|
|
Permakulturní praktiky a možnosti jejich využití
Žáková, Erika
První část bakalářské práce definuje pojem permakultura, její historii a následně popisuje permakulturní principy a praktiky, které lze využívat ve venkovském a městském pro-středí. V druhé části autorka srovnává rozdíly v agrotechnickém přístupu a výnosech u permakulturního a intenzivního zemědělství. Snahou bylo zachytit a objektivně posoudit výhody i nevýhody těchto typů zemědělství a určit limitní faktor. V rámci terénního šet-ření proběhla návštěva přírodní zahrady, která patří k rodinnému domu. Výsledkem je vytvoření plánu, fotodokumentace, popis pěstovaných plodin a praktik využívaných v této zahradě.
|
|
|
Finančné dopady dane z nehnuteľností na financovanie obcí a vplyv zmien sadzieb na priamu stránku rozpočtu obce Tišnov
Žáková, Erika
Práce je tvořena dvěma částmi. V první, teoretické, je možné najít rešerši týkající se obce, rozpočtu obce, a hlavně jeho příjmové části a největší složku tvoří Zákon č. 338/1992, Zákon České národní rady o dani z nemovitých věcí ve znění účinném od 1. 1. 2016. Praktická část se soustředí na zkoumání tohoto zákona v letech 2005 až 2016, na zjišťování změn, které v těchto letech v zákoně nastaly a jaký finanční dopad měly na obec Tišnov a její rozpočet. V další části jsou zjištěné informace zevšeobecněny k obcím podobné velikosti jako je obec Tišnov. Diskuze je tvořena názory a možnými metodami zefektivnění daně z nemovitých věcí různými autory a v závěru jsou tyto názory shrnuté a porovnané.
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti molicím
ŽÁKOVÁ, Erika
Molice patří mezi významné skleníkové škůdce, kteří mohou způsobovat nemalé škody na pěstovaných plodinách. Jejich škodlivost spočívá v tom, že vysávají z rostlin šťávu a produkují medovici, na které se usazují a poté rostou saprotrofní černě, které snižují asimilační plochu listů. Nejzávažnější škodlivost molic je přisuzována přenosem rostlinných virů. Nejvýznamnějšími zástupci molic, které se běžně ve skleníku vyskytují, jsou molice skleníková Trialeurodes vaporariorum a molice bavlníková Bemisia tabaci. Pro regulaci populací molic ve skleníku se používá sezóně inokulativní strategie biologické ochrany rostlin, kdy je cílem okamžité překrytí tohoto škůdce správnou volbou přirozených nepřátel. V regulaci populace molic ve skleníku přispívá biologická ochrana rostlin, a to konkrétně využívání přirozených nepřátel na bázi makroorganismů a mikroorganismů. Mezi makroorganismy jsou řazeny parazitoidi a predátoři molic. Nejvýznamnějšími komerčně používanými parazitoidy molic jsou dravé vosičky Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus a E. mundus. Predátory využívanými záměrně v biologické ochraně rostlin jsou dravá ploštice Macrolophus caliginosus, dravé slunéčko Delphastus catalinae a dravý roztoč Amlyseius swirskii. Parazitické vosičky jsou úzce specializované na oba druhy molic, zatímco predátoři jsou polyfágní druhy, které se mohou živit na více druhů škůdců. Proti molicím se v zahraničí využívají i biopreparáty na bázi entomopatogenních hub. Nejvýznamnějšími druhy jsou Aschersonia aleyrodis, Isaria fumosorosea, Beauveria bassiana a Lecanicillim muscarium. Pro efektivní použití těchto bioagens je důležité mít znalosti nejen o škůdci samotném, ale mít znalosti interakce škůdce - přirozený nepřítel - hostitelská rostlina. Důležité je tedy provádět kvalitní monitoring molic ve skleníku, aby použití přirozených nepřátel bylo rentabilní.
|
host ::
RSS.