|
|
Diagnostika lexikálně-sémantické jazykové roviny v předškolním věku
Malechová, Veronika ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá diagnostikou řečového vývoje dítěte předškolního věku, se zaměřením na lexikálně-sémantickou jazykovou rovinu. Cílem práce je zmapování diagnostické možnosti v oblasti lexika a sémantiky u dětí předškolního věku, představení zahraničního testu Peabody Picture Vocabulary Test a posouzení možnosti adaptace této testové metody do českého jazykového prostředí. Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejvýznamnějším teoriím a osobnostem v oblasti vývoje řeči a osvojování jazyka, charakteristikám předškolního období, ontogenezi řeči a způsoby hodnocení slovní zásoby a sémantiky u nás a v zahraničí. Empirická část ověřuje možnost použití nástroje Peabody Picture Vocabulary Test v českém prostředí. Výzkumné šetření bylo realizované prostřednictvím kvantitativního výzkumu, data byla získána od 236 testovaných osob. Testový nástroj Peabody Picture Vocabulary Test byl adaptován do českého jazyka a administrován dětem předškolního věku, jejichž výsledky byly srovnány s výsledky amerických dětí. Výsledky empirické části by mohly být východiskem pro další výzkum s cílem adaptace testového nástroje do českého jazyka a znamenat tak rozšíření velmi omezených možností hodnocení jazykového a řečového vývoje. Klíčová slova: ontogeneze řeči, předškolní věk,...
|
|
|
Osobní identita adolescentů - uživatelů drog po nástupu do terapie
Vaňková, Monika ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Cílem práce je mapovat psychosociální charakteristiky adolescentních uživatelů drog během pobytových terapeutických intervencí v souvislosti s vnímáním změn své identity. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola uvádí charakteristické znaky adolescence týkající se vývojových změn v oblasti biologické, kognitivní, emocionální a psychosociální. Obsahem druhé kapitoly je formování identity jako klíčového tématu adolescence. Ve třetí kapitole věnované specifikům užívání drog v adolescenci jsou představena témata ohledně vzniku závislosti, role psychosociálních faktorů a možnosti úzdravy. Empirická část předkládá výzkum zpracovávající výzkumná data z hovorů Linky bezpečí na téma závislosti, výzkumná data z dotazníku a z rozhovoru se 41 adolescentními uživateli drog, kteří vstoupili na výchovně-terapeutický pobyt na oddělení Alternativa, SVP Klíčov, a výzkumná data z kazuistických studií. Klíčová slova: Adolescence - identita - užívání drog - terapie
|
|
|
Výchova a vývoj dětí v lesbické rodině
Sedláčková, Anna ; Šulová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
SOUHRN: Rigorózní práce se zabývá lesbickými rodinami a specifiky dětí, které v nich vyrůstají. Teoretická část je postavena především na výsledcích výzkumů z USA a Velké Británie. Zabývá se definicí homoparentální rodiny a jejich jednotlivých typů, specifiky výchovy a vztahů a procesem zvaným coming-out. Zmiňuje role, které má v rodině biologická matka, biologický otec, sociální / nevlastní matka. V druhé polovině teoretické části je podrobně rozebrán psychický, genderový a sociální vývoj dětí z lesbických rodin. Uvedeny jsou i některé pohledy dětí na netradiční rodinu a jejich pocity a názory na homosexualitu rodičů. Zařazena je i kapitola týkající se adoptivních lesbických rodin. Výzkum uvedený v empirické části je založen na rozhovoru doplněném projektivními technikami. Výzkumný vzorek tvoří 10 dětí z lesbických rodin ve věku 4 až 15 let. Ve vzorku jsou děti pocházející z předchozího heterosexuálního vztahu i děti, které se do lesbické rodiny narodily plánovaně. Respondenti do vzorku byli získáváni prostřednictvím inzerce a metodou sněhové koule. Výzkum je kvalitativní a jeho výsledky jsou zpracovány formou zpráv o případové studii. Dalším výstupem je seznam klíčových témat, který vznikl metodou vytváření trsů. Výsledky výzkumu potvrdily logiku dělení lesbických rodin na dva základní typy - smíšené a...
|
|
|
Souvislost psychosociálních faktorů perinatální péče s pacientskou spokojeností, průběhem porodu a zahájením kojení
Takács, Lea ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dittrichová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována psychosociálním aspektům porodní a poporodní péče. Je rozdělena do tří tematických celků: psychosociální aspekty péče o rodičku, psychosociální aspekty péče o novorozence a psychosomatické souvislosti v porodnictví. Každý tematický celek sestává z části shrnující dosavadní poznatky v dané oblasti a vlastní výzkumné části. První tematický celek se zaměřuje na přístup zdravotníků k rodící ženě a jejich psychosociální kompetence (komunikace, poskytování informací, zvládání náročných situací atd.); je zakončen výzkumnou studií, jejímž cílem je identifikovat hlavní psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost rodiček s péčí v českých porodnicích. Druhý tematický celek sleduje porodní situaci z perspektivy novorozence a obsahuje následující témata: psychosociální potřeby novorozence, raný kontakt matky a dítěte, péče o předčasně narozené a nemocné děti a zahájení kojení; je uzavřen vlastní výzkumnou studií o faktorech, které mohou podpořit či naopak zkomplikovat zahájení kojení. Třetí a poslední tematický celek se soustřeďuje na otázku vlivu psychologických proměnných na prožívání porodní bolesti a průběh porodu a v jeho empirické části je prezentován výzkum o dopadu psychosociálních faktorů perinatální péče na výskyt některých porodních komplikací a medicínských...
|
|
|
Specifika dětí z homoparentálních rodin
Sedláčková, Anna ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá lesbickými a gay rodinami a specifiky dětí, které v nich vyrůstají. Teoretická část je postavena především na výsledcích výzkumů z USA a Velké Británie. Zabývá se definicí homoparentální rodiny a jejich jednotlivých typů, specifiky výchovy a vztahů a procesem zvaným coming-out. Zmiňuje role, které má v rodině biologická matka, biologický otec, sociální / nevlastní matka. V druhé polovině teoretické části je podrobně rozebrán psychický, genderový a sociální vývoj dětí z lesbických rodin. Uvedeny jsou i některé pohledy dětí na netradiční rodinu a jejich pocity a názory na homosexualitu rodičů. Výzkum uvedený v empirické části je založen na rozhovoru doplněném projektivními technikami. Výzkumný vzorek tvoří 10 dětí z lesbických rodin ve věku 4 až 15 let. Ve vzorku jsou děti pocházející z předchozího heterosexuálního vztahu i děti, které se do lesbické rodiny narodily plánovaně. Respondenti do vzorku byli získáváni prostřednictvím inzerce a metodou sněhové koule. Výzkum je kvalitativní a jeho výsledky jsou zpracovány formou zpráv o případové studii. Dalším výstupem je seznam klíčových témat, který vznikl metodou vytváření trsů. Výsledky výzkumu potvrdily logiku dělení lesbických rodin na dva základní typy - smíšené a plánované lesbické rodiny. Pro všechny děti je heterosexuální rodina...
|
|
|
Reflexe pojetí výchovy k reprodukčnímu zdraví v základním vzdělávání
Scheithauerová, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Téma disertační práce bylo zvoleno na základě zjištění nedostatku dostupných informací a výzkumů, které by se zabývaly tím, jak se realizovala výchova k reprodukčnímu zdraví, zaváděná do základních škol v 90. letech, a jak (z pohledu jejích účastníků) naplnila očekávání, s nimiž byla implementována. Cílem předkládané disertační práce je na základě průzkumu dostupných pramenů, současných výzkumů a vlastního výzkumného šetření v oblasti výchovy k reprodukčnímu zdraví navrhnout další možné kroky vedoucí k rozvoji daného oboru a identifikovat témata vhodná pro další výzkum ve vytčené oblasti. V projektu je nabídnut pohled na danou problematiku optikou respondentů ze dvou zemí: z České republiky a ze Španělska - další evropské země, v níž byla výchova k reprodukčnímu zdraví zaváděna ve stejném období, avšak s odlišnými přístupy. Španělsko je země se silně katolickou tradicí, v České republice naproti tomu žije pouze nízký počet obyvatel s deklarovanou náboženskou příslušností (podle statistických údajů ČSÚ z roku 2021 má ČR jeden z nejnižších podílů občanů s náboženskou afiliací v Evropě). Participanti výzkumného šetření jsou současní mladiství a mladí dospělí ve věku 15- 26 let z České republiky a ze Španělska, kteří navštěvovali základní školu v době, kdy byla výchova k reprodukčnímu zdraví...
|
|
|
Reflexe pojetí výchovy k reprodukčnímu zdraví v základním vzdělávání
Scheithauerová, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Téma disertační práce bylo zvoleno na základě zjištění nedostatku dostupných informací a výzkumů, které by se zabývaly tím, jak se realizovala výchova k reprodukčnímu zdraví, zaváděná do základních škol v 90. letech, a jak (z pohledu jejích účastníků) naplnila očekávání, s nimiž byla implementována. Cílem předkládané disertační práce je na základě průzkumu dostupných pramenů, současných výzkumů a vlastního výzkumného šetření v oblasti výchovy k reprodukčnímu zdraví navrhnout další možné kroky vedoucí k rozvoji daného oboru a identifikovat témata vhodná pro další výzkum ve vytčené oblasti. V projektu je nabídnut pohled na danou problematiku optikou respondentů ze dvou zemí: z České republiky a ze Španělska - další evropské země, v níž byla výchova k reprodukčnímu zdraví zaváděna ve stejném období, avšak s odlišnými přístupy. Španělsko je země se silně katolickou tradicí, v České republice naproti tomu žije pouze nízký počet obyvatel s deklarovanou náboženskou příslušností (podle statistických údajů ČSÚ z roku 2021 má ČR jeden z nejnižších podílů občanů s náboženskou afiliací v Evropě). Participanti výzkumného šetření jsou současní mladiství a mladí dospělí ve věku 15-26 let z České republiky a ze Španělska, kteří navštěvovali základní školu v době, kdy byla výchova k reprodukčnímu zdraví...
|
|
| |
|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Komunikace rodičů a dětí v rekonstruované rodině
Matoušková, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Děti ze složených rodin akceptují oba své otce - nevlastního i nerezidentního biologického otce - v převážné většině jako součást své rodiny, a to i pokud zobrazují svou rodinu tak, jak by si ji ideálně přály. Důležitým faktorem v celkovém přijetí nevlastního otce dítětem je vztah, který dítě vnímá ze strany nevlastního otce i ze strany matky a celkové emoční klima v rodině. Nevlastní otcové jsou dětmi akceptováni častěji tehdy, pokud je jejich vztah k dítěti kladný a pokud vykazují slabé řízení (tj. mají méně požadavků a dávají více volnosti). Děti také častěji přijímají nevlastního otce, pokud u nich uběhla delší doba od rozvodu rodičů a pokud s ním žijí déle. Děti vyjadřují přání, aby měly svého biologického otce blíže, jednak blíže k sobě, a také si přejí, aby byl blíže k celé rodině dítěte. Přejí si snížení autority nevlastního otce v rodině - nepřejí si, aby nevlastní otec byl nositelem nejvyšší autority v jejich rodině. V rozhovorech často děti vyjadřují touhu, aby mezi dospělými v obou jejich rodinách nebyly konflikty. Vystiženo jedním z dětí: "Vadí mi, že se táta odstěhoval, ale když to chtěli, tak chci, abychom si všichni rozuměli."
|
host ::
RSS.