|
|
Vliv parametrů prostředí na rybí společenstva toků povodí Labe a Odry
Kůra, Luboš ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent)
ABSTRAKT V povodí Labe a Odry byl zkoumán vliv parametr prost edí na zm ny ve struktu e společenstev ryb. Výzkum probíhal na 819 lokalitách, které byly proloveny v období mezi lety 1993 až 2007. Celkem byl testován vliv 46 faktor získaných z mapy prost ednictvím geografického informačního systému a 10 faktor získaných p ímo z terénu. K hodnocení vlivu t chto faktor bylo užito nep ímých (detrended correspondence analysis, DCA) a p ímých (canonical correspondence analysis, CCA) mnohorozm rných ordinačních metod. Analýzy byly provád ny s daty o prezenci-absenci i relativní abundanci jednotlivých druh . DCA dob e reflektuje zm ny ve společenstvech v podélném profilu tok . CCA poukazuje na významný vliv regionální a časové variability a vliv jednotlivých faktor . Z analyzovaných faktor nejlépe charakterizují společenstva ryb této oblasti vzdálenost lokality od pramene, spád toku, nadmo ská výška lokality, zastoupení orné p dy v povodí, počet rybník v dílčím povodí nad lokalitou, typ rybné vody a teplota vody (jediný z parametr z terénu). Analyzované faktory lépe vystihují variabilitu společenstev ryb v povodí Odry než v povodí Labe. Z b žn se vyskytujících druh se nejblíže k prameni vyskytují siven americký a vranka pruhoploutvá, velice rozdílné ekologické nároky v prost edí horních tok mají siven...
|
|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Dušek, Martin (oponent)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Genetic variability of the genus Alburnoides in Azerbaijan
Omelchenko, Dmytro ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Region Kavkazu je charakterizován vysokou úrovní endemizmu a bohatstvím taxonů ryb. Ázerbájdžán je stát, který je situovaný na rozhrání mezi Evropou a Asii, a jeho řeky tečou do Kaspického moře. Přírodní prostředí tohoto státu představují různorodé habitaty s diversifikovanou faunou a daný region je velmi atraktivní také pro biogeografický výzkum, jelikož leží na rozhraní dvou různých ekoregionů. I v současné době stále chybějí podrobné znalosti o sladkovodních rybách z toho regionu. Ouklejky (Alburnoides Jeitteles, 1861, Actinopterygii, Cyprinidae) jsou rodem drobných sladkovodních ryb, které byly vybrány jako objekt výzkumu také kvůli početným objevům a popisům nových druhů z okolních států. Předkládaná práce je jedná z mála molekulárních studií, která se pokouší vyřešit taxonomickou situaci uvnitř rodu Alburnoides, popsat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými populacemi a poskytnout biogeografické interpretace pro ichtyofaunu z povodí řek Kaspického moře. V práci byly použity jak mitochondriální (cytochrom b, cytochrom oxidáza podjednotka I) tak i jaderné (RAG1, rodopsin) markery a analýzy maximální věrohodnosti (Maximum Likelihood), maximální parsimonie (Maximum Parsimony) a Bayesovské analýzy byly použité k rekonstrukci fylogenetických a fylogeografických vztahů. Dále byla použita metoda...
|
|
| |
|
|
Analýza stanovištních preferencí obojživelníků v severovýchodní části okresu Třebíč
Jeřábková, Lenka ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
7 ABSTRAKT V severovýchodní části okresu Třebíč bylo opakovaně monitorováno 108 vodních ploch v letech 2004 a 2005 a prokázáno rozmnožování 11 druhů. U Bombina bombina, Bufo bufo, Bufo viridis, Hyla arborea, Pelobates fuscus se jednalo o potvrzení předešlých údajů, naopak druhy Triturus cristatus, Triturus vulgaris, Rana temporaria, Rana dalmatina, Rana esculenta synklepton byly na sledovaném území objeveny nově. Výrazně vyšších hodnot frekvence výskytu jednotlivých druhů dosáhly BufBuf (60,2 %), RanEscSyn (78,7 %) a HylArb (48,1 %). Naproti tomu druhy TriCri, TriVul, BufVir, RanArv, RanDal byly ve sledovaném území zastoupeny s frekvencí nižší. Byla zjištěna pozitivní korelace podílu litorální, natantní a submerzní vegetace a průhlednosti vodního sloupce a naopak negativní korelace míry zastavěného území s počtem druhů obojživelníků rozmnožujících se na vodní ploše. Redundanční analýzou (RDA) byl stanoven statisticky průkazný vliv environmentálních proměnných (podíl litorální vegetace, průhlednost, velikost vodní plochy a počet dalších vodních ploch v okruhu 500 m) na výskyt obojživelníků na vodních plochách a byly navrženy "ideální rozmnožovací plochy" pro jednotlivé druhy. Nebyly zjištěny žádné rozdíly vlivu environmentálních faktorů na druhovou diverzitu při použití souborů dat s různým počtem druhů....
|
|
| |
|
| |
|
|
Fylogeografie rodu Squalius v Albanii
Lerch, Zdeněk ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce na téma Fylogeografie rodu Squalius v Albánii popisuje genetickou diverzitu tohoto rodu v Albánii a přilehlých oblastech a to na základě molekulární analýzy cytochromu b. V této oblasti byly identifikovány celkem tři linie nejasného taxonomického postavení, které se vzájemně geneticky lišily v průměru o 1,6 % - 2,1 %. Jedna linie je rozšířena směrem na sever od Albánie, v celé perijadranské oblasti, další linie se vyskytuje hlavně v severní polovině Albánie a konečně třetí linie má centrum výskytu v oblasti starých tektonických jezer Prespa a Ochrid, odkud proniká zejména do jižní části Albánie. V povodí Ochrid -Drin- Skadar systému se obě linie vyskytují sympatricky. Fylogenetická a taxonomická situace rodu Squalius se v této části Balkánu jeví jako zajímavé téma i pro budoucí detailnější studie. Klíčová slova: Squalius, Albánie, cytochrom b, fylogeografie
|
|
|
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
|
|
| |
host ::
RSS.