Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
Morfocytometrické vyšetření haemocytů ve srovnávací hematologii
ŠUBJAK, David
Standardní hematologické postupy v preklinických studiích toxicity jsou většinou prováděné na savcích, velmi často se jako hematotoxikologické modely používají bezobratlí,protože mohou být využiti při screeningu myelotoxicity. V této práci jsme zkoumali haemocyty Culex pipiens jako nový potenciální alternativní hematologický biomodel in vivo. Preparáty pro mikroskopickou analýzu přichystané z hemolymfy byly obarvené Pappenheimovo metodou pro zvýraznění morfologie a toluidinovou modří a AgNOR pro zvýraznění jadérek. Mikroskopické snímky byly zpracovány obrazovou analýzou,kde byla vyhodnocena velikost buňky, jádra a jadérka. Bylo nalezeno šest druhů haemocytů: granulocyty, prohemocyty, spherulocyty, plasmatocyty, adipohemocyty a oenocyty. Díky obrazové analýze jsme vytvořili morfometrický profil každého typu haemocytů a stanovili jsme jaderný koeficient. Popsali jsme významné rozdíly mezi velikostí prohemocytů, plasmocytů a oenocytů. Na základě velikosti jadérek jsme rozdělili haemocyty na další dvě významné skupiny. Obrazová analýza se zdá býti velmi nápomocnou při rozlišení různých haemocytárních linií, ale nemůžeme ji obecně použít pro rozlišení bez osobní kontroly díky přítomnosti statistických rozdílů nalezených pouze u některých srovnání buněčných typů.

Viz též: podobná jména autorů
3 ŠUBJAK, David
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.