Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení kvalitativní produkce a kvalitativního přírůstu v porostech na LÚ Klokočná
Švec, Otakar ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pulkrab, Karel (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá produkčně -- ekonomickou analýzou současné-ho stavu porostů v různém stupni strukturní diferenciace a návrhem optimalizace jed-notlivého výběru stromů v rámci LÚ Klokočná, kde jsou původně smrkové a borové stejnověké monokultury transformovány prostřednictvím jednotlivého výběru stromů na porosty strukturně diferencované s cílem dosažení vyrovnané výběrné struktury. V rámci 18 trvalých výzkumných ploch (9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) A - kyselé smíšené dubové bučiny, 9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) B - kyselé smíšené dubové jedliny) byly analyzovány dendrometrické, strukturní a přírůstové charakteristiky po-rostů i jednotlivých stromů. Na základě pokácených vzorníků bylo dále analyzováno složení jakostních tříd sortimentů surového dříví smrku a borovice v závislosti na strukturní diferencovanosti porostu a stanovištních podmínkách. Syntézou uvedených veličin byla hodnocena finanční hodnota zásoby porostů, roční hodnotový přírůst a cílová tloušťka jednotlivých smrku a borovice. Z výsledků analýz vyplývá, že snižování homogenity porostů má pozitivní vliv na tloušťkový přírůst jednotlivých stromů. Naopak negativním efektem snižování homo-genity porostů je horší kvalita smrkového dříví, která se projevuje snížením průměrné ceny za m3 o 3 -- 4 %. Lepší kvalita dříví smrku i borovice a s tím spojená vyšší prů-měrná cena za m3 byla nalézaná v porostech patřících do TVL A. Smrky i borovice v porostech náležících do typu vývoje lesa A dosahují také o 8 -- 13 cm vyšších cílo-vých výčetních tlouštěk oproti těmto dřevinám v typu vývoje lesa B. Proces transformace v rámci LÚ Klokočná výrazně ovlivňuje produkčně -- ekonomické charakteristiky porostů, které zatím neodpovídají strukturním, produkčním ani eko-nomickým parametrům ideálu výběrného lesa. Pro dosažení jeho vyrovnaného stavu je nejprve potřebné definovat modelové charakteristiky, které odpovídají produkčnímu, potažmo ekonomickému potenciálu porostů v odlišných růstových podmínkách na dané lokalitě, a dále pak usměrňovat tyto porosty směrem k vytyčenému cíli.
&-lt;i&-gt;Potenciál využití brassinosteroidů v lesním semenářství, školkařství a při zakládání lesa&-lt;/i&-gt;
Bach, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Švec, Otakar (oponent)
Brassinosteroidy (BRs) jsou rostlinné steroidní hormony, které mohou mít za určitých podmínek pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin a byly označeny jako v pořadí již šestá skupina rostlinných hormonů. Přírodní brassinolid byl poprvé izolován z pylu řepky olejky (Brassica napus L.). V současné době se vyrábějí především synteticky a jsou účinné při velmi malých koncentracích. V několika studiích byl prokázán jejich pozitivní vliv na růst, kvetení, klíčení a překonávání stresových podmínek u různých druhů rostlin. Dosavadní vědecké studie, zabývající se vlivem brassinosteroidů na rostliny byly aplikovány především na zemědělské plodiny. Výzkum v oblasti lesního semenářství a školkařství donedávna téměř zcela chyběl. V České republice se využitím brassinosteroidů v lesnictví začala v nedávné době zabývat i Katedra pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Cílem této diplomové práce je vypracování literární rešerše na téma brassinosteroidy a shrnout dosavadní výzkum jejich vlivu na rostliny. Další část je věnována vlivu brassinosteroidů na klíčení semen borovice lesní (Pinus sylvestris) v běžných podmínkách av podmínkách stresových. Výsledky praktické studie ukazují, že brassinosteroidy mají kladný vliv na klíčení semen borovice v běžných podmínkách, kdy semena ošetřená v BRs roztoku vykazují mnohem vyšší klíčivost, než semena v kontrolních vzorcích. Pozitivní vliv se u semen borovice lesní neprojevil při stresu způsobeném zvýšenou teplotou prostředí. V oblasti lesního školkařství ve středoevropských podmínkách nebyl v dosavadních výzkumech zjištěn prokazatelně pozitivní vliv BRs na sadební materiál.

Viz též: podobná jména autorů
9 ŠVEC, Ondřej
9 Švec, Ondřej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.