|
|
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí
Žížala, Daniel ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Přibyl, Václav (oponent)
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč Název práce: Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí Autor: Daniel Žížala Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou geneze a aktivity hluboce založené svahové deformace Běleč, nacházející se v hlubokém průlomovém údolí Křeptovského potoka cca 1,5 km východně od Doubravníku na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Práce přispívá k otázce vlivu svahové poruchy na havárii vodovodního přivaděče Vírského oblastního vodovodu v roce 2005. Metodikou řešení geneze deformace byla geomorfologická analýza, řadící iniciaci svahových pohybů na poruše do středního pleistocénu. Morfotektonická analýza přispěla k otázce podílu neotektonických poruchových zón na vznik deformace a prokázala výskyt směrné a příčné tektonické poruchy v údolí Křeptovského potoka, narušující pevnostní charakteristiky masivu. Aktivita svahových pohybů byla řešena v rozsahu let 1880 - 2007 prostřednictvím dendrogeomorfologické analýzy. Letokruhovou analýzou ze vzorků buku lesního (fagus sylvatica) nebyly prokázány kontinuální pohyby v celém rozsahu deformace....
|
|
|
Vyhodnocení struktury půdního pokryvu pomocí DPZ
Kocum, Jiří ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Žížala, Daniel (oponent)
Téma: Vyhodnocení struktury půdního pokryvu pomocí DPZ Autor: Bc. Jiří Kocum Obor: Navazující magisterské studium fyzické geografie a geoekologie Vedoucí práce: RNDr. Luděk Šefrna, CSc. Půdní kryt České republiky je velmi dobře zmapován, zejména díky Komplexnímu průzkumu půd ze 70. let 20. století. Výstupy tohoto mapování byly digitalizovány a dnes tvoří cenná podkladová data pro mnoho analýz, studií, územnímu plánování a jiným administrativním potřebám. I přes značnou podrobnost však nezachycují mnoho nezanedbatelných jevů, ať už z důvodu nepřesnosti v době vytváření těchto dat, tak z důvodu neustále probíhajících přírodních procesů, v tomto případě hlavně erozi půdy. Tato práce se zabývá půdními mozaikami, které jsou viditelné z leteckých snímků na zemědělské půdě, ale nejsou postiženy v mapách Komplexního průzkumu půd. Pro tento účel bylo vybráno 50 míst v České republice, na kterých jsou mozaiky studovány. Pozornost je věnována způsobu vzniku, místům výskytu a samotnému tvaru mozaiky. Na základě těchto proměnných byla vytvořena klasifikace jednotlivých druhů mozaik. Výsledná klasifikace je tvořena 3 skupinami dohromady obsahujících 9 kategorií. Ne všechna vybraná místa vykazují znaky pouze jedné kategorie. Mozaika je často tvořena několika typy a výsledný tvar je součtem mnoha procesů. Jako...
|
|
| |
|
|
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí
Žížala, Daniel ; Přibyl, Václav (oponent) ; Vilímek, Vít (vedoucí práce)
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč Název práce: Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí Autor: Daniel Žížala Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou geneze a aktivity hluboce založené svahové deformace Běleč, nacházející se v hlubokém průlomovém údolí Křeptovského potoka cca 1,5 km východně od Doubravníku na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Práce přispívá k otázce vlivu svahové poruchy na havárii vodovodního přivaděče Vírského oblastního vodovodu v roce 2005. Metodikou řešení geneze deformace byla geomorfologická analýza, řadící iniciaci svahových pohybů na poruše do středního pleistocénu. Morfotektonická analýza přispěla k otázce podílu neotektonických poruchových zón na vznik deformace a prokázala výskyt směrné a příčné tektonické poruchy v údolí Křeptovského potoka, narušující pevnostní charakteristiky masivu. Aktivita svahových pohybů byla řešena v rozsahu let 1880 - 2007 prostřednictvím dendrogeomorfologické analýzy. Letokruhovou analýzou ze vzorků buku lesního (fagus sylvatica) nebyly prokázány kontinuální pohyby v celém rozsahu deformace....
|
|
|
Určení infiltračních oblastí pomocí vodního stresu vegetace na základě dálkového průzkumu Země a pozemních měření
Duffková, R. ; Brom, J. ; Žížala, D. ; Zemek, František ; Procházka, J. ; Nováková, E. ; Zajíček, A. ; Kvítek, T.
Infiltrační oblasti povodí s vysokou půdní propustností jsou kritickými zdrojovými lokalitami plošného zemědělského znečištění. Jejich vymezení je podmínkou cíleného zemědělského managementu v ochranných pásmech vodních zdrojů. Zvýšený odtok vody z propustných půd infiltračních oblastí snižuje aktuální evapotranspiraci a podporuje rychlejší nástup vegetačního vodního stresu ve srovnání s ostatními částmi povodí. Vymezení infiltračních oblastí na základě tohoto předpokladu bylo provedeno na malém (částečně odvodněném) povodí kombinací leteckého snímkování v infračervené a optické části spektra elektromagnetického záření, které vytvořilo základ pro modelování složek povrchové energetické bilance a plodinového vodního stresového indexu (CWSI). Jako nejlepší indikátory vegetačního vodního stresu pro vymezení infiltračních oblastí (orné půdy se zapojeným porostem) se na základě statistické analýzy jevily evaporační frakce, CWSI a teplota povrchu. Výsledky byly podpořeny detailním pedologickým průzkumem.
|
host ::
RSS.