Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv konstantní teploty a vlhkosti na prachové roztoče Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae
Gajdová, Tereza ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Žůrek, Luděk (oponent)
Roztoči druhů Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae obývají prach domácností po celém světě. Živí se zde jako komenzálové a člověku škodí zejména coby producenti značného množství alergenů. Dle Klimovovy-OConnorovy hypotézy měli tito roztoči parazitického předka, který v průběhu evoluce přešel k volnému způsobu života. Tato práce se zaměřuje na další možný aspekt tohoto přechodu. Srovnává optimální hygrotermální podmínky pro vývoj, reprodukci a populační růst prachových roztočů rodu Dermatophagoides s těmi, které preferují jim příbuzné parazitické rody Sarcoptes a Psoroptes. Vzhledem k tomu, že jsou si tyto tři rody blízce příbuzné, bylo analyzováno, zda se jejich hygrotermální preference v nějakém ohledu podobají. Z výsledků této literární rešerše vyplývá, že prachoví roztoči - v porovnání se svými parazitickými příbuznými - upřednostňují spíše kombinace nižších teplot a vlhkostí. Obdobně jako zástupci konvergentní skupiny skladištních roztočů - například druhy Tyrophagus putrescentiae či Acarus siro. Mimo problematiky srovnávání preferovaných podmínek výše zmiňovaných rodů, představuje tato práce také souhrn vlivu různých kombinací teplot a vlhkostí na délku vývoje, plodnost a možnosti populačního růstu prachových roztočů. Klíčová slova: roztoči, teplota, vlhkost, vývoj,...
Vliv konstantní teploty a vlhkosti na prachové roztoče Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae
Gajdová, Tereza ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Žůrek, Luděk (oponent)
Roztoči druhů Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae obývají prach domácností po celém světě. Živí se zde jako komenzálové a člověku škodí zejména coby producenti značného množství alergenů. Dle Klimovovy-OConnorovy hypotézy měli tito roztoči parazitického předka, který v průběhu evoluce přešel k volnému způsobu života. Tato práce se zaměřuje na další možný aspekt tohoto přechodu. Srovnává optimální hygrotermální podmínky pro vývoj, reprodukci a populační růst prachových roztočů rodu Dermatophagoides s těmi, které preferují jim příbuzné parazitické rody Sarcoptes a Psoroptes. Vzhledem k tomu, že jsou si tyto tři rody blízce příbuzné, bylo analyzováno, zda se jejich hygrotermální preference v nějakém ohledu podobají. Z výsledků této literární rešerše vyplývá, že prachoví roztoči - v porovnání se svými parazitickými příbuznými - upřednostňují spíše kombinace nižších teplot a vlhkostí. Obdobně jako zástupci konvergentní skupiny skladištních roztočů - například druhy Tyrophagus putrescentiae či Acarus siro. Mimo problematiky srovnávání preferovaných podmínek výše zmiňovaných rodů, představuje tato práce také souhrn vlivu různých kombinací teplot a vlhkostí na délku vývoje, plodnost a možnosti populačního růstu prachových roztočů. Klíčová slova: roztoči, teplota, vlhkost, vývoj,...
Mikroorganismy asociované s prachovými roztoči
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Žůrek, Luděk (oponent)
Prachoví roztoči ( adaptováni na získávání potravy ze zbytků kůže, vlasů a nehtů z těla člověka zvířat kožních derivátů však rovněž ré hrají zásadní roli v výživě potravní biologii těchto prachových roztočů. této práci byly prováděny experimenty e zbytkovým růstovým médiem (SPGM), což je směs zbytků experimentální diety, svleček, mrtvých těl a exkrementů roztočů po laboratorní kultivaci roztočů. Byl připraven extrakt z SPGM a testován jako zdroj mikroorganismů pro rekolonizaci prostředí roztočů. Modelové druhy byly chovány na kontrolní dietě a dietě obohacené extraktem z tři měsíce starých kultur roztočů Houbový i bakteriální mikrobiom se mezi druhy roztočů lišil, ale přidání SPGM do diety roztočů signifikantně ovlivnilo zastoupení bakterií v profilu . Změny v spočívaly ve snížení zastoupení bakterie zatímco u bakterií rodů došlo k nárůstu jejich zastoupení u jedinců na SPGM obohacené dietě. Přidání SPGM do diety roztočů mělo za následek pokles respirace výjimkou mikrokosmu s po přidání měsíc starého SPGM. Populační růst nebyl přidáním SPGM ovlivněn, zatímco u závislý na stáří SPGM. Tato práce ukazuje, že rekolonizace prostředí roztočů mikroorganismy z SPGM ovlivňuje mikrobiom a potravní biologii prachových roztoče pouze okrajově.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.