodnosti národního standardu. Při analýze vyšly najevo značné posuny v časování rození dětí dle pořadí. Zatímco první pořadí se vyznačuje časným poklesem plodnosti a pozdější značnou kompenzací odložené plodnosti, u druhého pořadí dochází k pozdějšímu poklesu plodnosti s mírnou rekuperací. Naproti tomu plodnost třetího a vyššího pořadí neustále klesá a nedochází prakticky k žádné rekuperaci. Druhá část této práce zpracovává odpovědi respondentů na otázky týkající se časování rodičovství. K hlavním zjištěním patří, že rozhodování o rodičovství nejvíce ovlivňuje, zda mají respondenti vhodného partnera, vlastní bydlení a zda jsou finančně zabezpečeni. Nejvíce odkládali respondenti narození svého prvního potomka kvůli absenci vhodného partnera, popř. nestabilnímu vztahu, nezajištěnému bydlení...
|
host ::
RSS.