|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
| |
|
|
Vývoj prostředí a společenstev ve svrchním siluru a nejnižším devonu
Manda, Štěpán ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent) ; Štorch, Petr (oponent)
Detailní studium doposud nedostatečně známé svrchnoludfordianské krize (Kozlowskiii/Lau event) dokládá, že vymírání proběhlo relativně rychle a odpovídá změlčení spojenému s glaciací a nárůstu δ13 C v sedimentech. Vymírání postihlo nejen graptolity/konodonty, ale i ostatní faunu a je doprovázeno výraznou změnou společenstev. Obnova ekosystémů doprovázená masivní imigrací proběhla až během následného nízkého stavu hladiny. Extinkční intervaly jsou zvýrazněné sekvenčními hranicemi spojenými s přerušením sedimentace. Dosud značně opomíjení hlavonožci byli vybráni jako modelová skupina pro studium evolučních změn a ekosystémů v siluru a devonu. Nově vymezené skupiny hlavonožců lišící se embryonální strategií a způsobem života dospělců umožnily sledovat makroevoluční trendy v paleozoiku. Raně ontogenetické strategie a velikost vajíček (doba inkubace) hlavonožců ovlivňují přežití a vývoj diverzity během krizí, což bylo doloženo pro vymírání v nejvyšším siluru, kdy začala růst diverzita nektonních forem, a tento trend pokračoval i v devonu. Ustupující anoxie ve spodním siluru zahájila rozsáhlé migrace hlavonožců z tropické zóny směrem k pólům. Byly rozeznány jak ojedinělé migrace dospělců, tak i výskyt lokálních populací a nakonec i masivní migrace doprovázené speciací. Migrace ovlivňovalo...
|
|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
|
Vývoj prostředí a společenstev ve svrchním siluru a nejnižším devonu
Manda, Štěpán ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent) ; Štorch, Petr (oponent)
Detailní studium doposud nedostatečně známé svrchnoludfordianské krize (Kozlowskiii/Lau event) dokládá, že vymírání proběhlo relativně rychle a odpovídá změlčení spojenému s glaciací a nárůstu δ13 C v sedimentech. Vymírání postihlo nejen graptolity/konodonty, ale i ostatní faunu a je doprovázeno výraznou změnou společenstev. Obnova ekosystémů doprovázená masivní imigrací proběhla až během následného nízkého stavu hladiny. Extinkční intervaly jsou zvýrazněné sekvenčními hranicemi spojenými s přerušením sedimentace. Dosud značně opomíjení hlavonožci byli vybráni jako modelová skupina pro studium evolučních změn a ekosystémů v siluru a devonu. Nově vymezené skupiny hlavonožců lišící se embryonální strategií a způsobem života dospělců umožnily sledovat makroevoluční trendy v paleozoiku. Raně ontogenetické strategie a velikost vajíček (doba inkubace) hlavonožců ovlivňují přežití a vývoj diverzity během krizí, což bylo doloženo pro vymírání v nejvyšším siluru, kdy začala růst diverzita nektonních forem, a tento trend pokračoval i v devonu. Ustupující anoxie ve spodním siluru zahájila rozsáhlé migrace hlavonožců z tropické zóny směrem k pólům. Byly rozeznány jak ojedinělé migrace dospělců, tak i výskyt lokálních populací a nakonec i masivní migrace doprovázené speciací. Migrace ovlivňovalo...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.