Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.
Vliv sunitinibu na expresi P-selektinu v normotenzních a hypertenzních potkanů
Šumberová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Kateřina Šumberová Konzultant: Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv sunitinibu na expresi P-selektinu u normotenzních a hypertenzních potkanů Cíl: Cílem této práce bylo stanovení exprese P-selektinu jako možného prediktivního markeru probíhající endoteliální dysfunkce vedoucí k arteriální hypertenzi v aortě u SHR potkanů a současně u WKY potkanů po podávání léčiva sunitinibu. Metody: Použili jsme inbrední samce SHR a WKY potkanů, každá ze skupin byla rozdělena na dvě podskupiny, z nichž jedné se podávalo léčivo sunitinib a druhé kontrolní skupině placebo - voda. Schéma podávání sunitinibu u skupiny SHR potkanů bylo 8 týdnů sunitinib - 5 dnů pauza - 8 týdnů podávání. Vzhledem k incidenci toxicity, byla u kmene WKY potkanů poslední fáze podávání sunitinibu zkrácena na 2 týdny. Byla použita imunohistochemická analýza odebraných aort metodou ABC s detekcí pomocí DAB jako chromogenu. Výsledky: V rámci imunohistochemické analýzy nebyla prokázána očekávaná exprese P - selektinu ani u jedné ze 4 skupin zvířat. Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvířat - exprese P-selektinu nebyla detekována ani u SHR kmene ani u WKY kmene. Závěr:...
Význam transformujícího růstového faktoru beta 1 a endoglinu v aterogenezi
Šumberová, Kateřina ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Autor: Kateřina Šumberová Název: Význam transformujícího růstového faktoru beta 1 a endoglinu v aterogenezi Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl: Cílem této diplomové práce je rešerše dostupných odborných poznatků o ateroskleróze, TGF - β1 (transformačním růstovém faktoru beta 1) a endoglinu a jejich roli v aterogenezi. Hlavní poznatky: TGF - β1 podporuje stabilitu aterosklerotického plátu, působí protizánětlivě a zabraňuje tak rozvoji a progresi aterosklerózy. TGF - β1 zároveň však omezuje regenerační schopnost endotelu, snižuje produkci vazodilatačních látek a naopak podporuje tvorbu vazokonstriktorů v cévní stěně. TGF - β1 podporuje vznik a rozvoj hypertenze, což přispívá k rychlejší aterogenezi. Endoglin je transmembránový protein, tvoří součást receptoru pro TGF - β a reguluje jeho signalizaci. Podle aktuálních poznatků se uvažuje o antiaterogenním působení endoglinu na cévní endotel. Závěry: Tyto výsledky naznačují, že role TGF - β1 a endoglinu v aterogenezi zůstává stále nejednoznačná. Pro určení přesných mechanismů a významů TGF - β1 a endoglinu v rozvoji a progresi aterosklerózy je nutný další výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: Ateroskleróza, TGF - β1, endoglin
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
Vliv sunitinibu na expresi P-selektinu v normotenzních a hypertenzních potkanů
Šumberová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Kateřina Šumberová Konzultant: Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv sunitinibu na expresi P-selektinu u normotenzních a hypertenzních potkanů Cíl: Cílem této práce bylo stanovení exprese P-selektinu jako možného prediktivního markeru probíhající endoteliální dysfunkce vedoucí k arteriální hypertenzi v aortě u SHR potkanů a současně u WKY potkanů po podávání léčiva sunitinibu. Metody: Použili jsme inbrední samce SHR a WKY potkanů, každá ze skupin byla rozdělena na dvě podskupiny, z nichž jedné se podávalo léčivo sunitinib a druhé kontrolní skupině placebo - voda. Schéma podávání sunitinibu u skupiny SHR potkanů bylo 8 týdnů sunitinib - 5 dnů pauza - 8 týdnů podávání. Vzhledem k incidenci toxicity, byla u kmene WKY potkanů poslední fáze podávání sunitinibu zkrácena na 2 týdny. Byla použita imunohistochemická analýza odebraných aort metodou ABC s detekcí pomocí DAB jako chromogenu. Výsledky: V rámci imunohistochemické analýzy nebyla prokázána očekávaná exprese P - selektinu ani u jedné ze 4 skupin zvířat. Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvířat - exprese P-selektinu nebyla detekována ani u SHR kmene ani u WKY kmene. Závěr:...
Význam transformujícího růstového faktoru beta 1 a endoglinu v aterogenezi
Šumberová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (oponent) ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce)
Autor: Kateřina Šumberová Název: Význam transformujícího růstového faktoru beta 1 a endoglinu v aterogenezi Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl: Cílem této diplomové práce je rešerše dostupných odborných poznatků o ateroskleróze, TGF - β1 (transformačním růstovém faktoru beta 1) a endoglinu a jejich roli v aterogenezi. Hlavní poznatky: TGF - β1 podporuje stabilitu aterosklerotického plátu, působí protizánětlivě a zabraňuje tak rozvoji a progresi aterosklerózy. TGF - β1 zároveň však omezuje regenerační schopnost endotelu, snižuje produkci vazodilatačních látek a naopak podporuje tvorbu vazokonstriktorů v cévní stěně. TGF - β1 podporuje vznik a rozvoj hypertenze, což přispívá k rychlejší aterogenezi. Endoglin je transmembránový protein, tvoří součást receptoru pro TGF - β a reguluje jeho signalizaci. Podle aktuálních poznatků se uvažuje o antiaterogenním působení endoglinu na cévní endotel. Závěry: Tyto výsledky naznačují, že role TGF - β1 a endoglinu v aterogenezi zůstává stále nejednoznačná. Pro určení přesných mechanismů a významů TGF - β1 a endoglinu v rozvoji a progresi aterosklerózy je nutný další výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: Ateroskleróza, TGF - β1, endoglin

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.