Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 182 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní úprava včelařství.
Prášil, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce shrnuje aktuální úpravu včelařského práva na území České republiky. Cílem práce je předložit čtenáři souhrnný text, který mu pomůže zorientovat se v právní regulaci včelařství. Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. V první části je popsáno včelařské právo z pohledu soukromého práva a v druhé kapitole z pohledu práva veřejného. Ústředním právním předpisem první části je občanský zákoník. Ten obsahuje úpravu imisí, sousedských vztahů, práva rojového a náhradu škody. Z veřejnoprávních norem se včelařství dotýká zákon o veterinární péči, zákon o rostlinolékařské péči, zákon plemenářský, zákon o potravinách, zákon o daních z příjmu, zákon o poskytování náhrad škody způsobených zvlášť chráněnými živočichy a mnoho dalších. Zákon o veterinární péči společně s prováděcími právními předpisy stanovuje postup při zdolávání nákaz včelstev a podmínky pro kočování se včelami. Rostlinolékařský zákon obsahuje ustanovení, na základě kterých jsou včely chráněny před aplikací prostředků pro ně nebezpečných. Zákon o potravinách a navazující vyhlášky obsahují definici medu. V plemenářském zákoně se nachází úprava evidence včelstev. Zákon o dani z příjmu osvobozuje včelaře, kteří mají méně než 60 včelstev, od placení daní z prodaného medu. Na úseku včelařství vykonává kontrolu a dozor nad...
Podkladové správní akty v řízeních týkajících se životního prostředí
Štekr, Pavel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá podkladovými správními akty, které slouží jako prostředky ochrany příslušné oblasti životního prostředí. Pojem podkladový správní akt označuje různé druhy aktů vydaných správními úřady, které slouží jako východisko pro konečné rozhodnutí ve správním řízení. Práce se nezaměřuje pouze na závazné podkladové akty, ale i na další podkladové akty nižší právní síly. Součástí práce je i speciální úprava podkladových aktů pro sankční řízení. Hlavními podklady práce byly: aktuální platná právní úprava této problematiky, odborná literatura, metodiky správních úřadů, rozhodnutí správních soudů a vlastní praktická zkušenost autora. Počátek práce zahrnuje obsah a seznam použitých zkratek. Třetí kapitola obsahuje úvod, kde autor představuje důvod pro výběr tématu práce, tj. časté použití podkladových správních aktů v oblasti životního prostředí a jejich vliv na správní řízení. Dalšími důvody k výběru práce byly různá míra závaznosti a problematické názvosloví těchto aktů a orgánů, které je vydávají. V kapitole je také stručně představena struktura práce. Na úvod navazuje čtvrtá kapitola nazvaná východiska právní úpravy podkladových aktů. Tato kapitola slouží k seznámení se společnými charakteristikami podkladových správních aktů a dalších podkladových aktů obsažených v práci....
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
Státní pozemkový úřad
Pernicová, Martina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Jako téma této rigorózní práce jsem vybrala nově vzniklý Státní pozemkový úřad. Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu jeho vzniku, organizace, činnosti a působnosti mu udělené právní úpravou s důrazem na převzetí činnosti Pozemkového fondu České republiky a rovněž transformaci činnosti a funkce Státního pozemkového úřadu v návaznosti na nový zákon č. 185/2016 Sb., který mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Hlavní část této práce představuje popis smluvních převodů zemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a převody ostatních pozemků; restituci majetku konfiskovaného státem fyzickým osobám a církvím a náboženským společnostem v rozhodném období od 25.2.1948 do 1.1.1990; hodnocení rozdílů vypořádání restitučních nároků fyzických osob a církví se státem; privatizace státního majetku; jednoduchých a komplexních pozemkových úprav. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitolu se zaměřuji na vysvětlení základní terminologie a institutů, které dají čtenáři vhled do české právní úpravy. V druhé kapitole popisuji transformaci Pozemkového fondu České republiky v Státní pozemkový fond a jeho základní popis a organizaci. Následně uvádím základní...
Specifika pozemkového vlastnictví církví
Biznárová, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Vlastnické právo k pozemkům je specifické nejen pro jedinečné vlastnosti půdy ale i proto, že tvoří nesmírně důležitý právní institut ovlivňující existenci a fungování společnosti. Pozemkové vlastnictví je historicky neodmyslitelně spjato s církvemi a bylo také předmětem častých sporů. Nad majetky církví byl vykonáván nepřetržitý veřejný dozor, který byl v období josefinských reforem zostřen a následně se v průběhu 20. století ještě zvýšila jeho intenzita a došlo k početným omezením tohoto vlastnického práva. V této diplomové práci se zaměřuji na specifika pozemkového vlastnictví církví, jeho popis a historický vývoj. Závěrem své práce v souvislosti s přijetím dlouho očekávaného zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, rozebírám způsob vypořádání státu a církví ve vztahu k pozemkům, které byly předmětem majetkové křivdy a následně popisuji i proces samotného vydávaní nárokovaných pozemků. S ohledem na mou zajímavou pracovní zkušenost v advokátní kanceláři, kde jsem měla možnost podílet se na posuzování výzev k vydání pozemků a jiných nemovitých věcí uplatněných oprávněnými osobami, jsem se rozhodla rozebrat předmětnou problematiku ve své diplomové práci komplexněji. Na základě doporučení vedoucí této diplomové práce JUDr. Martiny Frankové Ph.D.,...
Právní úprava ochrany klimatu v "post-kjótském" období
Němeček, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast práva ochrany přírody v oblasti globálních klimatických změn, a to v rovině mezinárodní, tj. mezinárodní smlouvy a úmluvy, legislativy Evropské unie a právní úpravy v České republice. Roky 2012 a 2015 byly z hlediska předpokládaného konce prvního (a původně jediného) kontrolního období Kjótského protokolu důležitými mezníky. Krom historického vývoje mezinárodního práva na ochranu klimatu, spočívajícího ve stručném výčtu dosavadních konferencí Rámcové úmluvy o změně klimatu, je v práci obsažena i předposlední klimatická konference v Paříži společně s předpoklady jeho dalšího směřování a dále pak i doporučení de lege ferenda. Podobně se práce věnuje i legislativě EU a ČR, především oblasti systému obchodování s emisními povolenkami. Okrajově jsou zmíněny i adaptační strategie EU a ČR, na které se právo na ochranu klimatu posledních let zaměřuje stále více. Klíčová slova Klimatická změna, Pařížská dohoda, emisní povolenka, COP
Náhrada za odnětí a omezení vlastnického práva k pozemkům
Šafránek, Petr ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený pohled na problematiku právní úpravy náhrad za odnětí a omezení vlastnického práva k pozemkům. Práce se mimo úvodu a závěru člení na šest kapitol. První kapitola stručně vysvětluje základní instituty s důrazem na zvláštnosti pozemku. Druhá kapitola rozebírá podmínky vyvlastnění. Třetí kapitola se zaměřuje na náhrady za vyvlastnění pozemků. Čtvrtá kapitola se věnuje omezením vlastnického práva. Pátá kapitola analyzuje náhrady za omezení vlastnického práva k pozemkům. Šestá kapitola rozebírá vybrané předpisy práva životního prostředí z hledisek, kterým se věnují kapitoly čtvrtá a pátá. Závěrem diplomová práce rekapituluje hlavní zjištěné poznatky. Pokud jde o náhrady za vyvlastnění, právní úprava není stálá a umožňuje vznik neodůvodnitelných rozdílů mezi vlastníky pozemků. Co se týče omezení vlastnického práva k pozemkům, ne vždy je situace v otázce poskytování náhrad jednoznačná a v právní úpravě se v některých případech vyskytují mezery. Tyto je však možné překlenout judikaturou.
Selected topics from climate change law with a focus on the transfer of technologies
Vrbová, Zuzana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
První část diplomové práce se zabývá obecně vývojem mezinárodního práva ochrany klimatu. Vysvětluje, proč je v současnosti tato oblast práva v centru pozornosti, a to především z důvodu stále častěji zmiňovaných dopadů globálních teplotních změn na životní prostředí a lidskou společnost. Uvádí, jaké mezinárodní smlouvy oblast ošetřují - jde o Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu, která funguje jako právní rámec pro celý klimaticko-právní režim, Kjótský protokol, jakožto právní nástroj ukládající konkrétní povinnosti co se týče snižování emisí a Pařížskou dohodu, která vznikla pod dikcí Rámcové úmluvy, ovšem dá se považovat za novou samostatnou mezinárodní smlouvu. Autorka predikuje, že právě tato dohoda bude udávat směr celého právního odvětví, a proto se v první části práce soustředí především na tuto mezinárodní multilaterální smlouvu. Odhaluje její nedostatky, především jistou neambicióznost některých bodů dohody a problematickou vymahatelnost jednotlivých ustanovení, kterážto se bude silně odvíjet od dobrovolnosti států implementovat je do svých domácích právních systémů. Druhá část se detailněji zaměřuje na jeden aspekt vztahující se ke generální problematice uvedené v první části. Autorka zdůrazňuje důležitost nízkouhlíkových technologií při snižování emisí a jejich roli v klimaticko-právním...
Právní režim ochrany biodiverzity mořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Majovská, Barbara ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Mořské dno bylo dlouho dobu neprobádanou oblastí a stále o něm nemáme všechny informace. V druhé polovině 20. století umožnil vývoj techniky lepší prozkoumání mořského dna. Byly objeveny podmořské hory, hydrotermální vývěry a další útvary, kolem kterých se vyskytují bohaté ekosystémy, které jsou v dnešní době ohroženy těžbou minerálů, hlubokomořským rybolovem, bioprospekcí a hlubokomořským turismem. Většina mořského dna se nachází mimo oblast národní jurisdikce a v současné době neexistuje žádná právní úmluva zaměřená na ochranu této oblasti. V této práci je vysvětlen pojem biodiverzity, její význam a formy ohrožení. Dále jsou analyzovány hlavní právní nástroje ochrany biodiverzity mořského dna, mezi které patří Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982, tzv. ústava oceánu. V době přijetí této úmluvy se teprve rozvíjely činnosti na mořském dně. Úmluva UNCLOS proto reguluje pouze průzkum a těžbu minerálních zdrojů na mořském dně za hranicemi národní jurisdikce, v tzv. Oblasti. Význam Úmluvy UNCLOS pro ochranu mořského prostředí byl tedy omezený. Díky činnosti Úřadu pro mořské dno a Komory pro spory týkající se mořského práva se ochrana mořské biodiverzity zlepšila. Rozhodnutí a Doporučení Úřadu pro mořské dno respektují moderní principy práva životního prostředí, jako je princip předběžné opatrnosti a...
Veřejnoprávní omezení vlastnického práva k pozemku v ČR
Hoch, Jiří ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Vlastnické právo je v České republice, stejně jako v ostatních demokratických zemích, uznáno za jedno ze základních práv člověka a je mu poskytována ochrana předpisy nejvyšší právní síly. Spolu s rozvojem moderní společnosti je čím dál více omezováno a dávno byla opuštěna teorie o vlastnickém právu jako neomezeném panství nad věcí. Jsou-li předmětem vlastnického práva pozemky, jsou omezení četnější a intenzivnější, protože pozemky se v mnohém od ostatních předmětů vlastnictví odlišují. Odlišné jsou především tím, že jich je omezené a konečné množství, jsou nepřemístitelné a jako půda představují jednu ze základních složek životního prostředí. Spolu se stále stoupajícím množstvím lidí na Zemi a jejich rychle rostoucími nároky na využití půdy tak musí pozemky plnit stále více funkcí současně, a to ve prospěch stále většího okruhu osob. Vzrůstá také potřeba ochrany ekologických vlastností půdy. Ze všech těchto důvodů je zapotřebí výkon vlastnických práv k pozemkům regulovat a tedy omezovat. Omezení vlastnického práva k pozemkům ve veřejném zájmu, jsou upravena předpisy veřejného práva. Klíčová slova: vlastnictví pozemku, omezení, veřejný zájem

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 182 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Žákovská, Karolína
1 Žákovská, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.