|
|
Research on ghrelin mechanisms for the prevention of relapse in cannabinoid addiction
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Konopí a kanabinoidy jsou často užívány k rekreačním a léčebným účelům, ale rizika, která jsou s nimi spojena, bývají přehlížena. Poruchy a závislost spojené s užíváním kanabinoidů znepokojivě přibývají a účinná léčba v současné době chybí. Nedávno byl jako slibný mechanismus pro léčbu drogové závislosti navržen antagonismus receptoru růstového hormonu (GHSR1A). Úloha GHS-R1A a jeho endogenního ligandu ghrelinu ve zneužívání kanabinoidů však zůstává nejasná. Cíl: Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat, zda antagonista GHS-R1A, látka JMV 2959, může snížit intravenózní autoaplikaci (IVSA) WIN55,212-2 a tendenci k relapsu, a také snížit tetrahydrokanabinolem (THC) indukovanou podmíněnou preferenci místa (CPP). Metody: Pomocí intravenózní autoaplikaci (IVSA) u potkanů byla měřena reakce na posilující účinky WIN55,212-2 jako spontánní vyhledávání a konzumace drogy po premedikaci GHS-R1A antagonistou/JMV2959 nebo fyziologickým roztokem. Další změny chování potkanů byly pozorovány v modelu podmíněné preference místa (CPP), který hodnotil vliv JMV2959 na účinky THC. Výsledky: Po samostatné autoaplikaci WIN55,212-2 u potkanů byla látka JMV2959 v dávce 3 mg/kg podána intraperitoneálně 20 minut před třemi po sobě jdoucími denními 120minutovými sezeními, což významně snížilo počet stisknutí aktivní...
|
|
|
Výzkum účasti centrální ghrelinové signalizace v závislosti na metamfetaminu pomocí behaviorálních a molekulárních metod
Lapka, Marek ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Votava, Martin (oponent) ; Amchová, Petra (oponent)
v českém jazyce Zájem o peptidové hormony ovlivňující apetit, zejména ghrelin, postupně narůstá. Navyšuje se počet publikací zabývajících se účastí tohoto orexigenního peptidu v mechanismech obezity a různých druhů závislostního chování, nevyjímaje závislosti na stimulačních látkách včetně metamfetaminu. Zdá se, že centrální ghrelinová signalizace hraje důležitou roli v závislostním chování, a také při zpracování paměťových stop. Nedávno byl navržen antagonismus ghrelinového receptoru pro sekreci růstového hormonu (GHS-R1A) jako nadějný nástroj pro stále neuspokojivou terapii závislosti na metamfetaminu. Premedikace běžně používaného experimentálního antagonisty GHS-R1A, triazolového derivátu, látky JMV2959, významně snížila odměňovací a posilovací účinky metamfetaminu v řadě animálních modelů závislosti. Molekulární aspekty zapojení GHS-R1A ve specifických oblastech mozku jež souvisí s procesem závislosti však zůstávají nejasné. Tato práce dokládá, že akutní i subchronické (4 dny) podávání samotného JMV2959 v dávkách významně účinných v závislostních modelech (1 a 3 mg/kg intraperitoneálně), nemělo žádný vliv na paměťové funkce testované v Morrisově vodním bludišti u potkanů, stejně jako žádné významné účinky na molekulární markery spojené se zpracováním paměťových stop ve vybraných oblastech mozku...
|
|
|
Vliv vybraných kanabinoidů na kvantitativní EEG, chování a jejich terapeutický potenciál
Uttl, Libor ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Kanabinoidy a zejména CBD jsou dnes velmi diskutované téma s obrovským přesahem do mediálního prostoru. Jejich schopnost interagovat nejen kanabinoidními receptory, ale i dalšími drahami v výrazným "hypem", vede k testování kanabinoidů ve velmi širokém spektru indikací i přes nepříliš silnou evidenci účinků v klinické praxi. Dnes máme již více než 150 izolovaných kanabinoidů, ale výzkum je zaměřen pouze na několik hlavních kanabinoidů jako jsou například THC, CBD, kanabigerol, kanabichromen, hexahydrokanabinol. My jsme pro náš výzkum zvolili dva nejznámější kanabinoidy THC a CBD a naší klíčovou otázkou bylo, jako roli mají tyto kanabinoidy nejen samostatně, ale také jak spolu interagují při společném podání, jak ovlivňují chování a jak společně interagují závislosti na způsobu podání. Toto jsme souhrnně provedli v potkaních experimentech. Částečně překvapivě, jsme nepozorovali typickou kanabinoidní tetrádu (sníženou citlivost na bolestivé podněty, hypotermii, katalepsii a celkové snížení motorické aktivity) po podání THC, a proto jsme si položili otázku, co se stane, pokud místo THC použijeme potentnější a selektivnější syntetické kanabinoidy JWH 210. Dále v průběhu řešení disertační práce došlo k registraci CBD (Epidolex) pro léčbu epilepsie, konkrétně syndromu Dravetové a Lennox_Gaustova syndromu, a my...
|
|
|
The role of ghrelin signalling in the neurobiological mechanisms of rewarding effects of cannabinoids and opioids
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Úvod: Orexigenní peptid stimulujícího chuť k jídlu, vedle podpory energetické rovnováhy také navozuje odměňující účinky spojené s přejídáním. Mimo jiné se ukazuje, že ghrelin hraje důležitou roli v odměňujících/posilujících účincích alkoholu a návykových stimulantů. Nicméně zapojení ghrelinového mechanismu ve zneužívání a závislosti na opioidech a kanabinoidech není dosud dostatečně prozkoumáno. Cíle: Hlavním cílem této výzkumné práce bylo zjistit, zda premedikace antagonistou GHS- R1A (JMV2959) může snížit vyplavení dopaminu z nucleus accumbens shell (NACSh), indukovaný agonistou CB1R (kanabinoidní receptor typu 1) WIN55,212-2, což je považováno za klíčový impuls procesu závislosti. Bylo také otestováno, zda JMV2959 může ovlivnit účinky WIN55,212-2 a fentanylu na endokanabinoidy N-arachidonoylethanolamin (anandamid) a 2- arachidonoylglycerol (2-AG) a obsah kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v NACSh a dále specifikovat zapojení GHS-R1A umístěného ve ventrální tegmentální oblasti (VTA) a NACSh do pozorovaných změn v NAC. Dále bylo testováno, zda premedikace JMV2959 může snížit kanabinoidy (tetrahydrokanabinol/THC a WIN55,212-2) indukovanou behaviorální stimulaci. Metody: In vivo mikrodialýza byla použita ke stanovení změn dopaminu a jeho metabolitů v NACSh u potkanů po podání syntetického...
|
|
|
Výzkum mechanismů závislosti na metamfetaminu
Havlíčková, Tereza ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná dizertační práce se věnuje problematice závislosti na metamfetaminu. V první části se zaměřuje na nový perspektivní výzkum možností využití ghrelinového antagonismu ke snížení posilovacích účinků metamfetaminu, se záměrem přispět k hledání nového efektivnějšího přístupu/léčiva v zatím neuspokojivé terapii závislosti na metamfetaminu. Práce shrnuje dosavadní poznatky zabývající se možnostmi ovlivnění mechanismů závislosti na návykových látkách pomocí ghrelinového antagonismu, a především se dále zaměřuje na naši vlastní experimentální práci. Testovali jsme efektivitu antagonisty receptorů GHS-R1A, látky JMV2959, v experimentálních modelech závislosti na metamfetaminu. Doposud existuje jen minimum prací věnujících se této problematice. V experimentální části jsou shrnuty výsledky našich dvou studií sledujících vliv ghrelinového antagonisty na rozvoj závislostních posilovacích mechanismů, samotný příjem metamfetaminu a tendenci k relapsovému chování. S využitím metody drogou podmíněné preference místa (CPP) u potkanů jsme ve dvou experimentálních uspořádáních doložili významný vliv ghrelinového antagonismu na rozvoj utváření vazeb účinku metamfetaminu s prostředím i na již navozené vyhledávání prostředí spojeného s drogou. Prokázali jsme, že antagonista GHS-R1A má vliv na proces podmiňování...
|
|
|
Výzkum úlohy ghrelinu/GHS-R1A v kanabinoidní závislosti
Hronec, Martin ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Východiska: Konopné látky jsou nejčastěji užívané nelegální drogy vůbec. Aktuálně nejrozšířenější typy konopí s vysokým obsahem tetrahydrokanabinolu (THC) jsou spojeny s vyšším rizikem navození závislosti. Studie prokázaly roli ghrelinu a jeho receptoru GHS-R1A v mozkovém systému odměny, jež je zásadní pro posilovací mechanismy příjmu potravy i návykových látek. Protože účast ghrelinu v odměňovacích účincích kanabinoidů byla studována minimálně, experimentálně jsme tento vztah otestovali pomocí metody podmíněné preference místa (CPP). Cíl: V potkaním modelu zjistit zda: (A) akutní premedikace GHS-R1A antagonistou ovlivní projevy tetrahydrocannabinolem podmíněné preference místa; (B) ko-aplikace GHS- R1S antagonisty spolu s THC během podmiňování potlačí rozvoj CPP. Metodika: Potkaní samci (Wistar) byli rozděleni v rámci obou uspořádání vždy do tří skupin (dávka JMV2959 0, 1 nebo 3 mg/kg). První den jsme u potkanů zjistili přirozenou preferenci jednoho z kompartmentů (20 min). 2.-9. den probíhalo podmiňování s aplikací THC (0,3 mg/kg i.p.) v méně preferovaném kompartmentu a fyziologického roztoku v kompartmentu preferovaném. 10. den jsme znovu sledovali preferenci potkanů. V uspořádání (A) proběhla premedikace JMV2959 akutně 10. den před závěrečným testem; v uspořádání (B) jsme ko-aplikovali JMV2959...
|
|
|
Porovnání reflexních a operantních metod při vyšetření efektu léčby u modelu neuropatické bolesti
Panušková, Kristýna ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Farmakologická léčba neuropatické bolesti je stále nedostačující. Methylfenidát, psychostimulant zvyšující hladinu dopaminu a noradrenalinu, je používaným lékem u syndromu ADHD. U pacientů s ADHD léčených methylfenidátem byly zaznamenány změny v prahu bolesti. Cílem této práce bylo zjistit, zda methylfenidát ovlivní periferní neuropatickou bolest. Neuropatická bolest byla modelována u laboratorních potkanů metodou chronické konstrikce ischiadického nervu. Efekt methylfenidátu na evokovanou složku bolesti byl hodnocen u kontrolních zvířat a u zvířat s neuropatickou bolestí reflexními (plantar test, vonFrey test) i operantními testy (metoda teplotní podmíněné preference). Efekt methylfenidátu na spontánní složku bolesti byl hodnocen operantní metodou podmíněné preference místa. Tato studie prokázala, že methylfenidát v aplikační dávce 1 mg/kg má antialodynický efekt, avšak nepůsobí antinociceptivně. Dále jsme v této práci potvrdili, že methylfenidát v této nízké dávce nepůsobí jako atraktant a nemá vliv na spontánní bolest. Nakonec jsme porovnali jednotlivé metodiky měření bolesti a dospěli k závěru, že plantar test není vhodnou metodou pro evaluaci účinku analgetik. Klíčová slova: plantar test, vonFrey test, termální preference místa, podmíněná preference místa, vyšetření bolesti, neuropatická...
|
|
|
Dispozice a metabolismus kanabinoidů.
Hložek, Tomáš ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Předkládaná dizertační práce popisuje formou komentáře k vlastním originálním publikacím výsledky výzkumu problematiky kanabinoidů, tj. fytokanabinoidů a některých syntetických kanabinoidů, jejich farmakokinetiky a účinků. Práce je složena ze čtyř tematických okruhů: farmakokinetika delta-9- tetrahydrokanabinolu (THC) a kanabidiolu (CBD) u potkanů v závislosti na způsobu podání; časový profil THC u člověka (po inhalační aplikaci) a implikace pro bezpečnost v dopravě; farmakokinetický profil syntetických kanabinoidů u potkanů; extrakce a stanovení fytokanabinoidů v rostlinném materiálu. Předmětem prvního okruhu dizertační práce bylo stanovení farmakokinetických profilů THC, CBD po jejich jednotlivém a kombinovaném podání (váhový poměr 1:1) potkanům s ohledem na podání obvyklá u člověka, a to podání inhalační, perorální a subkutánní. V průběhu studie byl sledován časový profil hladin THC a jeho metabolitů (11-hydroxy-tetrahydrokanabinol, 11-OH-THC; kyselina 11-nor-delta-9- karboxytetrahydrokanabinolová, THCOOH) a/nebo CBD v séru a mozcích zvířat ve 24 hodinovém experimentálním intervalu. Kromě inhalačního podání, po aplikaci perorální a subkutánní koadministrace CBD inhibovala metabolismus THC, což vedlo k nárůstu koncentrací THC v séru i mozku pokusných potkanů, vzhledem ke kontrolním hodnotám po...
|
|
|
Možné perspektivní využití ghrelinových mechanismů v terapii závislostí na opioidech
Jeřábek, Pavel ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná disertační práce se věnuje úzké problematice nového perspektivního výzkumného směru, kterým je studium dosud minimálně prozkoumaných možností využití ghrelinového antagonismu v léčbě závislostí na opioidech. Shrnuje nejzákladnější obecné principy neurobiologických mechanismů závislosti na návykových látkách a základní léčebné směry a postupy, které z těchto poznatků vycházejí. V práci je uváděna jedna z nejužívanějších definic závislosti jako onemocnění spolu s faktory, které k jejímu vzniku a průběhu přispívají. V hlavních rysech jsou zde popsány jednotlivé opakující se fáze (cykly) závislostí na návykových látkách spolu s popisem předpokládané účasti jednotlivých mozkových struktur a základních neuromediátorů, které se těchto fází účastní, včetně odkazů na nejdůležitější literární poznatky o úloze ghrelinu v mechanismech závislostí, podrobněji zaměřených na mechanismy působení ghrelinu v závislosti na opioidech. Ve vlastní experimentální části jsou uvedeny výsledky experimentů in vivo mikrodialýzy nukleus accumbens u potkanů s premedikací antagonistou ghrelinového receptoru GHS-R1A, látkou JMV2959, a to jak v akutním experimentu s jednorázovým podáním dávek morfinu, tak i v experimentu sub-chronickém, ve kterém byl morfin podáván pokusným zvířatům ve zvyšujících se dávkách po dobu pěti...
|
|
|
Dispozice nových syntetických drog v organismu. Studium biotransformace a farmakokinetiky. Toxikologická detekce v biologických materiálech.
Židková, Monika ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Šustková, Magdaléna (oponent) ; Šanda, Miloslav (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce bylo studium biotransformace a farmakokinetiky vybraných stimulačních látek ze skupiny katinonů a aminoindanů na experimentálních potkanech. Práce je tematicky řazena do dvou okruhů: biotransformační studie mefedronu, methylonu, 5,6-methylendioxy-2-aminoindanu (MDAI) a studia časových distribučních profilů mefedronu, methylonu, MDAI a nafyronu. Dizertační práce shrnuje vlastní originální publikace z této oblasti. Po jednorázové subkutánní dávce studovaných drog potkanům byly v předem daných časových intervalech odebrány krev a orgány (mozky, plíce, játra). Pro biotransformační studii byla sbírána potkaní moč v časovém intervalu 0-24 hod. po subkutánním podání. Pro detekci metabolitů i kvantitativní analýzu byla použita LC- HRMS metoda. Výsledky biotransformačních studií přinesly nové poznatky o metabolismu studovaných látek. V moči po podání mefedronu bylo identifikováno, kromě původní látky, deset metabolitů fáze I a pět metabolitů fáze II porovnáním s MS2 spektry referenčních standardů a/nebo MS2 spektry dříve identifikovaných metabolitů. Hlavní metabolickou cestou byla N-demethylace vedoucí ke vzniku normefedronu, který se dále konjugoval s dikarboxylovými kyselinami jantarovou, glutarovou a adipovou. Další metabolické cesty fáze I zahrnovaly oxidaci...
|
host ::
RSS.