|
|
Evaluace chybové anotace v žákovském korpusu češtiny
Štindlová, Barbora ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Název práce: Evaluace chybové anotace v žákovském korpusu češtiny Autor: Barbora Štindlová Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí disertační práce: prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. Abstrakt: Předkládaná práce se obecně týká tématu češtiny jako cizího jazyka a částečně zasahuje do oblasti korpusové lingvistiky, neboť se věnuje problematice žákovských korpusů, především pak otázkám jejich chybového značkování a možnostem evaluace anotačních schémat. Ţákovské korpusy se staly významným zdrojem pro poznání žákovského mezijazyka a významným stimulem pro různé oblasti studia a výuky cizího, resp. druhého jazyka. Jsou využívány zejména pro kontrastivní srovnávání jazyka rodilých a nerodilých mluvčích, resp. srovnávání žákovských mezijazyků a pro tzv. počítačem podporovanou chybovou analýzu žákovského jazyka. Pro tento typ analýzy má zcela zásadní důležitost tzv. chybové značkování. Chybové značkování je u každého korpusu, pokud jej používá, založeno na chybové typologii, jejíž vymezení je v mnoha teoretických aspektech problematické. Z toho důvodu je důležitým krokem při výstavbě žákovského korpusu zhodnocení spolehlivosti a validity navrženého anotačního schématu. Disertační práce se zaměřuje především na technické aspekty a specifické problémy při...
|
|
|
Sebepoznávání v průběhu terapie tmou
ŠTINDLOVÁ, Barbora
Prezentovaná práce se zaměřuje na proces sebepoznávání v průběhu podstoupení metody Terapie tmou (TT). Teoretická část je věnována modernímu pojetí TT v České republice a zasazení této terapie do historického kontextu. V této části jsou rovněž popsány podmínky, průběh a účinky TT na lidskou psychiku a zdraví. Poslední úsek teoretické části je věnován sebepoznávání a oblastem s ním spojených. Cílem praktické části práce bylo zmapovat, jak absolventi TT vnímají a prožívají Pobyt ve tmě a zda jej dávají do souvislosti s lepším poznáním sebe samých a změnami v sebepojetí v relativně krátkém časovém odstupu po absolvování TT. Designem kvalitativního výzkumu je vícečetná případová studie. Data byla sbírána metodou polostrukturovaného interview s 8 respondenty krátce po ukončení TT. Data získaná prostřednictvím rozhovorů byla následně analyzována v procesu otevřeného kódování, jednotlivé kategorie jsou prezentovány technikou vyložení karet jak v jednotlivých kazuistikách, tak v jejich srovnání. Bylo zjištěno, že motivy k podstoupení TT, osobnostně rozvojové ukotvení a aktivity prováděné v průběhu TT do jisté míry určovaly prožitky a poznání respondentů, které získali během terapie. Respondenti se ve tmě zaměřovali na rekapitulaci svých životních zkušeností a vztahů, na základě čehož často docházelo k vyrovnání se s minulými prožitky či přehodnocení svých postojů a názorů. Poznání respondentů se dotýkala jejich dispozic, tělesného vnímání, vztahování se k druhým lidem či profesního směřování. Častým úkazem se jevila "mindfulness" respondentů, kdy se během pobytu cítili být duchapřítomní, všímavější, "tady a teď". U respondentů se během TT objevil nárůst sebepřijetí, sebedůvěry a akceptace druhých.
|
|
|
Zprostředkovací jazyk ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Dušková, Jana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Štindlová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbou jazykového kódu v jazykové třídě, konkrétně ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Práce je exkurzem do současné výuky češtiny jako cizího jazyka a její hlavní cíl je zmapovat roli jazykového kódu ve výuce ČCJ a zjistit motivy volby jednotlivých jazykových kódů ze strany učitele - celá práce se tedy primárně zaobírá učitelovou volbou jazykového kódu v jazykové třídě a faktory, které tuto volbu pravděpodobně ovlivňují. Tyto cíle realizujeme pomocí několika případových studií, kde detailně zkoumáme volbu jazykového kódu v několika kurzech češtiny pro cizince za použití zúčastněného pozorování, polostrukturovaného rozhovoru a zohledňujeme výsledky předchozích obdobných výzkumů. V závěru výsledky jednotlivých studií porovnáváme a hledáme stěžejní tendence a faktory, které by při volbě jazykového kódu mohly hrát významnou roli. Klíčová slova: čeština jako cizí jazyk, komunikace v jazykové třídě, případová studie, verbální projev učitele, volba jazykového kódu, zprostředkovací jazyk
|
|
|
Evaluace chybové anotace v žákovském korpusu češtiny
Štindlová, Barbora ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Název práce: Evaluace chybové anotace v žákovském korpusu češtiny Autor: Barbora Štindlová Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí disertační práce: prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. Abstrakt: Předkládaná práce se obecně týká tématu češtiny jako cizího jazyka a částečně zasahuje do oblasti korpusové lingvistiky, neboť se věnuje problematice žákovských korpusů, především pak otázkám jejich chybového značkování a možnostem evaluace anotačních schémat. Ţákovské korpusy se staly významným zdrojem pro poznání žákovského mezijazyka a významným stimulem pro různé oblasti studia a výuky cizího, resp. druhého jazyka. Jsou využívány zejména pro kontrastivní srovnávání jazyka rodilých a nerodilých mluvčích, resp. srovnávání žákovských mezijazyků a pro tzv. počítačem podporovanou chybovou analýzu žákovského jazyka. Pro tento typ analýzy má zcela zásadní důležitost tzv. chybové značkování. Chybové značkování je u každého korpusu, pokud jej používá, založeno na chybové typologii, jejíž vymezení je v mnoha teoretických aspektech problematické. Z toho důvodu je důležitým krokem při výstavbě žákovského korpusu zhodnocení spolehlivosti a validity navrženého anotačního schématu. Disertační práce se zaměřuje především na technické aspekty a specifické problémy při...
|
host ::
RSS.