|
|
Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
Žalud, Jakub ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Název práce: Subjektivní vnímání nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií Autor práce: Bc. et Bc. Jakub Žalud Vedoucí práce: PhDr. Alena Javůrková Ph.D. Počet stran: Počet zdrojů: Epilepsie je chronické záchvatovité onemocnění, které může negativně ovlivňovat kvalitu života, kognici či afektivitu. K léčbě tohoto onemocnění se užívají antiepileptika, která mají řadu více či méně známých nežádoucích účinků. Obtíže, které samotní pacienti přisuzují nežádoucím účinkům antiepileptik, mohou být i přes určitou míru subjektivity důležitým informačním zdrojem a měly by být brány v potaz při následných léčebných postupech. Tato práce se věnuje subjektivnímu hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. Teoretická část poskytuje základní informace o samotném onemocnění a jeho dopadu na kvalitu života, kognici a poukazuje na některé duševní poruchy, které jsou často vázané k epilepsii. Dále se teoretická část zabývá antiepileptickou farmakoterapií charakteru práce není v těchto kapitolách zacházeno do hloubky; jedná se především o přehled užívaných antiepileptik a některá specifika spojená s jejich léčebným užitím. Jádrem teoretické práce jsou především nežádoucí účinky antiepileptik, j subjektivního pohledu pacienta. Jinými slovy se práce zabývá otázkou, které nežádoucí účinky...
|
|
|
Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
Žalud, Jakub ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Název práce: Subjektivní vnímání nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií Autor práce: Bc. et Bc. Jakub Žalud Vedoucí práce: PhDr. Alena Javůrková Ph.D. Počet stran: Počet zdrojů: Epilepsie je chronické záchvatovité onemocnění, které může negativně ovlivňovat kvalitu života, kognici či afektivitu. K léčbě tohoto onemocnění se užívají antiepileptika, která mají řadu více či méně známých nežádoucích účinků. Obtíže, které samotní pacienti přisuzují nežádoucím účinkům antiepileptik, mohou být i přes určitou míru subjektivity důležitým informačním zdrojem a měly by být brány v potaz při následných léčebných postupech. Tato práce se věnuje subjektivnímu hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. Teoretická část poskytuje základní informace o samotném onemocnění a jeho dopadu na kvalitu života, kognici a poukazuje na některé duševní poruchy, které jsou často vázané k epilepsii. Dále se teoretická část zabývá antiepileptickou farmakoterapií charakteru práce není v těchto kapitolách zacházeno do hloubky; jedná se především o přehled užívaných antiepileptik a některá specifika spojená s jejich léčebným užitím. Jádrem teoretické práce jsou především nežádoucí účinky antiepileptik, j subjektivního pohledu pacienta. Jinými slovy se práce zabývá otázkou, které nežádoucí účinky...
|
|
|
Postoje vysokoškolských studentů k akademickému podvádění - analýza modelových situací.
ŽALUD, Jakub
Bakalářská práce se zabývá postoji vysokoškolských studentů k akademickému podvádění. Zaměřuje se zejména na samotné postoje studentů a na důvody k těmto postojům. Teoretická část obsahuje pojmy spojené s akademickým podváděním z důvodu lepší orientace v této problematice. V empirické části bylo zkoumáno, jaký postoj mají vysokoškolští studenti k akademickému podvádění. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, jednalo se o aktuálně studující vysokoškolské studenty. Z výzkumu vyplývá, že postoje respondentů k akademickému podvádění jsou značně nehomogenní. Důvodem je například rozdílná osobní zkušenost, jistá nepřijatelnost podvádění na základě obecně platných školních norem či samotná osobnost respondenta. Určitá shoda v postoji se mezi respondenty objevuje zejména u situací, které respondenti mají tendenci hodnotit jako závažnější (krádež, zrada důvěry, či krádež duševního vlastnictví). Taktéž se u respondentů objevuje tendence stavět se mírněji k akademickému podvádění, které považují za běžné.
|
|
|
Metody hodnocení žáků při centru ARPIDA, o.s.
ŽALUD, Jakub
Současnou nejpoužívanější formou školního hodnocení je forma kvantitativní (klasifikace) a kvalitativní (slovní hodnocení). Samotný pedagogický proces je dále protknut dalšími rozličnými metodami, které pomáhají finální hodnocení utvářet. Formy i metody jsou ve vyučovacím procesu vzájemně vhodně provázané, aby bylo dosaženo kvalitního učebního výsledku žáka. Proces školního hodnocení je velmi komplexní a hraje v něm roli mnoho aspektů, jako je například osobnost žáka, osobnost učitele, či jejich vzájemný vztah. Ještě složitější se jeví proces hodnocení v souvislosti se vzděláváním žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP). Práce se zabývá metodami a formami hodnocení žáků při centru ARPIDA, o.s. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje konkrétní informace o problematice školního hodnocení. Pojednává o vztahu mezi vyučovacím procesem a procesem hodnocení a definuje jednotlivé funkce školního hodnocení. Teoretická část dále obsahuje jednotlivé formy a metody hodnocení užívané ve školní praxi. Práce přibližuje význam pozitivního a negativního hodnocení žáků, vztah učitele a žáka při procesu hodnocení se zaměřením na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami na školách v centru ARPIDA, o.p.s. Mapuje současný charakter a stav jednotlivých škol v tomto zařízení. Hlavním cílem práce je zjistit používané metody a formy hodnocení žáků na školách při centru ARPIDA, o.p.s., dílčím cílem je zjistit jaké formy a metody používají učitelé centra ARPIDA, o.p.s. při hodnocení žáků s ohledem na jejich postižení. Pro vytvoření praktické části byl použit kvalitativní výzkum formou metody dotazování. Pro zisk informací k dané problematice byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkum probíhal v centru ARPIDA o.s., podílelo se na něm šest respondentů z řad učitelů jednotlivých škol, kteří poskytovali informace ohledně hodnocení žáků se SVP. Z výsledků výzkumu se dá předpokládat, že na školách v centru ARPIDA, o.p.s. používají pedagogové kvantitativní a kvalitativní formy hodnocení odpovídající školnímu vzdělávacímu programu jednotlivých škol, tedy klasifikaci a slovní hodnocení, přičemž výsledky naznačují, že slovní hodnocení je pedagogy více preferováno v závislosti na individualitě a charakteru postižení jednotlivých žáků se SVP.
|
host ::
RSS.