Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
Mediální obraz arabského jara v Mladé frontě DNES a Lidových novinách
Menclová, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce Mediální obraz arabského jara v Mladé frontě DNES a Lidových novinách se zabývá mediální prezentací událostí kolem tzv. arabského jara, konkrétně kolem revoluce, která proběhla v Egyptě v roce 2011. Účelem je zkoumat tyto události v souvislosti s rozvojem občanské žurnalistiky. Práce je teoreticko-praktického charakteru. V první části dochází k teoretickému vymezení zkoumané problematiky s cílem přiblížit okolnosti, za jakých události v Egyptě proběhly, a blíže popsat fenomén občanské žurnalistiky ve vztahu k fotografii. Praktickou část tvoří analýza obrazového materiálu publikovaného v Mladé frontě DNES i Lidových novinách a následná komparace a zevšeobecnění získaných výsledků. Kvalitativní výzkum zkoumaných fotografií doplňuje případová studie, jejímž cílem je zmapovat prosakování občanského žurnalismu do českých médií. Tato práce si tudíž klade za cíl nejen porovnat způsob, jakým prezentuje mediální obsahy Mladá fronta DNES a Lidové noviny, ale i dokázat vzrůstající vliv občanských žurnalistů.
Pracovní rutiny fotoreportéra deníku v analogové a digitální době
Hofman, Jiří ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
(abstrakt) Autor porovnává běžné pracovní postupy fotoreportéra deníku v analogové a digitální době. Sleduje a sumarizuje jednak používané technologie, jednak přístup fotoreportérů k jejich využívání a vlivy na výslednou obrazovou produkci. Smyslem práce je prokázat na konkrétních případech z fotografické praxe, že s příchodem digitální formy záznamu se pracovní rutiny změnily. K tomu slouží hlavní užitá metoda hloubkových rozhovorů s fotografickými profesionály. Práce dělí pracovní rutiny fotoreportéra na tři fáze: přípravy k fotografování, fotografování, následné zpracování snímků. Především v této části se projevuje její komparativní charakter, kdy autor vedle sebe staví vždy postupy běžně užívané v analogové době se standardizovanými postupy doby digitální. V hlavní části práce autor předkládá popis změn, které proběhly v souvislosti s digitalizací a vztahuje je ke konkrétním standardům novinářské práce. Za nejvýznamnější změny jsou považovány jednak možnost okamžité kontroly fotografické produkce, jednak digitální zpracování snímků jakožto náhrada za klasický chemický proces v temné komoře. Autor připomíná, že se díky této transformaci produkce novinářských snímků zrychlila a nastiňuje případy, kdy se také zkvalitnila. Práce obsahuje kompletní přepisy relevantních částí hloubkových rozhovorů se...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.