|
|
Ředitelé/správci majetku schwarzenberské primogenitury a osvěta rolnictva ve 40.-70. letech 19. století
Šebková, Johana ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Diplomová práce usiluje o konstrukci modelového ředitele majetku schwarzenberské primogenitury v 19. století. Tato konstrukce poslouží jako k prostředek k poznání a zhodnocení tří významných schwarzenberských ředitelů, tj. Františka Horského (1801-1877), Franze Kutschery (1819-1899), Josefa Šusty (1835-1914) a správce Leopolda Maria Zeithammera (1834-1905). Badatelka se rovněž snaží porozumět tomu, do jaké míry byla ústřední hospodářská činnost těchto úředníků propojena s osvětovou činností ve prospěch rolníků. Výrazná část práce je věnována analýze a interpretaci spisu úředníka Franze Kutschery Über die Ziele eines Gutsherrn (1884). Jedná se o Kutscherovu koncentrovanou zkušenost při řízení velkostatku a doporučení, jak si má počínat jeho majitel. Adresátem spisu byl dědičný princ Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu (1860 - 1938), vnuk Jana Adolfa II. Schwarzenberga. Práce je založena na studiu odborné sekundární literatury a analýze archivního materiálu (uloženého v SOA v Třeboni, odd. Český Krumlov).
|
|
|
Propagace rychloobrátkového zboží v denním tisku a reklamní filmové produkci meziválečného Československa
Jeřábek, Petr ; Štolleová, Barbora (vedoucí práce) ; Starcová, Marcela (oponent)
Předložená bakalářská práce sleduje vývoj reklamních strategií podniků orientovaných na výrobu a prodej rychloobrátkového zboží pomocí analýzy jejich reklamní produkce ve vybraném denním tisku a animovaných i hraných reklamních filmech přístupných československým spotřebitelům v meziválečném období. Na základě analýzy dobových periodik sleduje množství a vývojové trendy umisťování propagačních sdělení. Z hlediska obsahu propagačních sdělení analyzuje obvyklé jazykové a obrazové motivy využívané pro komunikaci se zákazníkem. Poukazuje na výhody vybraných médií pro účely ovlivňování zákazníka a jeho spotřebitelských návyků. Výsledky práce umožňují zhodnocení úrovně československé propagace rychloobrátkového zboží z hlediska implementace dobových pokrokových trendů šířených domácími reklamními teoretiky, stejně jako její zasazení do mezinárodního kontextu. Klíčová slova: reklama, Československo, film, Národní listy, Národní politika, meziválečné období
|
|
|
Společenstvo krejčí v Praze: organizace krejčovských živnostenských podnikatelů v Praze od časů monarchie do konce první Československé republiky
Veverková, Andrea ; Štolleová, Barbora (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent)
(česky) Předmětem zkoumání diplomové práce je Společenstvo krejčí v Praze, které vzniklo v roce 1911 sloučením tří hlavních pražských společenstev. Práce analyzuje organizační strukturu a činnost živnostenského společenstva od jeho vzniku do konce první Československé republiky. Soustředí se na jeho ekonomické, stavovské, sociální a kulturní funkce (osvětová a vzdělávací činnost). Práce zkoumá, jak společenstvo plnilo nebo naopak neplnilo role dané právním rámcem, jak ovlivňovalo podnikatelské prostředí Prahy a zda jeho vliv sahal i do jiných regionů, jakou roli hrálo pro své členy a jak se toto proměňovalo v čase. Základem diplomové práce je zpracování dochovaného archivního materiálu s využitím odborného periodického tisku. Práce je tak jednak příspěvkem k poznání živnostenských společenstev jako specifického typu organizace živnostenských podnikatelů v první polovině 20. století, jednak k vývoji krejčovského řemesla v českých zemích.
|
|
|
Cestovní ruch v hospodářských jednáních Československa a Jugoslávie meziválečného období
Konečná, Tereza ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Cestovní ruch se v meziválečném období stával stále běžnější volnočasovou aktivitou širších společenských vrstev. Cestovní ruch mezi Československem a Jugoslávií meziválečného období navazoval na tradici vzájemných styků z doby již před první světovou válkou. Předmětem práce je zkoumání vývoje cestovního ruchu mezi Československem a Jugoslávií meziválečného období. Diplomová práce nejprve nastiňuje právní rámec cestovního ruchu z československé perspektivy, dále pak smluvní vztahy upravující cestovní a hospodářské styky mezi Československem a Jugoslávií. Analyzuje, do jaké míry československý stát ovlivňoval oblast cestovního ruchu, zda jeho rozvoj stimuloval či jej brzdil. Práce mapuje sociální kontext cestování do Jugoslávie, vzájemnou slovanskou spolupráci a role jednotlivých zájmových skupin v rozvíjení styků a podnikání v oblasti cestovního ruchu na území obou států. Dále je předmětem analýza propagace zájmových skupin nahlížená různými propagačními nástroji, zejména cestovními průvodci, spolkovými časopisy a filmy.
|
|
|
Válečné hospodářské centrály v Předlitavsku (1914-1918)
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice válečných hospodářských organizací v průběhu první světové války na území Předlitavska; ty jsou přitom chápány především jako instituce pověřené správou nedostatkových surovin a potravin. Práce nejprve vymezuje pozici válečných hospodářských organizací v systému předlitavského válečného hospodářství, přináší jejich dělení na základě jejich funkce a formy a nabízí jejich přehled. Ve třech samostatných studiích se práce podrobně zabývá vybranými válečnými hospodářskými organizacemi - Válečným obilním ústavem, Cukerní ústřednou a organizacemi působícími v bavlnářství - Bavlnovou ústřednou a Válečným svazem pro bavlnářský průmysl. V každém z těchto případů na základě podrobné analýzy právních předpisů vymezuje úkoly a roli příslušné válečné hospodářské organizace v rámci státní regulace daného odvětví. Sleduje zvolené organizační formy těchto organizací, včetně jejich personálního složení a vyhodnocuje jejich hospodaření. Především se pak práce zabývá způsoby, jakými se tyto organizace podílely na realizaci státní regulace svých odvětví a mechanizmy které se uplatňovaly při hospodaření s nedostatkovými surovinami a potravinami, při regulaci produkce, spotřeby a cen, přičemž si všímá i dalších úloh, které tyto organizace vykonávaly.
|
|
|
Rodinná firma A. Schram v průběhu času a několika generací (1868-1945)
Jandek, Prokop ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Záměrem práce je analýza rodinné firmy A. Schram od jejího založení v roce 1868 až do roku 1938. Polem její působnosti byl chemický průmysl, především obchod s výbušninami a výroba superfosfátu, ve své době nejpoužívanějšího fosforečného hnojiva. Zkoumána je na jedné straně rodina Schram, respektive hned několik jejích generací, na druhé straně je firma vsazena do kontextu proměny pozic na trhu se superfosfátem. Záměrem bylo také umožnit komparaci výsledků firmy s jejími konkurenty v dlouhodobém horizontu. Toho je dosaženo porovnáním odlišných podnikatelských strategií a sběrem srovnatelných kvantifikovatelných dat. Dalším cílem práce je konfrontace závěrů z jubilejních spisů o úspěchu firmy s primárními dokumenty. Objektem zájmu se také stal vliv procesů typických pro rodinné firmy. Mezi ně kupříkladu patří snaha budovat skrze sňatkové propojení obchodní vazby, které by umožnily získat nějakou formu konkurenční výhody. Dále je předmětem rozboru téma generačních přechodů, které mnohdy vedly k tříštění majetku a tím pádem i ke snížení schopnosti firmy přijímat podnikatelská rozhodnutí.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
| |
host ::
RSS.