|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Rozdíly v chování urbánních a rurálních populací savců
Kučerová, Nikola ; Štolhoferová, Iveta (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Moje bakalářská práce se zaobírá rozdíly v chování savců, především pak šelem, primátů a hlodavců, žijících v městském prostředí a jejich příbuzných, kteří žijí rurálním způsobem života. Změna krajiny způsobena lidským přičiněním má často za následky fragmentaci a pokles populací v ní žijících živočichů. Stejně tak ale může mít podíl na vzniku celé řady rozdílných znaků u mnoha druhů ovlivněných lidmi a jimi pozměněném prostředím, kdy tyto jednotlivé druhy našly způsob, jak v takovémto prostředí přežívat. Cílem mé práce je zjistit, zda se populace urbánních a rurálních savců liší zejména ve své aktivitě, agresi, smělosti (boldness) a explorativitě. Zaměřím se přitom zejména na srovnání chování urbánně a rurálně žijících populací stejného druhu.
|
|
|
Omezení reprodukce v důsledku sociálních interakcí u hlodavců z čeledi Muridae
Berčíková, Marie ; Štolhoferová, Iveta (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá omezením reprodukce u hlodavců z čeledi Muridae, konkrétně se pak zaměřuje na supresi reprodukce způsobenou sociálními interakcemi mezi jedinci téhož druhu a v rámci jedné sociální skupiny. Cílem literární rešerše je na příkladu rodů Calomys, Microtus, Mus a Meriones zjistit, jaké mechanismy omezení reprodukce se v čeledi Muridae vyskytují. V diskuzi je pak rozebrán vliv rozdílné ekologie, sociálního uspořádání a mezipohlavní rozdíly. Mezi způsoby omezení reprodukce spojené s vnitrodruhovými interakcemi patří například zpomalení pohlavního dospívání juvenilních jedinců, regulace počtu rozmnožujících se samic, tabu incestu, infanticidní chování, nebo Bruce efekt. Omezení reprodukce se často projevuje ve vyšší míře u samic, přičemž samice mají také větší vliv na supresi reprodukce jiných jedinců obou pohlaví. Přestože čeleď Muridae představuje velmi diverzifikovanou skupinu co do ekologie a sociálních uspořádání, tato práce dokládá univerzalitu mechanismů omezení reprodukce napříč jednotlivými druhy spojenou zpravidla s vyhýbáním se inbreedingu. Druhy se mezi sebou nicméně liší množstvím a komplexitou mechanismů omezení reprodukce, které se u nich uplatňují. V neposlední řadě se zabývám otázkou, zda může mít omezení reprodukce i pozitivní přínos pro suprimovaného jedince. Z...
|
|
| |
|
|
Vliv synantropie na vertikální aktivitu v exploračních testech: srovnání 12 populací rodu Acomys
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi sebou liší synantropní a nesynantropní populace bodlinatých myší (Acomys spp.). Řada indicií nasvědčuje tomu, že některé populace druhu Acomys cahirinus žijí v Egyptě synantropně již od doby faraónů, tedy nejméně po dobu 3 500 let. V takovém případě se dá očekávat, že se u těchto populací vyvinula určitá přizpůsobení synantropnímu způsobu života. Z tohoto důvodu jsem testovala dvanáct populací bodlinatých myší ve dvou experimentálních uspořádáních typu open field test - vertical test (tedy test vertikální aktivity) a hole board test. Ve vertical testu měly bodlinaté myši možnost zkoumat prostředí též ve vertikálním směru, a to díky mřížce umožňující šplhat. Lidská obydlí představují prostředí s novým predačním tlakem ze stran nových predátorů, ale zároveň také prostředí s novými úkryty před těmito predátory, a to například na místech ve výšce nad zemí. Očekávala jsem tedy, že synantropní populace A. cahirinus budou (1) explorovat méně na zemi a (2) trávit více času na mřížce než nesynantropní populace. Výsledky podpořily první hypotézu - v obou experimentálních uspořádáních byly synantropní populace na zemi méně explorativní než nesynantropní populace. Druhá hypotéza ovšem podpořena nebyla - všechny populace ukázaly přibližně stejný zájem o mřížku a...
|
|
| |
host ::
RSS.