Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Epigenetická dědivost ovlivňující chovaní následujících generací a její zvratnost během ontogeneze
Freisingerová, Kateřina ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Švorcová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zaměřit se na možné mechanismy přenosu změn, které jsou podmíněny epigenetickými modifikacemi, které by mohly ovlivnit specifické chování a fenotyp u potomků. Dědivost může být vedena jak přes maternální, tak paternální linii. Lze ji rozdělit do dvou odlišných skupin přenosu, a to intragenerační a transgenerační. Tato práce se zaměřuje na možné mechanismy transgeneračního přenosu. Epigenetické mechanismy vedoucí k navození změn fenotypu organismu spočívají v ovlivnění regulace čtení DNA, a to přes několik úrovní, jako je methylace DNA, chemické úpravy, acetylace a jiné posttranslační modifikace, a hlavně nekódující RNA molekuly. Dnes je již známo nespočet studií, které se zabývají vysvětlením těchto molekulárních procesů zprostředkovaných enviromentálními vlivy. Známé jsou mateřská péče, chemikálie nebo traumatické zážitky. Existují příklady traumatických enviromentálních vlivů, u kterých lze pozorovat fyziologické změny regulace HPA osy s následnou změnou v expresi genů pro tzv. depresivní a úzkostlivý fenotyp. Většina experimentů se zaměřením na epigenetický přenos je prováděna převážně na hlodavčích modelech. Existují ale i studie, pozorující tento fenomén u lidí. Ty jsou často zkoumány z pohledu ovlivnění přes potravní deprivace těhotných žen, farmakologických látek (některá...
Teorie víceúrovňové selekce
Mihulka, Tomáš ; Švorcová, Jana (vedoucí práce) ; Toman, Jan (oponent)
Víceúrovňová selekce je pokusem o sjednocení rozdílných přístupů k problému úrovně selekce. Tato práce zkoumá principy, východiska, varianty a problémy této koncepce. Zvláštní důraz je kladen na vztah této teorie ke genocentrizmu a prezentaci evidence obhajující užitečnost víceúrovňové selekce při analýze evolučních změn.
Organic memory in embryonic development
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kull, Kalevi (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá tématem organické paměti, její definicí a funkcí, a stejně tak i jejími pojetími z různých historických hledisek. Užívám pojem "organické paměti" ve vztahu k autorům, kteří se tímto tématem již dříve zabývali (Elsasser 1987, Otis 1994, Barbieri 2003) a dále i jako pojem, který představuje paměť jinou než neuronovou/mozkovou. Obecné metafory paměti (v tomto případě paměti neuronové) jsou zásadně spojeny s pojmy jako úložiště, matice či místo. Pro spíše materialisticky založená pojetí paměti je navíc příznačné, že různé stavy jako emoce či vlastnosti mysli mohou být konkrétně lokalizovány v mozku. Na druhou stranu někteří filosofové popisovali paměť jako primárně časovou entitu bez konkrétní závislosti na hmotě či místě. Otázka organické paměti byla živá již v biologii 19. století, spojena především s filosofií lamarkismu (Hering 1870, Haeckel 1876, Butler 1910). Představy o organické paměti se v té době pohybovaly mezi vitalistickými a spíše materialistickými koncepcemi: v těch prvních byly buňkám či částečkám paměti přisuzovány psychologické atributy; ty druhé byly založeny na fyzikální či karteziánské doktríně a popisovaly paměť jako lokalizovatelné úložiště stop či fyzikálních vln. Nejdeterminističtější koncepce paměti jsou zakořeněny v metafoře počítače, i...
Organické kódy a paměti
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
5 Abstract The backgrounds of Marcello Barbieri's semantic biology and the semiotic biology are confronted in the issue of autonomy of living systems. In the place of an interpreter in Pierce's triad, in Barbieri's case there stands a code. Although both concepts attribute important status to the meaning in biology (which is left out outside the scope of semiotic tradition), both concepts are by definition different in the way of apprehension the nature of living systems and of basic biological ideas. Codes are considered to have fundamental status in Barbieri's concept. From this point of view the analysis of histone code hypothesis seems to be appropriate. Can we say (according to our today's scientific knowledge) that histone code truly fulfills demands of Barbieri's concept of codes? Another Barbieri's idea of epigenesis functioning on the basis of biological memory can be unfolded not only thanks to analysis of the phylotypic stage's role, but also by similar analysis of the homeotic genes' role in morphogenesis of vertebrates, because even these genes can be regarded as biological memory of species. These analyses will lead us step by step to the negation of the thesis "cultura contra natura".
Teorie víceúrovňové selekce
Mihulka, Tomáš ; Švorcová, Jana (vedoucí práce) ; Toman, Jan (oponent)
Víceúrovňová selekce je pokusem o sjednocení rozdílných přístupů k problému úrovně selekce. Tato práce zkoumá principy, východiska, varianty a problémy této koncepce. Zvláštní důraz je kladen na vztah této teorie ke genocentrizmu a prezentaci evidence obhajující užitečnost víceúrovňové selekce při analýze evolučních změn.
Transgenerační epigenetická dědičnost u savců
Dostálová, Veronika ; Švorcová, Jana (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Transgenerační epigenetická dědičnost u savců je diskutované téma v současné biologii. Epigenetické modifikace jsou molekuly, které hrají zásadní roli v regulaci genové transkripce. Epigenetické modifikace regulují ustavování jiných epigenetických modifikací a na celkovém procesu epigenetického stavu se podílí vnitřní i vnější buněčné nebo organismální prostředí. Jelikož jsou tyto molekuly schopny regulovat genovou transkripci v odpovědi na prostředí, podílí se tak na fenotypových projevech organismu. Je důležité zmínit, že epigenetické procesy jsou ovlivňovány také buněčnou či organismální historií. Vyvstává otázka, zda mohou tyto molekuly předávat informaci skrze savčí pohlavní linii do dalších generací. Existuje transgenerační dědičnost u savců? Experimentální data ukazují, že je tomu tak. Jaký to může mít dopad na naše vnímání evoluce? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Organic memory in embryonic development
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kull, Kalevi (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá tématem organické paměti, její definicí a funkcí, a stejně tak i jejími pojetími z různých historických hledisek. Užívám pojem "organické paměti" ve vztahu k autorům, kteří se tímto tématem již dříve zabývali (Elsasser 1987, Otis 1994, Barbieri 2003) a dále i jako pojem, který představuje paměť jinou než neuronovou/mozkovou. Obecné metafory paměti (v tomto případě paměti neuronové) jsou zásadně spojeny s pojmy jako úložiště, matice či místo. Pro spíše materialisticky založená pojetí paměti je navíc příznačné, že různé stavy jako emoce či vlastnosti mysli mohou být konkrétně lokalizovány v mozku. Na druhou stranu někteří filosofové popisovali paměť jako primárně časovou entitu bez konkrétní závislosti na hmotě či místě. Otázka organické paměti byla živá již v biologii 19. století, spojena především s filosofií lamarkismu (Hering 1870, Haeckel 1876, Butler 1910). Představy o organické paměti se v té době pohybovaly mezi vitalistickými a spíše materialistickými koncepcemi: v těch prvních byly buňkám či částečkám paměti přisuzovány psychologické atributy; ty druhé byly založeny na fyzikální či karteziánské doktríně a popisovaly paměť jako lokalizovatelné úložiště stop či fyzikálních vln. Nejdeterminističtější koncepce paměti jsou zakořeněny v metafoře počítače, i...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.