|
|
Fylogeneze rodu Protaetia Burmeister, 1842 v západním palearktu
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fylogenezí a fylogeografií zlatohlávků rodu Protaetia, zejména pak komplikovaným taxonomickým komplexem okolo druhů Protaetia (Potosia) cuprea, P. cuprina a P. caucasica v oblasti západního palearktu. Ve světle výsledků studie Vondráček et al. (2018) se zdá, že klasický taxonomický přístup, založený pouze na zbarvení, geografickém rozšíření či nepříliš dobře analyzovaných morfologických znacích, není schopen adekvátně vysvětlit evoluci taxonu, natož správně identifikovat jednotlivé taxony na druhové úrovni (tj. druhy a poddruhy). Pro pochopení evoluce skupiny a struktury populací je proto nezbytné využít také dnes již standartní molekulárně-fylogenetické přístupy. Na základě analýz jednoho jaderného (internal transcribed spacer 1) a dvou mitochondriálních genů (cytochromoxidáza I a cytochom b) od 231 jedinců byla sestavena fylogenetická hypotéza západopalearktických zástupců rodu Protaetia. Bylo zjištěno, že v současnosti uznávané podrody výše zmíněného rodu neodpovídají výsledkům analýz. Jako nemonofyletické se ukázaly podrody Eupotosia, Netocia a Potosia. V rámci druhového komplexu P. cuprea byly kromě evropského kládu P. cuprea (sensu stricto) identifikovány čtyři linie ve východní Evropě, Malé Asii a Kavkazu, které neodpovídají stávajícímu taxonomickému členění a...
|
|
|
Biogeografie Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí: historický vývoj a současné členění
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Cílem této práce je shrnutí historie a vývoje oblasti Mediteránu, a následný popis a porovnání biogeografických oblastí Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí. Balkánský poloostrov se nachází ve střední až východní části Mediteránu, jenž je specifický nejen komplexním paleogeografickým vývojem, ale i současným výskytem a rozšířením organismů a vysokým endemismem. Distribuce a vývoj organismů zde byla ovlivněna mnoha faktory. Například orogenezí, fragmentací praoceánu Tethys v Miocénu (16 - 18 Ma), následným vznikem a vývojem moře Paratethys a Messinskou salinitní krizí (MSK, 5.97 - 5.33 Ma), při které došlo k významným ekologickým změnám v celé oblasti Mediteránu. V tomto období se tvořily pevninské mosty, jež umožňovaly migraci druhů mezi Eurasijskou, Africkou a Arabskou litosférickou deskou. Významným obdobím podílejícím se na dnešní podobě Mediteránu je také Kvartér. Období, kdy je oblast ovlivňována klimatickými oscilacemi, jež vyústily ve střídání glaciálů a interglaciálů. Následkem těchto oscilací kolísala mořská hladina, vytvářely se různé typy refugií a docházelo k cyklické změně vegetačních pásů.
|
|
| |
host ::
RSS.